Ingolstadtský list píše, že první Číňané přišli začátkem 20. století do Berlína a studovali například technickou vysokou školu v Charlottenburgu. Od roku 1902 existoval spolek čínských studentů s kanceláří také v Kantstraße.

«Ve dvacátých letech byl lokál s neevropskou kuchyní absolutně neobvyklý," říká hamburský historik Lars Amenda, který se po desetiletí zabývá dějinami čínské migrace. Tientsin byl podle něho první čínský restaurant v Německu, který se obracel také na německé obyvatele a přitahoval například mladé intelektuály a bohémy.

V Hamburku jsou začátky čínské historie trochu zamlženější. Policejní úřady si povšimly už kolem roku 1920, že Číňané přicházejí z anglických přístavních měst do St. Pauli a otvírají lokály a prodejny s kantonálním jídlem, protože hodně námořníků bylo z Hongkongu. O této rané době nejsou skoro žádné podrobnosti. Přes linkovou lodní dopravu ale byl dobře organizován dovoz přípravků pro čínské kuchyně, sojové omáčky, koření, sušené ryby a tofu. První čínské podniky v Hamburku, třeba i zábavní lokály s tancem a animírkami, nemířily na německé zákazníky, ale na čínské posádky parníků.

Ameda připomíná inzerát v jednom hamburském průvodci z roku 1921, který oznamuje «Peking - Chop-Suey-Restaurant - první a jediný čínský restaurant v Německu - jazzová hudba". Měl být v ulici Fuhlentwiete číslo 27. Ameda poznamenává: "Je udivující, že žádné další zprávy o něm nejsou k nalezení. Snad ani nikdy neotevřel, nebo zase brzy zavřel."

Letos je v Německu nespočet čínských hostinců, pokračuje DK. V Hamburku existuje od roku 1964 na Hlavním nádraží «Dim sum Haus», tvrdící, že je nejstarším čínským ve městě. V Mnichově byl 65 let, do roku 2018, ve Schwabingu «Hong Kong», v Berlíně se od roku 1969 prezentuje jako nejstarší čínský hostinec «Lon Men» v Schönebergu. "Jeho provozovatel ujišťuje, že v Číně se nejčastěji jí u kulatých stolů, v jejichž středu je otáčivé plato s jídlem. Hostitel se stále snaží nabízet víc, než hosté mohou sníst. Kdyby snědli všechno, znamenalo by to, že jim podnik nabídl příliš málo, a majitel by ztratil tvář," uzavírá DK.

Měla doma 51 psů…

V dolnorakouském Brucku držela starší žena 51 psů. Vyšlo to najevo, až když zemřela a úřední veterinářka po kontrole požádala o pomoc místní útulek zvířat. Jeho pracovnice se teď o ně starají. "Po zdravotní stránce se jim na první pohled daří dobře, jsou živení, nejsou špinaví, někteří jsou ale pořád bojácní," napsal Volksblatt. Vedoucí útulku Anna Zwettlerová říká, že měli zřídkakdy možnost přístupu na zahradu a i proto nebyli v bytě moc čistotní. V domě to bylo silně cítit. Vypadá to, že stará dáma už na ně nestačila…

Pasov je jiný

"Zatím co křestní jména Emilia a Noah vyhrála v německém celostátním pořadí oblíbenosti, je Emilia v Pasově až čtvrtá a Noah není v desítce," napsala PNP. Pasovské pořadí - děvčata: 1. Sophia, 2. Anna, 3. Emma, 4. Emilia, 5. Marie, chlapci: 1. Lukas, 2. Maximilian, 3. Jonas, 4. Felix, 5. Jakob.

„Sophia“ je řeckého původu a znamená Ctnost, Nevinnost, Božskou moudrost, „Lukas“ se vztahuje na starořecké „leucos“, světlo a jako křestní jméno může být podle PNP vykládáno jako Světlonoš.

Sázkoví milionáři

V Bavorsku vyhrálo loni milion eur a víc v lottu 31 sázejících. Stejně jich bylo v Bádensku-Württembersku. Víc výherců sedmimístných částek bylo v Severním Porýní-Vestfálsku, a to 45, napsal Donaukurier. V celé SRN se z milionu radovalo 187 hráčů. "Něco takové štěstí ale lidi stálo, vsadili do hry 7,97 miliardy eur, o 0,9 % víc než předloni. Provozovatelé sázení získali 3,9 miliardy eur. Nejčastěji byly vyhrávajícími čísly 49 a 1, následované číslem 16. Na posledním místě skončilo 45."