Každá má mít v budoucnu povinnost ubytovat jich tolik, aby to odpovídalo jednomu až dvěma procentům „vlastních" občanů obce. Opatření by střednědobě vytvářelo až 160 000 míst pro azylanty. Letos vláda počítá, že jich přijde 80 000. Jestliže obec ubytování nenajde, má si je spolková vláda „obstarat" v místě sama – ve státních budovách, na svých pozemcích (dálniční společnost Asfinag, státní lesy apod.), výstavbou kontejnerů nebo pronájmem. Zákon by mohl platit už od 1. října.
„Stanovit maximální kvótu běženců, které je Rakousko ochotno přijmout, kancléř Werner Faymann a vicekancléř Reinhold Mitterlehner odmítli – azyl je lidským právem, které podle nich nemůže být omezeno žádným číslem," uvádějí OÖN.
Většina zemských hejtmanů se vyjadřuje opatrně optimisticky, píší OÖN. Hornorakouský Josef Pühringer ujistil, že jeho země bude mít do podzimu pro běžence 2000 míst včetně kontejnerových „městeček". Radní Jahnová ujišťuje, že při výpočtu bude zohledněn dosavadní podíl migrantů v místě – v Traunu mají například 20,1 procenta, z nichž více než 60 procent je ze zemí mimo Evropskou unii. K procentuální kvótě linecký list poznamenává, že ze 442 obcí v zemi má 235 méně než 2000 obyvatel.
V pátek dopoledne sneslo v Linci 25 kadetů 35 uprchlických stanů na hřišti policejní školy. 33 zbývajících běženců bylo přemístěno do Eisenstadtu a Klosterneuburgu, 42 je ubytováno v tělocvičně. Od středy nebude žádný další azylant přijímán do centrálního střediska v Traiskirchenu, které je se 4700 uprchlíky dávno přeplněno – jak i náš list uvedl, 2300 z nich nocuje pod širým nebem. „Kam potom půjdou další příchozí, kterých je momentálně kolem tří set denně, není jasné," uvádí list. V pátek bylo 300 žen a dětí umístěno do policejní školy v Traiskirchenu.
Od soboty Rakousko zvyšuje platby pomocným organizacím za opatrování nezletilých migrantů bez doprovodu – ze 77 na 95 eur denně. Za rok to bude asi 32 milionů navíc.

Na místě nehody.Tragická nehoda

V pátek kolem 15.16 hodiny se na B145 podle zpráv lineckého deníku OÖN v Lauffenu, místní části Bad Ischlu, z nezjištěných příčin srazilo osobní auto 60letého českého řidiče čelně s plně obsazeným autobusem mířícím z Vídně do Hallstattu. Český řidič vezl podle listu 56letou manželku a 15letou neteř ze Švédska, v autobuse 28letého maďarského řidiče jelo 26 tchajvanských turistů. Žádný z nich nebyl zraněn a do příjezdu náhradního busu se o ně postarali hasiči na své základně s krizovým intervenčním týmem. Osobní vůz byl nárazem těžce poškozen. Jednu osobu museli vyprostit hasiči hydraulickými kleštěmi, ale život se jí nepodařilo zachránit. Ostatní byli ošetřeni záchranáři a převezeni do nemocnice. Bližší informace OÖN neměly.

Prázdné byty u sousedů

V Horních Rakousích je registrováno 19 419 lidí, kteří naléhavě potřebují byt, píší OÖN. Celkový počet zájemců je ještě jistě o 50 000 vyšší. Současně je 64 bytů postavených v rámci sociální výstavby déle než tři měsíce prázdných, 53 z nich přes půl roku. „Hlavním důvodem je vystěhovávání se z venkova – lidé míří za pracovními místy, většinou do městských okruhů. K problémovým místům patří například i Sandl a Ulrichsberg. V St. Florianu na Innu jsou naopak všechny byty zaplněny, protože přes polohu městečka na venkově je v okolí dost práce," uvádí list. Obecně prospěšné stavební společnosti neobsazením bytů ztrácejí, loni údajně 450 000 eur, a v krajním případě uvažují i o stržení staveb. Ve více než 220 obcích je těchto bytů 14 321.
OÖN připomínají, že sociální bytovou výstavbu „popoháněla" politika zemské vlády. Stavělo se tedy na špatných místech? ptá se list, ale zemský ředitel sdružení obecně prospěšných stavebních společností Frank Schneider jen míní, že „demografická proměna běží velmi rychle a bytová a mobilní mentalita lidí se masivně změnily". V současné době si dovedou představit, že by v prázdných bytech mohli být po dohodě s obcemi a humanitárními organizacemi ubytováni i běženci. Nyní má ale na podporované bydlení nárok jen člověk žijící v Rakousku už pět let.

Noční odbíjení soud nezakázal

Zemský soud v Linci zamítl v pátek žalobu občana na noční vyzvánění zvonů Mariánského dómu v Linci, které prý poškozuje jeho zdraví (Deník opakovaně informoval). Zvony odbíjejí i mezi 22. a 6. hodinou každou čtvrthodinu, celkem tedy v noci zaznívají 222krát, uvedl deník Volksblatt. Stěžovatel, který koupil dům v sousedství chrámu v roce 2004, tvrdí, že trpí poruchami spánku a v důsledku symptomy panických reakcí, návaly pocení, stavy vyčerpání atd. Jeho advokát Wolfgang List z Vídně intervenoval pro svého klienta i u papeže.
Farář dómu Maximilian Strasser oponoval, že takto jsou zvony užívány už velmi dlouho. On osobně bydlí rovněž u chrámu a netrpí, argumentoval. Právní zástupce děkanství Wolfgang Graziani-Weiss zpochybňoval hlukové studie předložené protistranou a upozorňoval, že „v lineckém centru je přirozeně víc hluku než na horské louce v Tyrolích".
Soudkyně Amalia Berger-Lehnerová žalobu zamítla s tím, že žalované ovlivnění by muselo být „místně neobvyklé a zásadně nepřijatelné", což není tento případ. Dóm je včetně zvonů pro okolí nezpochybnitelně výrazným prvkem, přičemž jeho vyzvánění je „místně obvyklou imisí". V odůvodnění soudkyně dále mj. uvedla, že „také průměrně rozumnému kupci by bylo v době koupi nemovitosti rozpoznatelné její zatížení hlukem a s tím možné spánkové obtíže, případně ovlivnění zdraví citlivějších lidí".
Advokát žalobce řekl, že se odvolají k Vrchnímu zemskému soudu.