Kliknutím zvětšíteV anketě Společnosti pro rakouskou němčinu hlasovalo 12 051 lidí. Vyhrála "Inflation", která získala 3904 hlasů. Druhý "Klimabonus" vyjadřující jednorázový příspěvek 500 eur pro každého v zemi hlášeného dospělého a 250 pro dítě jako vyrovnání vícenákladů po přirážce za oxid uhličitý jich dostal 2873. Třetí skončilo slovo "Korruption" se 1359 hlasy.
Ne-slovem roku se stala "Energiekrise", volená mj. proto, že při permanentním upozorňování na nedostatek surovin byly zamlčovány nekontrolovatelně vysoké zisky energetických koncernů. Druhá skončila "Topná houba", vyhřívající zařízení užívané v chladném období na terasách či zahrádkách, aby se tam dalo sedět. Porota slovo vybrala i pro "snižující" charakter zamlčování plýtvání energií těmito tělesy. Třetí je "Beinschab-Tool", označení pro údajnou manipulaci průzkumů veřejného mínění expertkou Sabine Beinschabovou ve prospěch tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze a jeho vlády. O tomto postupu věděla jen velmi malá skupina a pojem byl užíván jen v interní komunikaci.
Výrok roku patří prezidentu van der Bellenovi za "To přece všechno nemůže být pravda", pronesený v jeho řeči ke korupci při rozdělování funkcí. Druhá byla věta prezidenta charity Michaela Landaua "Je tady toho dost pro všechny, ale ne pro ,lačnost´ každého." Třetí skončil nositel Nobelovy ceny Anton Zeilinger se slovy "Člověk musí svým iluzím trošku věřit."
Z "ne-výroků" roku zaujal ministr školství Martin Polaschek, když slovy "Na to se musíme podívat" odpověděl asi dvanáctkrát na otázky moderátora zpráv televize Armina Wolfa.
Dárcovské pořady škodí?
V Rakousku se po zveřejnění kritické dokumentace "Z druhé strany" rozhořela diskuse k dárcovské akci "Světlo v tmách". Oslovení lidé s tělesným omezením a experti mínili, že konvenci OSN k právům postižených musí politici plnit, takže dary, sbírané třeba v rámci veřejně účinné akce, jakou je vánoční Světlo v tmách televize ORF za přítomnosti četných vysokých politiků, už se dál nebudou muset pořádat jako náhrada.
S tím nesouhlasí například Pius Strobl, šéf Humanitarian Broadcastingu v ORF. "Jsem pro, aby každý dostal všechno, co potřebuje, aby mohl vést samostatný život. Otázka je, kdy to bude. Bude to asi nejspíš nějakou dobu trvat," řekl. Než se tak stane, je rád, že existují spolky jako Světlo v tmách, kterému ORF slouží jako mediální scéna. Zrušení pořadu by bylo možné, ale způsobilo by velmi velké škody.
Popírá názor "Z druhé strany", že by postižení lidé byli v tomto pořadu vykreslováni jako prosebníci, či že by jejich omezení bylo středobodem sdělení o nich jako něco špatného. Dokumentace pracuje podle něho se zastaralými případy.
Zabil a mrtvou odvezl před úřad
29letý Rumun byl v Klagenfurtu odsouzen za vraždu k 19 letům vězení. Loni 15. listopadu těžce ztýral dřevěným hranolem 29letou krajanku, s níž bydlel, a bezvládné tělo odložil před okresní úřad ve Villachu.
Donaukurier uvedl, že k úhradě společného živobytí žena pracovala v sexuálním klubu, on si vydělával jako její pasák a kšeftoval s dovezenými auty. V jejich vztahu byly standardem hádky, výtky konzumu kokainu, žárlivost a násilí. Když družka chtěla byt opustit, bil ji nejprve koštětem, pak latí a nakonec vzal dřevěný hranol. Když drobná žena ztratila vědomí, odnesl ji po marných oživovacích pokusech do svého auta. Před úřadem, který vystavoval družce každý týden zdravotní knížku, tělo položil na zem a začal volat o pomoc. Zatím co lidé, mezi nimi i lékaři, marně bojovali o ženin život, odjel o několik ulic dál, aby zahodil vražedný hranol do porostu. Pak se vrátil a nechal se bez odporu zatknout. Část činu a místo odložení zbraně mohly být rekonstruovány podle kamery v autě.
