V lednu 2023 informoval Český hydrometeorologický ústav na svých internetových stránkách, že v Táboře byla naměřena nejvyšší kdy pozorovaná koncentrace polétavých prachových částic PM10 a to 821 mikrogramů na metr krychlový (µg.m-3). Druhé Znojmo tehdy dosáhlo ani ne poloviční hodnoty tohoto znečištění. Stanice Tábor je v provozu od konce roku 2003 a 1. ledna 2023 překonala i svůj dosavadní absolutní rekord 618 mikrogramů v kubíku z roku 2004.

Byla ale umístěná v husté zástavbě v centru města, což může být podle meteorologů i důvod tak vysokých naměřených hodnot. Vloni v říjnu se totiž z Budějovické ulice přestěhovala do Soběslavské ulice. Zůstala tak sice u jedné z hlavních táborských ulic, ale s menší frekvencí provozu a spíše na okraji města.

Uzavřené prostory

Právě rozptylové podmínky jsou klíčové pro dopad silvestrovské pyrotechniky na ovzduší v lokalitě. Jak přiblížil vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Jáchym Brzezina, v případě zábavní pyrotechniky jde o kontrolované výbuchy a spalovací procesy v ovzduší. „Míra znečištění z odpalů bývá největší v místech s jejich nejvyšší koncentrací, typicky se jedná o náměstí, velká sídliště, kdy jde o relativně uzavřené prostory omezující rozptyl do okolí,“ uvedl Jáchym Brzezina.

Do maxima své aktivity se dostane v roce 2024 Slunce. To znamená, že i z našeho území by měly jít opět vidět polární záře. Na snímku je polární záře zachycená v roce 2023 u obce Vlhlavy na Českobudějovicku.
Nebeské úkazy v roce 2024: Uvidíme polární záře, kometu i nevšední konstelace

Na stanicích imisního monitoringu meteorologové pozorují pravidelně největší koncentrace mezi 1. a 2. hodinou ranní 1. ledna. „To souvisí s faktem, že nějakou dobu trvá rozptýlení znečištění. Paradoxně výraznější vliv mají drobné odpaly oproti velkému profesionálními ohňostroji,“ podotkl meteorolog s tím, že velké ohňostroje jsou odpalovány ve větší výšce a znečištění z nich se rychleji a lépe rozptýlí.

V prvních hodinách Nového roku bývají podle Jáchyma Brzeziny koncentrace zejména prachových částic (PM) ve městech velmi vysoké. I když jde o krátkodobé znečištění, může mít dopad na zdraví zejména u náchylných osob, hlavně lidí trpících chronickými dýchacími a kardiovaskulárními potížemi, malých dětí a starších osob.

Podle čeho mají barvy?

Hlavní vliv na to, jakou barvu mají ohňostroje, mají použité chemické sloučeniny. Klíčovou roli hrají soli kovů. Červenou barvu u ohňostroje vytvářejí soli lithia nebo stroncia. Oranžovou barvu zajišťují soli vápníku. Žlutou barvu dává ohňostrojným efektům železo a žlutou soli sodíku.

Tichý ohňostroj v Kaplici na Silvestra 2023.
Tichý ohňostroj jako alternativa pro města? V Kaplici ho měli už poněkolikáté

Z hlavních barev je možné uvést ještě zelenou, která je důsledkem solí barya, modrou, již zajišťují soli mědi, a fialovou, vytvořenou sloučeninami cesia nebo třeba draslíku.

Letos vede Frýdek-Místek a Praha

V začátku roku 2024 nejvíce v České republice „zabodovaly“ Frýdek-Místek, Praha Vysočany a Praha Holešovice. Jihočeši měli naměřené znečištění mnohem menší. Koncentrace prachových částic opět na monitorovacích stanicích po půlnoci výrazně stoupaly, a to zejména ve městech, kde je intenzita odpalů nejvyšší. V mapě koncentrací prachových částic PM10 v České republice krátce po půlnoci 1. ledna 2024, města "svítí" červeně, což je barva indikující vyšší úroveň znečištění.

