Pevně věřím, že najdete dostatek sil, abyste se vyrovnal se složitou životní situací…

Slova, kterými končí dopis  z prezidentské kanceláře. Václav Klaus neudělil milost  zrakově postiženému D. L.     z Českého Krumlova, který před několika lety naletěl podvodnici, jež mu slíbila, že pro něj sežene práci.

Slibované místo telefonisty v rekreační ozdravovně bylo pro zdravotně postiženého člověka, handicapovaného na trhu práce, spásou z nebes.

D. L. si proto vypůjčil s několika dalšími důvěřivými lidmi peníze u finančních společností, aby se ozdravovna, kde měl pracovat, mohla vůbec vybudovat. Jenže netušil, že podvodnice, která měla zařízení stavět, z lidí pouze ždímá peníze.

A výsledek? Podvodnice zamířila od soudu do vězení a oklamaný nešťastník D. L.  dostal podmínku, protože se podílel na podvodu, když při vyřizování žádostí o půjčky uváděl nepravdivé údaje. Byl odsouzen na rok vězení s podmíněným odkladem na tři roky.

Prezidentské veto

Dluh z nesplácených úvěrů mezitím narostl na částku takřka dva miliony, které bude D. L.  splácet do konce života.

Jednou z nadějí, jak se nelehkého údělu zbavit, bylo udělení prezidentské milosti. Na osobní bankrot totiž D. L. nedosáhne, nemá dostatečný příjem.

„Sepsali jsme s klientem žádost o prezidentskou milost, jenže mu byla zamítnuta,"  říká sociální pracovnice Michaela Dušková z Diecézní charity České Budějovice. „Po pečlivém zvážení prezident neshledal dostatečné důvody k udělení milosti," sdělil  mu letos Jiří Weil z prezidentské kanceláře.

„Institut milosti je svou povahou výjimečný a prezident republiky jím nepřezkoumává ani neposuzuje postupy a rozhodnutí nezávislých orgánů v trestním řízení, nýbrž jen bere ohled na takové závažné okolnosti, které se v jednotlivém případě mohou vymykat možnostem řešení, daným těmto orgánům podle platných právních předpisů. Pevně věřím, že najdete dostatek sil, abyste se vyrovnal se složitou životní situací," píše v dopise adresovaném do Českého Krumlova.

D. L. je nešťastný. „Nedávno mi přišel dopis o nařízení exekuce na důchod, takže mi budou srážet celkem 3082 korun. Už mám přitom zaplacený jeden úvěr u jednoho věřitele. Byl na 40 tisíc, ale i s úroky jsem zaplatil celkem 77 635 korun. Svůj dluh stále splácím. Žaloby ze strany věřitelů už mi sice nechodí, ale oznámení o vyhlášení exekuce na můj majetek  ano," říká hořce muž.

Vládní nepomoc

D. L. si stěžuje, že jeho finanční situace se stále zhoršuje, což má negativní vliv na jeho život, už tak ovlivněný vážným zdravotním handicapem.

„Mám domácí práci na dobu určitou. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom v souvislosti s reformami pokrátilo příspěvek na zaměstnanost zdravotně postižených. Z měsíční mzdy šest tisíc hrubého  jsem klesl na částku 4500 korun. Přitom můj pracovní úvazek činí osm hodin denně. Vzhledem k neustálému zvyšování cen je tato mzda nedostačující a diskriminační. Za tyto peníze se dá dělat na částečný úvazek ale určitě ne na plný," stěžuje si muž.

D. L. je smutný také z toho, jak se stát chová k handicapovaným občanům.

„Ministerstvo si nás postižené bere jako rukojmí, neboť sází na to, že se nikdo nebude  bránit. Zvažoval jsem už i podaní žaloby k Ústavnímu soudu. Soudy přitom stojí nemalé peníze a nenasytní právníci si za své služby neúčtují zrovna málo ," stěžuje si D. L.

Prezidentská milost, ke které se upínal, bohužel nevyšla, ale D. L. se nevzdává.  „Když se ucházím o nové zaměstnání, tak zaměstnavatel požaduje výpis z rejstříku trestu, což je zase kamenem  úrazu," vysvětluje D. L., proč by se mu milost hodila. Ostatně, který seriózní zaměstnavatel  by dal práci potrestanému.

„Snažím se žít jak se dá, dluhů bych se rád zbavil, ale za chyby se platí. Na druhou stranu jsou na tom jiní lidé ještě hůř a taky žijí," dodává  D. L., který prý nikdy neuvažoval, že by si kvůli špatné situaci sáhl na život.

„Potřeboval bych teď sehnat práci, abych měl větší příjem a mohl se ucházet o osobní bankrot. Po pěti letech bych byl volný a shodil ze sebe břímě doživotního dluhu. Jenže v dnešní době neseženou práci ani zdraví lidé, natož já s velkým handicapem," říká smutně takřka nevidomý D. L., který i prostřednictvím Deníku hledá pomoc, jak se dostat ze své těžké životní situace.  Nevíte o nějaké práci?