U soudu čin doznal, ale popíral úmysl zabít. Mrtvola ale vykazovala četné hematomy a vysokou ztrátu krve z vnitřního krvácení, způsobeného četnými údery enormní silou.
Obhájce se odvolal proti výši trestu.
Politici si přilepší
Od 1. ledna si rakouští politici přilepší. Poslanci Národní rady budou brát měsíčně 9873 eura hrubého, o 497 eur víc než letos. Od jejich platu je od roku 1997 propočítávána i částka pro další politiky. V příštím roce bude prezident Alexander Van der Bellen pobírat 26 701 euro (+1344), kancléř Karl Nehammer 23 840 eur (+1200), zemští hejtmani maximálně 19 745 eur (+994). Ministři dostanou 19 072 eur, prezident Národní rady Wolfgang Sobotka 20 026 (+1009). Zemští radové dostanou 17 771 eur, poslanci Národní rady a zemských sněmů 4936 eur.
Platy jsou vypočítávány podle roční inflace nebo podle zvýšení důchodů. Platí nižší číslo, pro rok 2023 tedy inflace 5,8 %.
Polepší si i zdravotnictví
Sektor zdravotnictví v Horních Rakousích bude mít v příštím roce rozpočet 1,2 miliardy eur, o 198 milionů vyšší než letos. Na udržování a rozvoj zařízení připadne 1,179 miliardy, zbytek na zaměstnance, kterých je nyní 26 000. Pro příští rok bude zaměstnáno o deset procent víc lidí.
Trochu nevydařená sebevražda
V Salcburku byl 29letý Turek z Innviertlu odsouzen za trojnásobný pokus o vraždu k 15 letům vězení, napsal Volksblatt. V březnu 2019 na B156 ve Flachgau vjel se svým dvoutunovým autem v sebevražedném úmyslu do protisměru a srazil se bez brzdění se dvěma vozidly. Jejich osádky byly zraněny - cestující žena utrpěla trhlinu sleziny a zlomeniny žeber, viník nehody byl zraněn jen lehce. Jak se později ukázalo, měl v krvi 1,32 promile alkoholu a byl pod vlivem kokainu. Bezprostředně před srážkou se po telefonu hádal s otcem, protože v rodinném podniku nevyřídil, co měl. Řekl mu, že je to líto, a že vjede do protisměru, aby se zabil.
Žalobce se opřel o výpověď expartnerky obviněného, která byla rozhovoru přítomna - nerozumí sice turečtině, ale o obsahu telefonátu ji informovala matka obviněného. „Řekl s pláčem, počkejte, co vám udělám. Zase vás zklamu, už to nemá smysl…", uvedla jako svědkyně do protokolu.
Obhájce mu navrhoval trest za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. „Nehodu zavinil pod vlivem alkoholu a drog a z nepozornosti vyjel do druhé poloviny vozovky," řekl.
Obžalovaný se u soudu omluvil za své jednání. Byl to hloupý nápad sednout tehdy do auta. Kyž mu otec zavolal, sáhl po mobilu, protože handsfree nefungovalo. „Pak to šlo velmi rychle, telefon vzala matka a řekla, že mám jet domů, a najednou jsem uviděl světla a pak už byla kolize," uváděl. Sebevraždu by prý nikdy nespáchal: "Nemohl bych to rodičům udělat," prohlásil. Expřítelkyně si to vymyslela, protože tehdy na něho byla hodně naštvaná. Lékař v zemské nervové klinice u něho ohrožení sebevraždou vyloučil.
Ještě před podáním obžaloby Turek zmizel. Jako hledaný evropským zatykačem byl zatčen v Gruzii a předán do Rakouska. Rozsudek nad ním není v právní moci.
Koupací plášť do předzahrádek
Pod mottem "Vídni, obleč se teple!" pozval ve středu k fototermínu u ježíškovského trhu na Radničním náměstí ve Vídni kavárník Berndt Querfeld. Inspirován už léta trvající praxí na střechách New York City, chce teď nabízet také ve vídeňském tradičním domě kávy Landtmann a v jeho dalších podnicích červené froté koupací pláště k zapůjčení k návštěvě předzahrádek. "Teplomety teď v době energetické krize nejsou state-of-the-art,“ řekl.
