„Kolem 150 psů se proběhlo s hlasitým štěkotem vnitřním městem,“ uvedl list. Parádu organizovali majitelé pasovského Muzea jezevčíků Oliver Storz a Josef Küblbeck. Na závěr akce zvířatům požehnal farář dómu Helmut Reiner.

Pštrosy nesmí

Pětadvacet let chová zemědělec Ernst Klausner z Roithameru pštrosy. Nápad si přinesl z dovolené v Africe. Maso ptáků těžkých až 130 kilogramů prodává do restaurací. V roce 2004 řekl lineckým OÖN, že je to výnosnější než produkovat mléko nebo obilí.

Jeho chov byl ale od začátku také problematický mimo jiné také proto, že mu pštrosi utíkali a ohrožovali lidi, píše linecký list. V roce 2004 musela „kohouta“ Hansiho odehnat policie z dálnice střelbou z pistolí, pět let nato vnikl 90kilogramový pštros do zahrady místní rodiny a musel být zastřelen. Klausner také neplnil úřední podmínky a porušoval zákon o ochraně zvířat. V roce 2005 mu proto byli ptáci dočasně odebráni. Protože mu bylo jejich držení odepřeno, založili přátelé spolek, který vystupoval jako jejich oficiální majitel.

Teď už úřad zasáhl ostřeji. „Pořád mu pštrosi utíkají,“ říká okresní hejtman Alois Lanz. „Kromě toho jejich držení nadále neodpovídá zákonu.“ Nedá se například zjistit u jednotlivých kusů, odkud přišly a kam se poděly, veterinární péče je nedostatečná a okolí si stále stěžuje, také na zápach. „Už jsme proto museli zasáhnout,“ řekl Lanz v OÖN.

Klausnerovi bude v příštích dnech postupně odebráno přes sto pštrosů. „Jejich další osud je ještě otevřený,“ pokračují OÖN. Jak hejtman řekl, hledají pro ně nové majitele, ale chovatelů tohoto druhu je velmi málo a Lanz je v deníku doslova prosí, aby se mu ozvali. Jinak budou muset být afričtí ptáci utraceni.

Sousedé dál proti úložišti

Atom jim nedá spát.Zdroj: Deník/repro

Uložení odpadu z atomových elektráren je celosvětově nevyřešeným problémem, dodnes není žádné konečné úložiště. Nikdo neví úplně správně, kam s dosud vyprodukovanými 350 000 tunami radioaktivního materiálu – pořád by musel být tento odpad nejméně na 80 000 let zakopán, šíří čerstvé OÖN tradiční osvětu.

Pokračují rovněž notoricky známou skutečností, že „zrovna v Česku ,kují plány´ takového skladu, a že to vyvolává ,rozhodný odpor´ Antiatomového výboru (AAK) se sídlem ve Freistadtu“. List cituje Manfreda Dopplera z AAK: „Uložení atomového odpadu na tisíce let není žádnou technickou, nýbrž etickou otázkou. Chceme zabránit tomu, aby vysoce radioaktivní odpad byl nenávratně zahrabán před naše domovní dveře.“ V uplynulých měsících nashromáždil AAK více než 10 000 podpisů proti projektu, 400 obcí přijalo z jeho iniciativy příslušnou petici. S touto podporou chce antiatomový výbor nyní zesílit tlak na spolkovou vládu, aby byla v tomto směru aktivní.“

OÖN neopomínají zdůraznit, že „obzvlášť velkou podporu“ má AAK v prostoru Freistadt, kde se veřejně za akci postavil naposledy okresní předseda Svobodných, poslanec zemského sněmu Peter Handlos: „Jsme všichni právem hrdi na dobrý hospodářský vývoj v okrese. To všechno by ale mohlo být zničeno, kdyby mělo dojít k nějaké těžké nehodě v příhraniční jaderné elektárně nebo v úložišti odpadu.“ List pak parafrázuje poslance, že „práce protijaderných spolků je příkladná a zaslouží veškerou podporu“.

