Jak sdělil jednatel chabrovické zemědělské společnosti Jasanka Martin Pokorný, jestli sekačky vyjedou, ovlivňuje nejen počasí, ale také stáří trav. „Je třeba vytipovat kritická místa s výskytem srnčí zvěře. Základním úspěchem je naplánování senoseče co nejdříve, abychom se vyhnuli plnému kladení srn,“ upřesnil.

Sečení hlásí předem

Dle předsedy mysliveckého sdružení Bor Martina Kováře je se zemědělcem výborná domluva. „Rozhoduje se ze dne na den, ale poctivě nám hlásí, kde a kdy se bude sekat v naší honitbě, abychom stihli louky vyčistit,“ popsal.

Letos se rozhodl přizvat k záchraně srnčat i veřejnost. Jeho výzva na facebooku měla neuvěřitelných šest tisíc sdílení. „Přihlásilo se mnoho dobrovolníků napříč republikou, například ve středu jsme během hodiny zachránili před jistou smrtí tři srnčata,“ přiblížil.

Jasanka je větší zemědělský podnik, spravuje na 1900 hektarů zemědělské půdy, z toho asi 500 hektarů luk. „Senoseče organizujeme s osmi mysliveckými sdruženími. Každé zachráněné srnče je deviza živé a pěkné přírody,“ míní Martin Pokorný.

Třídenní šichta

Jak osvětlil předseda mysliveckého sdružení Bor Martin Kovář z Roudné, pod sekačkami může lehko přijít o život srnče, ale i zajíci, bažanti či koroptve. „Vyhánění zvěře kolem Roudné a okolí Klenovic jsme museli rozfázovat na tři dny, protože máme velký podíl honitby, kde jsou louky a jeteliště,“ konstatoval Martin Kovář.

Sdružení má na 25 členů, ale ne všichni se mohou zúčastnit, proto zveřejnil výzvu na sociální síti. „Pomoc dobrovolníků oceňujeme a těší nás, že se jich ozvalo tolik,“ uvedl s tím, že ho na tento podnět oslovily desítky lidí.

Mimo silnici

Praxe vypadá tak, že se po louce chodí v tzv. rojnici. „Prochází se od komunikace v rozestupech, naší přítomností, pachem, hlukem a za pomoci cvičených psů zvěř jakoby tlačíme do krytu, aby nevybíhala do silnice,“ dodal.

Malé srnče není schopné utéci. „Maximálně odskočí, ale zase instinktivně zalehne a čeká na matku,“ podotkl. Řidič žacího stroje tak nemá šanci živého tvora spatřit.

Jak doplnil jednatel zemědělského podniku Jasanka Martin Pokorný, který je současně také myslivcem, v praxi se tento model nejlépe osvědčil. „V našem mysliveckém spolku Skopytce hlásím hospodáři sklizeň den předem, ráno pak členové v dostatečném počtu projdou porosty, které jsou týž den posečené,“ naznačil s tím, že srny mají tendenci se vracet a loni se jim podařilo společnými silami najít a zachránit na 37 srnčat.

Osvědčený způsob

Vyzkoušeli řadu způsobů. „Měli jsme výstražné signalizátory, zapnuté rádio i pachovače. Po dlouhodobém pozorování je fyzické procházení nejlepší,“ uzavřel s tím, že třeba i termovize drobné mládě nemusí zachytit.

Veškerá píce je silážována do silážních žlabů a slouží ke krmení dojných krav, a nebo je usušena k výživě mladých telat.