Británie nechce němčinu
"Je němčina řečí pro elitu?" ptá se Donaukurier s tím, že je to zřejmě mínění mnoha Britů, a má to následky - zájem o tento jazyk léta ubývá a britská vláda vyhlašuje poplach.
"Kdo mluví pěti jazyky, je polyglot. Kdo dvěma, je bilingual. A kdo umí jen jednu, je Brit," říká prý starý vtip. Na ostrovech má ale své jádro. Zatím co v roce 2005 zvolilo skoro 440 000 studentů při zkouškách na GCSE, všeobecném osvědčení o středoškolském vzdělání, alternativy maturity, jako předmět cizí jazyk, loni jich nebylo ani 300 000.
«Němčiny zase lehce ubylo, a bylo by na čase se zamyslet, jak to vrátit," alarmoval kulturní institut British Council. Při GCSE roku 2005 si němčinu vybralo více než 100 000 mladých, jen 27 000. Při závěrečných zkouškách na středních školách si loni zvolilo němčinu 2507 žáků, roku 2005 to bylo dvakrát víc.
Goethův institut v Londýně to vysvětluje stále širší nabídkou předmětů a obtížností němčiny promítané do horších známek, což ubírá zájem mladých. Lehce přibývá němčiny na soukromých školách, což ale jen posiluje dojem "elitní" řeči. Proto se tato řeč neučí na státních školách.
Ministerstvo školství chce vývoj zvrátit. "Německo je čtvrtou největší ekonomikou na světě," řekl nedávno školní státní sekretář Nick Gibb listu «Times». V globálně obchodním národě jako jsou Britové jsou jazyky důležité, a my jsme v jazykových znalostech koncovým světlem v evropské lize, dodává.
Ať žije Jonathan!
Jonathan je nejstarší želva světa. Na ostrově St. Helena na západním pobřeží Afriky v jižním Atlantiku oslavuje 2.-4. prosince své 190. narozeniny, píše Donaukurier.
Patří k poddruhu seychellských obřích želv. Na St. Heleně bydlí s dalšími obřími želvami, Davidem, Fredem a Emmou, v zahradách guvernérského sídla.
Kdysi patřilo k jeho oblíbeným aktivitám páření se s Emmou, říká jeho pečovatel, veterinář Joe Hollins, plným jménem taky Jonathan, který se o něho stará dvanáct let. Zajišťuje mu dostatek vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, jednou týdně ho krmí z ruky okurkami, listy salátu, karotkou, jablky, banány a guave.
V pokročilém věku se jeho svěřenec stal pomalým starým gentlemanem, který jde svou cestou. «Mám ho rád, ale co se opačné lásky týče, jsem realistický, vidí mě jednoduše jako dodavatele stravy," říká Hollins. Uvádí, že Jonathan je už slepý a ztratil čich, ale jeho sluch je pořád vynikající. Pozná svého ošetřovatele podle hlasu a vůbec je rád mezi lidmi. Když slyší návštěvníky, zamíří k nim, nechá se hladit a fotografovat. Rád poslouchá zvuky se sousedícího tenisového kurtu, často stojí u oplocení hodiny.
Na ostrově velkém 121 kilometrů čtverečních žije od roku 1882. Byl darem Britovi Siru Williamu Grey-Wilsonovi, pozdějšímu guvernérovi St. Heleny. Od té doby žije Jonathan v zahradě rezidence, ve které se vystřídalo už přes 30 guvernérů.
Přesné datum jeho narození nikdo nezná, ale že je mu minimálně 190, dokazuje historický dopis zaznamenávající připlutí želvy coby dospělé. Na fotografii pořízené na ostrově mezi lety 1882-86 se z průměru krunýře pozná, že už při svém příjezdu byl dospělý.
Od narození odhadem roku 1832 přežil světové války, osm monarchů na britském trůnu a 40 amerických prezidentů, také vytištění první dopisní známky (1840), postavení prvního mrakodrapu (1885) a dobudování Eifellovy věže (1887).
Pro St. Helenu je ikonou. Mince pěti penny nese jeho podobiznu a nápis Jonathan, obří želva. K oslavám narozenin vyjde jeho dopisní známka. Turistický úřad je naplánoval jako třídenní. Návštěvníci dostanou na památku diplom s otiskem Jonathanovy stopy, podepsaný guvernérem.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