Handlos v této souvislosti pokritizoval resort životního prostředí zemské vlády vedený Rudim Anschoberem: „Je pro mne zcela nepředstavitelné, že právě v protijaderné oblasti jsou kráceny podpory. Tím jsou spolky jako AAK existenčně ohroženy.“ Tak by se prý AAK „sotva mohl zúčastňovat protijaderných akcí, nemluvě o tom, že by také sám mohl nějaké organizovat“. Anschober kritiku odmítl. „AAK dostává léta s odstupem největší díl podpor určených proti protiatomové spolky, 28 až 31 procent. Aktuálně je podporováno deset organizací, sedm v Česku, tři v Horních Rakousích. AAK požadoval pro letošek 91 900 eur a povoleno mu bylo 82 500.“

Podle listu Anschober dále upozornil, že je třeba se intenzivněji angažovat při vytváření veřejného mínění v Česku a v Evropské unii, „protože tam padnou klíčová rozhodnutí o rozvoji jaderné energetiky a konečných skladů atomového odpadu“. „Horní Rakousy jsou jedinou spolkovou zemí s takovýmito požadavky a jedinou, která celoevropsky tlačí na odstup od atomu,“ řekl.

Na snímku jsou Manferd Doppler a poslanec Peter Handlos.

Pejskaři budou foukat?

Po útoku rotvajlera na 17měsíčního chlapečka Warise ve Vídni, který zraněním utrpěným na hlavě před třemi týdny v pátek podlehl, ohlásilo město přísnější pravidla pro majitele psů, informoval linecký Volksblatt. Nyní novelu dolaďují s policií a experty, platit by měla už letos. „Bude obsahovat i stanovení horní hranice povoleného obsahu alkoholu v krvi vodiče psa, hovořeno bylo o 0,5 promile, jako je tomu u řidičů. Majitelka již utraceného rotvajlera měla v krvi 1,4 promile,“ rozvedl list. Další opatření z vyhlášky nechtěla příslušná městská radní Ulli Simová (SPÖ) zatím uvádět. Volksblatt poznamenává, že novela o držení zvířat ve Vídni je v posledních letech už dvanáctá.

K vídeňské iniciativě list uvádí, že v Horních Rakousích příslušný resort radního Elmara Podgorschka „žádné politické požadavky nepodává“, protože současný zemský zákon o držení psů podmínky dostatečně vymezuje. Říká, že „podle potřeby, každopádně ale v hromadných dopravních prostředcích, ve školách, školkách, jeslích a jiných zařízeních péče o dítě, na ozmačených dětských hřištích, při větších shromážděních lidí, například v nákupních centrech, ve volnočasových a zábavních parcích, hostincích, na koupalištích během sezóny a při veřejných akcích musejí být psi vedeni na vodítku a s náhubkem“. Volksblatt dodává, že podle Podgorschka může v případě potřeby rada obce nařídit toto opatření i na dalších místech.

Závěrem linecký list konstatuje, že v Horních Rakousích počet pokousání psy ubývá. V roce 2007 bylo těchto případů 360, v roce 2016 pak 218 a loni 206. „Letos nám nebyl oznámen žádný hrubší případ, jen samé malé,“ uvedl Podgorschkův úřad.

Zpívají „Buda Spencera“

Rádi zpívají písně ze spencerovek.Zdroj: Deník/repro PNP

Mnichovský Bud-Spenzer-Heart-Chor zpívá výlučně písně z filmů s Budem Spencerem a (nebo) Terencem Hillem, napsala PNP. Sbor byl založen předloni jako hospodské těleso a nyní má více než 70 členů a asi 20 vystoupení v roce. „Nikdy jsme to nechtěli dělat profesionálně, byl to jen projekt pro zábavu a volný čas,“ říká sbormistr Dominik Schauer (na snímku s tělesem při zkoušce). V pátek 5. října prožijí „Spencerovci“ velký den – pozvali ke koncertu do Berlína Olivera Onionse, který napsal hudbu k desítkám spencerovsko-hillovských filmů. „Společně by měli na pódiu Columbiahaly zazpívat například Sbor hasičů z filmové klasiky Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, ve kterém si osobně zazpíval i Bud,“ uvádí list.

Zwentendorf se připomíná

V roce 1978 se těsnou většinou 50,47 procenta rozhodli Rakušané v referendu proti uvedení do provozu již hotové jaderné elektrárny Zwentendorf jako první z více plánovaných stomových zdrojů v zemi. Rozhodnutí už nikdy nebylo revokováno, naopak několik týdnů po hlasování byl přijat zákon, který předepisoval Rakousku bezjadernou budoucnost. Posléze se stal součástí ústavy, píší OÖN.

Událost historického významu připomíná výstava „Zwentendorf.40 – Odpor pro budoucnost“, která bude otevřena v pátek 5. října v 18.30 ve Věži vědy v Linci. Chce připomenout cestu, kterou antiatomové hnutí u sousedů od té doby ušlo. Bude otevřena do 5. listopadu a vstup na ni je volný (po-pá 8 až 8, so 9-17).