Netradiční podívaná přilákala i lidi z širokého okolí.

Zvonař Michal Votruba ze Soběslavska již v pátek připravil a vypálil formy a druhý den přišel na řadu zlatý hřeb starodávného řemesla. V tavící peci se od dopoledne rozehřívala slitina a v momentě, kdy byla správně  roztavená, zvonař se svou rodinou přistoupili k samotnému aktu odlití zvonu, kdy horkou hmotu nalili do formy a obecenstvo je odměnilo potleskem.

„Vážíme si toho, že se zde nepoužívá strojová práce. Je to jako dřív a takový zvon vydrží stovky let, prostě tu zůstane památka na věky," shodovaly se Alena Fülsacková a Mirka Smejkalová z Jarošova a dodaly, že jsou rády, že něco takového mohly vidět.

Tím ale práce na zvonu nekončila, včera, po vychladnutí odlitku bylo nutné ho doslova vykopat z hliněné formy a bude následovat broušení,  leštění a další úpravy.

Podle starosty Jarošova Bohumila Roda na návsi byla z 50. let nevyužívaná váha a obyvatelé sami rozhodli v rámci komunitního plánování, že zde chtějí zvoničku. Ta zatím ještě není hotová a zvon by se měl zavěsit na jaře. „Předběžný rozpočet na rekonstrukci objektu váhy je kolem sta tisíc korun a na zvon 36 tisíc. K němu bychom ještě rádi pořídili elektrický pohon," vysvětluje starosta Bohumil Rod.

Hlavním hrdinou víkendu byl mladý zvonař Michal Votruba, kterému zvony učarovaly již jako dítěti. Již asi v sedmé třídě se pokusil odlít svůj první zvon. Vystudoval slévárenskou průmyslovku v Brně obor umělecký slévař a začal se řemeslu za podpory a pomoci celé rodiny naplno věnovat.

„Výroba takového zvonu trvá tři měsíce. Začíná výkresem, který je velice důležitý, neboť zvon se ladí právě na papíře. Jeho tón ovlivňuje velikost, tloušťka a tvar zvonu," popisuje začátek tvůrčí práce Michal Votruba. Pak se zhotoví dvě šablony, vnitřní a venkovní a začne se podle nich dělat z jílové hlíny forma. Což je náročný proces, který obsahuje mnoho kroků a postupů a výsledné odlití zvonu, které mohli lidé vidět v Hostějevsi, je jen zlomek zvonařské výroby.

Michal Votruba již odlil asi devět desítek zvonů, na které  zpracoval jednu a tři čtvrtě tuny zvonoviny a o práci se nebojí.

„Dnes v Čechách chybí asi polovina zvonů, protože za války je Němci vzali pro válečné účely. Třeba do Jindřichova Hradce se zvony už vůbec nevrátily. V současné době se například obce snaží obnovovat zvoničky, ale budují se i moderní zvonice, a to nejenom pro církevní účely," zmínil s tím, že na financování se využívají jak různé dotace, tak i sbírky.