Na minulé pondělí devětadvacetiletý Michal Lutovský asi jen tak nezapomene. Bylo kolem půl druhé odpoledne, když díky své pohotovosti, včasné reakci a odvaze zachránil dva lidské životy z havarovaného auta.

Žena se svým autem havarovala na cestě mezi Čekanicemi a Vrážnou u Chotovin. „Jel jsem zrovna do Chotovin a cestou tam jsem viděl auto v příkopu opřené o strom," vzpomíná Michal Lutovský, zaměstnanec teplárny.

Pak následovaly tři dlouhé minuty, které rozhodovaly o tom, zda matka s šestiletým synem, kteří zůstali uvěznění v autě, budou žít. „Snažil jsem se nejprve otevřít dveře, ale to se mi nepodařilo. Tak jsem vykopl přední sklo a mámu i se synem vytáhl," přehrává si událost znovu.

Když na místo přijeli hasiči, bylo auto v plamenech. „Nebýt pana Lutovského, už bychom je nejspíš nezachránili. Udusili by se výfukovými plyny," připouští ředitel HZS Tábor Petr Hojsák, který čin zachránce v pondělí ocenil. Zásluhou Michala Lutovského jsou totiž maminka i její malý klučina úplně v pořádku a kromě drobných zranění i zcela zdrávi.

„Mám z toho dobrý pocit, jsem rád, že všechno dobře dopadlo," říká s úlevou v hlase Michal Lutovský. „Nebyl jsem si jistý, jestli je z toho auta vytáhnu. Díra ve skle byla malá a z auta se kouřilo. Nejvíc jsem se ale bál toho, že najdu někoho mrtvého v kaluži krve," přiznává obavy. Na nehodu už teď nemyslí. Je hlavně rád, že se nikomu nic nestalo. „Ten kluk byl celkově docela v pohodě. Jen říkal, že asi budou muset jít domů pěšky," usmívá se Michal Lutovský. Jejich rodinné auto totiž téměř celé shořelo.

Přímo na místě hasiči malému hochovi věnovali pro zlepšení nálady plyšového dráčka Záchranáčka. „Děti se tak ukonejší a zabývají se něčím jiným, než tím, co se právě stalo. Nemusí být ani zraněni, ale bývají v šoku," vysvětlil účel hraček Petr Hojsák, jenž se pozastavil nad tím, že žena svého zachránce už nekontaktovala. Michala Lutovského to ale nemrzí a nehoda je pro něj už ukončenou kapitolou. „Beru to jako novou zkušenost do života, ale nijak už na to nemyslím," potvrzuje.

Petr Hojsák připouští, za šestadvacet let své praxe u hasičského sboru takový případ hrdinství a nezištnosti nepamatuje. Proto se chtěl s tímto odvážným mladíkem osobně setkat. „Takový čin je skutečně ojedinělý, zvlášť u mladíka jeho věku. Jsem rád, že slušní lidé stále existují," nešetřil slovy chvály Petr Hojsák, jenž Michala Lutovského pozval na hasičskou stanici do Měšic a kromě poděkování mu předal i drobné dárky. Mladý muž si pak prošel zázemí profesionálních hasičů, kdy se seznámil s vybavením a fungováním stanice.

Autor: Kateřina Šímová