Společnost Zemědělské služby Dynín, jež tady sídlí, se však nezabývá jen výrobou krmiv. Šetrně k přírodě i krajině hospodaří na rozlehlých pozemcích po celém kraji, chová drůbež i mléčný skot a dává práci lidem v malých jihočeských obcích, kde by se jinak pracovní uplatnění shánělo jen těžko. A to vše s cílem udržet zemědělskou a potravinářskou výrobu v jižních Čechách. Historii, náplň činnosti i strategii společnosti Zemědělské služby Dynín přibližuje v rozhovoru generální ředitel Ing. Petr Pokorný.

Opravdu je pro vás prioritou hospodařit a vyrábět v jižních Čechách i za cenu toho, že byste případně nevyužili nabídky směřovat činnost firmy tam, kde by to pro vás bylo výhodnější?
Naší prioritou je zůstat regionální firmou, ač obchodujeme s partnery po celé republice. Daří se nám to, stále nejvýznamnější část naší produkce realizujeme právě v jižních a jihozápadních Čechách. Tradice zemědělské prvovýroby je tady velmi silná, navíc tu jsou úrodné oblasti a především poctiví a pracovití lidé. Naším cílem je rovněž pokračovat ve spolupráci s regionálními podniky – dodavateli, odběrateli a zpracovateli, a to na principu vzájemné výhodnosti při zemědělském podnikání a výrobě potravin.
Výrobu potravin stále považujeme za strategické odvětví, i proto, že počet lidí pořád roste. Na druhou stranu výměra ploch, z nichž se potraviny dají získat, zůstává stejná. Proto je důležité se o krajinu, přírodu – tento základní výrobní faktor – dobře starat, aby bylo možné očekávat dostatečnou produkci i v budoucnu.

Cíle se vám daří naplňovat i díky bohatým zkušenostem. Vždyť historie vaší firmy sahá již do 60. let minulého století…
Ano, moje paměť potud sice nesahá, ale obilné silo stálo v Dyníně skutečně již v 60. letech. Vyrostlo na místě někdejšího hospodářského družstva, kde dříve stávaly i sklady. Přirozeně tady vzniklo místo, kde se obchodovalo se zemědělskými komoditami. V 70. letech bylo postaveno druhé, ocelové silo, mezi těmito budovami pak vznikla výrobna krmných směsí, kterou provozujeme dodnes, samozřejmě po potřebné technologické renovaci. Od roku 1994 fungují Zemědělské služby Dynín jako akciová společnost.

Spektrum činností firmy se ale neomezuje jen na výrobu krmných směsí.
Průmyslová výroba krmiv je jakousi nadstavbou výroby rostlinné. Pro výrobu krmiv využíváme produkty rostlinné výroby – obiloviny, luštěniny a olejniny. S komoditami, které jsou vhodné k potravinářskému využití (pšenice potravinářská, ječmen sladovnický, řepka), obchodujeme. Postupem času se firma Zemědělské služby Dynín stala vlastníkem několika zemědělských podniků, takže se nyní kromě výroby krmných směsí věnujeme také výkrmu brojlerů, konkrétně jde zhruba o jednorázovou naskladňovací kapacitu půl milionu kusů drůbeže.
V letech 2005 až 2009 jsme zakoupili další zemědělské prvovýrobní podniky. Zejména na Dynínsku a Lišovsku tedy provozujeme zemědělskou prvovýrobu rostlinnou i živočišnou. Hospodaříme přibližně na 4800 hektarech zemědělské půdy, navíc provozujeme čtyři mléčné farmy, v nichž chováme celkem asi tisíc kusů dojnic červeného i černého plemene. Ty vyprodukují na 20 tisíc litrů mléka denně.

Krmiva vyrábíte jen z plodin, které si sami vypěstujete?
Produkce na naší ploše nám rozhodně nestačí k tomu, abychom získali potřebné množství suroviny pro výrobu krmných směsí. Ročně vyrábíme asi 100 tisíc tun krmných směsí, a to jak v Dyníně, tak také v Trhových Svinech, kde produkujeme speciální krmné směsi pro skot. K tomu ročně potřebujeme až 80 tisíc tun obilovin.
Z našich zdrojů jsme schopni pokrýt asi 20 procent tohoto množství, další suroviny tedy kupujeme od našich obchodních partnerů především z jižních a západních Čech a jižní Moravy, ale i z ostatních částí republiky.

