„Vernisáž začne na nádvoří muzea, protože nad muzeem ve 14 hodin přeletí na počest Jana Jeřábka gripeny, a pak bude pokračovat ve výstavním sále,“ uvedl ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář.

Výstavu s názvem Jan Jeřábek (1919-1942) – věčně usměvavý nebeský jezdec připravilo Milevské muzeum ve spolupráci s Martinem Strouhalem, který se o milevského rodáka dlouhodobě zajímá. Díky němu se také podařilo muzeu získat do svých sbírek letcovu obsáhlou pozůstalost. „Z toho, co jsem se o něm dozvěděl, to byl mladý muž, který měl rád život a nezkazil žádnou zábavu. Jako o velmi srdečném kamarádovi o něm mluvili jeho někdejší spolubojovník Antonín Vendl,“ uvedl Martin Strouhal.

Výstava přibližuje celý krátký život Jana Jeřábka. „Jsou tu jeho osobní věci a fotografie. Máme tu ale například i uniformy a záchranný gumový nafukovací člun, který používali letci za války,“ nastínil Vladimír Šindelář.

Jedna z vystavených uniforem, kterou do Milevska zapůjčil pražský spolek letecké historie 276th Squadrona, patřila plukovnici Joy Kadečkové. „Životní osudy Joy Kadečkové jsou velmi pohnuté. Narodila se 6. prosince 1921 v Bury ve Velké Británii. Studovala obchodní školu, ale když vypukla druhá světová válka, vstoupila do řad WAAF, tedy ženského pomocného sboru Královského letectva,“ vysvětlil Vladimír Šindelář.

Jejím prvním manželem se stal český letec Alois Mžourek. Pět měsíců po narození jejich syna Alois Mžourek zahynul při letecké havárii. Na sklonku války pracovala Joy Kadečková jako sekretářka na čs. ministerstvu vnitra v Londýně.
Dne 5. července 1945 přiletěla, jak kdysi slíbila svému manželovi, do Prahy. Tam ji čekal nelehký osud.

V dubnu 1948 se provdala za svého druhého manžela, Slavoje Kadečku, který kvůli původu své manželky nesměl dostudovat. Živil se poté šest let jako betonář. Joy začala pracovat v British Council a poté v Ústavu moderních řečí. Odtud však byla roku 1950 propuštěna, protože odmítla podepsat petici, požadující smrt pro Miladu Horákovou. Živila se pak jako tlumočnice a překladatelka. Roku 1968 nastoupila do redakce časopisu Czechoslovak Life. Odtud byla vyhozena po srpnu 1968 pro svůj nesouhlas se sovětskou okupací Československa.

Byla dobrovolnou cvičitelkou ve Slavoji Vyšehrad a také spoluzakladatelkou ženského pozemního hokeje v Československu. Překládala celou řadu knih a podílela se i na filmu Nebeští jezdci. Vyučovala angličtinu a pomáhala mnoha českým zpěvákům s anglickou výslovností. Byla nositelkou řady vyznamenání. Zemřela 20. června 2006 v Praze.
(Informace o Joy Kadečkové poskytl pražský Klub vojenské historie 276th Squadron RAF)