Letos byly v absolutních hodnotách naměřeny nejvyšší koncentrace částic PM10 i PM2,5 na stanici ve Frýdku-Místku a dále v Praze-Vysočanech a Praze-Holešovicích. Přitom ale Frýdek-Místek dosáhl „jen“ na hodnotu 251 mikrogramů PM10 na metr krychlový, stanice Praha Vysočany se ještě přehoupla přes 215 mikrogramů a třetí v pořadí Praha Holešovice už se nedostala ani přes 200 mikrogramů.

Jižní Čechy

V jižních Čechách dosáhlo v prvních minutách a jedné až dvou hodinách 1. ledna 2024 znečištění polétavým prachem PM10 nejvyšší hodnotu v Českých Budějovicích, kde bylo přes 75 mikrogramů na metr krychlový, táborská stanice se dostala přes 50 mikrogramů na kubík a stejně tak prachatická, ta ale už v posledních hodinách roku 2023. Obvykle na jihočeských stanicích i při nejvyšší míře znečištění ovzduší nepřekročí naměřené hodnoty 15 až 25 mikrogramů PM10 na kubík vzduchu.

Výrazně stoupá například i zatížení oxidem siřičitým. Na stanici v Českých Budějovicích je obvyklá hodnota nejvyššího zatížení kolem čtyř mikrogramů na metr krychlový vzduchu, v prvních minutách 1. ledna 2024 se dostala až na pět mikrogramů.

Vliv počasí

Meteorologové přitom upozorňují, že koncentrace znečišťujících látek na jednu stranu jasně indikují vliv odpalování pyrotechniky, na straně druhé, nejsou přímo úměrné odpálenému množství. Zde vstupuje do hry například i počasí, a to zejména rozptylové podmínky, které determinují, jak rychle se znečištění rozptýlí i jaké budou výchozí koncentrace před půlnocí. Při bezvětří, sušším období, velmi nízkých teplotách a výskytu přízemní teplotní inverze mohou být koncentrace velmi vysoké už před půlnocí - a o to více pak stoupnou během půlnoci bez ohledu na absolutní odpálené množství pyrotechniky.

Novoroční ohňostroje některá města zrušila kvůli tragické střelbě na fakultě v Praze i kvůli ohleduplnosti ke zvířatům.
Ohňostroje v ČR: Většina měst ministra Rakušana neposlechne, důvody se různí

K letošním výsledkům z měřicích stanic tedy podle Jáchyma Brzeziny nelze říci, že zrovna ve Frýdku-Místku se letos odpalovalo nejvíce. Jak z důvodu vlivu počasí, který může být odlišný v různých městech, tak z důvodu toho, že vyšší znečištění bude naměřeno tam, kde je měřicí stanice, tzv. stanice imisního monitoringu, blízko odpalům - zejména náměstím a sídlištím. Pokud se tedy v konkrétním městě odpaluje blízko stanice, bude to na datech znát, neznamená to ale, že v jiném městě nemohla být situace ještě horší, jen ji nebylo, jak změřit. Přímo v místech intenzivních odpalů lze očekávat koncentrace prachových částic ještě výrazně vyšší, a to i v řádu tisíců mikrogramů na metr krychlový.

Meteorolog doplnil, že se nesmí opomenout ani fakt, že zdravotní dopady vdechování částic závisí primárně na dvou faktorech - jejich velikosti a jejich složení. V případě ohňostrojů se jedná o primárně menší částice, tedy ty, potenciálně zdravotně nebezpečnější. Složením se také jedná o velmi toxický koktejl různých kovů a sloučenin, které mohou mít na zdraví dopady okamžité (zejména u náchylných osob např. astmatiků), ale i dlouhodobé, které se mohou projevit u kohokoliv.

Velká debata

Silvestrovské a novoroční ohňostroje letos více než jindy provázela velká debata, a to z několika důvodů. Tím hlavním byla vhodnost odpalování ohňostrojů po nedávných tragických událostech na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.

Už delší dobu se pak diskutuje o tom, jestli by nebylo lepší se ohňostrojů zříci úplně. Zastánci toho jsou třeba ochránci zvířat. Také ochránci životního prostředí poukazují na škodlivý vliv zábavní pyrotechniky na ovzduší.