Krmné směsi, které vyrábíte, jsou určeny výhradně pro hospodářská zvířata?
Ano. Perličkou jsou krmné směsi pro koně, ty lze ale považovat spíše za hobby záležitost. Produkujeme krmivo hlavně pro koně, kteří mají sportovní využití. K propagaci naší firmy slouží i to, že vlastníme několik koní, kteří se věnují parkurovému skákání. V letošním roce se naše jezdkyně Hana Pokorná umístila ve dvojici s hřebcem Channel na 15. místě z celkových 28 účastníků v nejtěžší kategorii obtížnosti na Mistrovství České republiky.

Vyvážíte vaše produkty také do zahraničí?
Nikoliv, naši výrobní kapacitu máme plně vytíženou na třísměnný provoz a i tak pokrýváme hlavně tuzemskou poptávku. Do zahraničí vyvážíme jen obchodní zboží jako je řepka, sladovnický ječmen nebo potravinářská pšenice. Naše primární orientace však směřuje na regionální firmy, regionální zpracovatele.

S kolika zaměstnanci to všechno zvládáte?
V dynínském provozu pracuje asi 75 lidí, v dalších našich podnicích je to kolem sta zaměstnanců. Často je tomu tak, že mnoho jiných pracovních příležitostí ve vesničkách, kde podnikatelsky působíme, není. Pro to, abychom zvládli potřebný objem produkce, musíme být vybaveni dobrou technikou, dobrými stroji. Práce je tak pro naše zaměstnance poměrně náročná, ale i zajímavá, protože musejí zvládnout moderní zařízení. Na druhé straně mají zaručen solidní příjem díky velké produktivitě práce, které díky těmto strojům docílí.

Sháníte aktuálně další zaměstnance?
Ano, při počtu lidí, které zaměstnáváme, se nutně potýkáme s jejich fluktuací – někdo odchází do penze, další se stěhuje a mění zaměstnání, ženy nastupují na mateřskou dovolenou… Některé pracovní pozice tedy poptáváme prakticky po celý rok.

Jak náročné je podnikat ve vašem oboru s ohledem na platnou legislativu nebo objem dotací, které je možné na zemědělskou činnost získat?
S tím, jak rostou naše zkušenosti v oboru, bychom měli říkat, že podnikání relativně dobře zvládáme. Na druhou stranu se potýkáme s novými a novými legislativními předpisy, které nám vše komplikují. Máme ale štěstí na kolegy, kteří se v dané problematice dobře orientují, a tak vše společně zvládáme. Co se týká předpisů EU a evropských dotací, pracujeme v sektoru zemědělské prvovýroby, kde jsou nyní pravidla nastavena tak, že dotace z EU tzv. na plochu jsou určitým nástrojem, jak udržet ceny potravin na relativně nižší úrovni tak, aby byly pro spotřebitele dostupné.
Bez ohledu na to zažíváme turbulentní doby, kdy surovinové zdroje, které jsou významnou součástí námi vyráběných krmných směsí, se stávají předmětem spekulací kapitálových fondů. Kvůli tomu se ceny těchto komodit někdy významně zvyšují.
To vše zdražuje vstupy, výrobu krmných směsí, tím pádem i náklady na živočišnou výrobu… Potravinová vertikála a podnikání ve výrobě potravin tedy není snadné, zvlášť v konkurenci zahraničních dodavatelů nadnárodních obchodních řetězců, které nemusejí plnit tak striktní kvalitativní podmínky při výrobě jako producenti a zpracovatelé v České republice. Na druhé straně lze konstatovat, že potravinářské výrobky z domácí produkce dosahují špičkové kvality a vřele je všem spotřebitelům doporučuji.

V úvodu jste zdůraznil nutnost dobře se starat o zemědělskou půdu, aby byla schopná produkovat dostatek potravin pro stále se zvyšující počet lidí. Jak tedy o půdu pečujete vy?
Půda je jedním z našich základních výrobních prostředků. V našem zájmu je tedy zvyšovat její úrodnost, a ne ji takzvaně vybičovat a pak ji odevzdat vlastníkovi zpět zbavenou úrodnosti a „obohacenou" o plevel.
V souladu s naším principem živočišné výroby vracíme půdě úrodnost aplikací statkových hnojiv, nikoliv jen těch umělých. Samozřejmostí je také vhodný osevní postup střídáním vhodných předplodin, dodržování zásad protierozních opatření a další opatření, která vedou ke zvyšování hodnoty půdního fondu. Jedině tak zachováme kvalitu půdy jako nástroje dlouhodobě udržitelné výroby kvalitní zemědělské produkce.