Linecký deník píše, že hektar nakládaček vyžaduje kolem 2000 hodin práce po dvanácti eurech, protože sezonní pracovníci dostávají mzdy podle kolektivní smlouvy, ale podnik za ně také musí hradit všechna sociální pojištění a vedlejší odvody, přestože tito lidé z východní a jižní Evropy pracují v zemi většinou jen několik měsíců.

OÖN uvádějí, že hlavní konkurenti v Německu nemusejí svým sklizňovým pomocníkům platit ani minimální mzdu – ta je uzákoněna až od příštího roku – a pouze za ně odvádějí úrazové pojistné. „Tím mají výhodu nižších nákladů o více než 5000 eur na hektar," říká Stefan Hamedinger, zeleninový expert hornorakouské Agrární komory. Rozvádí, že sezonní dělník v Rakousku vydělává sedm eur a tedy zhruba o euro méně na hodinu než jeho německý kolega, ale stojí firmu o 3,50 eura víc. Poláci, Ukrajinci, Rumuni a Albánci odjedou za dva až šest měsíců zase domů a v Rakousku sotva dostanou nějaké dávky. Pojišťovny na ně ale kasírují…

Další nevýhodou produkce v Rakousku je, že tady mohou sklizňoví pomocníci pracovat maximálně 48 hodin, než dostanou den volna. V Německu je to 60 hodin, což se v Rakousku týká jen pracovníků na vinicích. Podle Schiefermüllera Efko sužuje i byrokracie, v Rakousku jsou prý i ty nejjednodušší věci překomplikované. Výnosy okurek také nejvíc ohrožují škody z mrazů. Pěstitelé přecházejí k produktům, které mohou být sklízeny strojně, například k zelí, uvádí list.

„Letos mají zelináři v Horních Rakousích povoleno 1050 sezonních pracovníků z tzv. třetích zemí. Na devět pomocníků musí producent zaměstnat jednoho azylanta. Ke sklizni přijede dále 1500 až 2000 lidí z Polska, Rumunska nebo ze Slovenska, kteří jako členové EU nemají žádná omezení," pokračují OÖN. Dodávají, že tito pomocníci pracují prakticky bez odpočinku, protože chtějí vydělat co možná nejvíc.

Hornorakouské ovocnářské a zelinářské družstvo Efko sdružuje 121 pěstitelů. Má také provozy v Bavorsku a v České republice. Loni mělo obrat 149,9 milionu eur a 575 zaměstnanců.

O letnicích ucpáno

Podle nedělního sdělení německého automotoklubu ADAC bylo v první polovině letnic v Bavorsku 583 dopravních zácp v celkové délce 1399 kilometrů. Tím byla tato spolková země druhou po Severním Porýní – Vestfálsku se 1087 zácpami o délce 2065 kilometrů. Nejdelší v celém Německu byla v pátek na A8 směrem na Salcburk – v úseku od křižovatky Mnichov-jih a Achenmühle měřila 22 kilometrů. Na A9 z Mnichova na Norimberk měřila kolona od Garchingu-sever na křižovatku Holledau sedmnáct kilometrů. V sobotu se situace v Bavorsku trochu uvolnila. Například 16 kilometrů popojížděli řidiči v koloně po A3 za Helmstadtem od Würzburgu na Frankfurt.

„Ve srovnání s loňskem se zácpy letos silně zvýšily. ADAC to odůvodňuje tím, že na dálnicích je nyní asi o deset procent víc stavebních míst než v roce 2015 – jen v Bavorsku je jich momentálně sedmdesát s celkovou délkou 150 kilometrů," dodává PNP. „Úzko" na silnicích bude podle automotoklubu zase v pondělí, na konec letnic.

Odškodní propuštěného

Starší zaměstnanec, kterého firma v okrese Gmunden po 39 letech v práci bezdůvodně a tím protiprávně propustila, dostane 132 000 eur, napsaly OÖN. Zaměstnanecká komora pro něho vybojovala u soudu zákonné odstupné a odškodnění. Muž byl v minulosti kvůli těžké nemoci často práce neschopen. Po uzdravení ale znovu pracoval, dlouhé zdravotní pauzy už nečerpal. Přesto byl během dovolené bez udání důvodů propuštěn, líčí list.

Teprve když Zaměstnanecká komora přivedla případ před soud, firma vyhazov odůvodnila - zaměstnanec prý nebyl z důvodu dlouhých nemocí schopen vykonávat své úkoly. Posudek zdravotníků ale potvrdil, že tomu tak nebylo. Soud nato rozhodl ve prospěch bývalého zaměstnance.