Víc skla v odpadech

Do odpadu je v Rakousku vyhazováno o Vánocích o 25-30 procent skla víc než v jiných dnech roku. Ve statistikách se naopak příliš neodráží větší spotřeba balicího papíru. Roland Richter, šéf servisu životního prostředí Energie AG, říká, že toho výrazně přibývá v kontejnerech, ale ve svozných vozech je slisován na minimální objem. Takzvaného směsného odpadu celkově je o svátcích asi o deset procent víc než jindy.

Rok u indických dětí

Mladí Rakušané tráví rok v Indii.

„Když se Bettina Riedl-Strasserová (20) z Niederthalheimu zeptala osmileté Lakshmi, jestli o prázdninách navštíví rodinu, dívenka jí odpověděla: Já mám jen jednu sestru, a tou jsi ty,“ začíná OÖN článek o pěti mladých Hornorakušanech, kteří tráví roční volontariát v Indii. Bettina působí v překlenovací škole salesiánů Dona Bosca v indickém Vijayawadu. Učí se tam sirotci jako Lakshmi, malí bezdomovci, kterých je v Indii odhadem na 20 milionů, a děti znevýhodněných rodin.

Jonas Holl (19) ze Schwanenstadtu pracuje v tzv. sheltru, prvotním záchytném středisku pro děti „sebrané“ z ulice, rovněž ve Vijayawadu, Michael Glechner (20) z Hohenzellu v obdobném zařízení v Bangalore. „S řadou z nich se musíme opravdu lopotit, ale když centrum opouštějí, dávají najevo, že si času u nás stráveného považují, a že byl v každém případě hezký,“ říká.

Helene Weißensteinerová (22) z Gaflenzu a Magdalena Haiderová (19) z Lince pracují v chlapeckých domovech – první v Hyderabadu, druhá v Bangalore. Děti učí a hrají si s nimi. Magdalena chce s dětmi pracovat i v budoucnu – činnost v Bangalore se jí moc líbí, píše linecký list.

Na snímku Helene Weißensteinerová maluje s dětmi henou obrázky na ruce.

Než vyrazí k papeži

Nový rok prožijí ve Vatikánu.
Pět tříkrálových koledníků z dolnobavorského Bad Füssingu ve věku od 11 do 13 let pozval papež František na 1. leden do Říma jako oficiální delegaci Německa a okresu Pasov, informuje PNP. Před cestou se byli představit se svým farářem Andreasem Rembeckem biskupu Stefanu Osterovi a okresnímu hejtmanu Franzi Meyerovi. Rembeck popsal detaily programu – nejprve navštíví švýcarskou gardu, pak doprovodí s ostatními delegacemi bohoslužbu, vyslechnou si papežovu mši v chrámu sv. Petra a následně jeho slavnostní řeč na Petrském náměstí. Kromě toho navštíví Radio Vatikán a německé vyslanectví.

Na snímku jsou zleva farář Andreas Rembeck, koledníci: Klara Haschová, Theresa Fuchsová, Gabriel Schmidt, Theresa Krennová, Maria Schwarzová a hejtman Franz Meyer.

Truhlář dělal pro Bílý dům

Truhlář se ukázkově chytil v Americe.

Max Bauer (81) z Waldkirchenu (okr. Freyung-Grafenau) se vyučil truhlářem a před 60 lety se vystěhoval do Ameriky. „Je možné ho označit za selfmademana, tedy toho, kdo se vlastními silami vypracoval vysoko,“ píše o něm PNP. „Vyhrnul si rukávy a tam na druhé straně, 6500 kilometrů od domova, mezi Washingtonem a Baltimorem, toho hodně dokázal – stal se milionářem ne mytím nádobí, ale truhlařinou.“

Díky dobrému zvuku německého řemesla šel stále nahoru. Napřed pracoval na farmě, pak jako truhlář v Baltimoru, anglicky se naučil za půl roku, navštěvoval večerní školu a studoval architekturu. Pak se „udělal pro sebe“, 45 let vedl vlastní firmu. „Přeoblékl“ nábytek 29 bank, propracoval se k vládním zakázkám, kromě jiného pro NSA. Na dotaz, zda už byl i v Bílém domě, říká: No jasně, taky – dělal jsem tam pro vládu ty ,conference rooms´, zasedačky…

Jen jeho usedlost, ranč v Ellicot City, má cenu 950 000 dolarů. Tři poschodí, čtyři ložnice, tři koupelny a tři hektary pozemku, popisuje list. Chová koně a už mu vyhráli několik dostihů. Odhaduje, že do tohoto hobby investoval přinejmenším milion dolarů.

„Před šedesáti lety slíbil mamince, že až bude mít peníze, vrátí se. Dolary přišly, ale on dlouho ne – v Americe se oženil, mají dvě dcery a teď šest vnoučat,“ pokračuje list. V hospodářsky lepších časech ale přibývalo rodinných návštěv – maminka pobývala v USA někdy i přes půl roku a příbuzní tam za ním jezdí dodnes, podobně jako Max, někdy v doprovodu dětí nebo vnoučat, jednou za rok do Oberhöhenstettenu podívat se za sestrou. Ta mu prý vždycky připraví sekanou s vajíčky, a řízek. Už se prý na to těší, až napřesrok zase zamíří do Waldkirchenu.

A jednou za pět let se do Bavorského lesa vrací také na třídní sraz, uzavírá PNP.

19 milionů k Vánocům

Nejen v Rakousku, ale také v Bavorsku přál ježíšek sázkařům. V sobotu vyhrál jeden z Horního Bavorska jako jediný z celého Německa 19milionový jackpot lotta, obdoby naší sportky. „Vítězná“ čísla 4, 11, 31, 32, 38, 39 a superčíslo 6 „za něho“ vybral generátor „na náhodu“. Vsadil sedm eur včetně zpracovatelského poplatku, informuje PNP.

Osmý nejteplejší rok

Rakousko má (skoro) za sebou osmý nejteplejší rok v historii měření, informují OÖN. Průměrná teplota letos byla 0,9 stupně nad průměrem 1981-2010. Na čele zůstává rok 2014 (+1,7 stupně nad dlouholetým středem) před rokem 2015 (+1,4). Po jednom z nejstudenějších lednů za 30 let se 3,4 stupně pod průměrem následovaly velmi teplé měsíce, mezi nimi nejteplejší březen a druhý nejteplejší červen od začátku měření v roce 1768. Léto celkově bylo třetí nejteplejší. Začátkem srpna naměřili ve Vídni 38,9 stupně. O 11 procent víc než v průměru svítilo letos slunce, v červnu dokonce o 32 procent. Září naopak bylo o 1,5 stupně chladnější než v průměru, tři poslední měsíce byly relativně „v normě“.

„Do země“ udeřilo letos 141 830 blesků, což je zhruba dlouholetý průměr. S výboji mezi mraky uhodilo u sousedů 1 111 496krát.

Petardy jednou za rok neškodí

Společnost pro krajinu a ochranu druhů v Bavorsku (VLAB) odmítá výzvy k upuštění od silvestrovských petard v zájmu ochrany životního prostředí a zdraví, či z ohledu na zvířata, píše PNP. „Pro mne to hraničí se satirou reality,“ říká předseda společnosti Johannes Bradtka. „Myslím, že jednou za rok, třeba o Vánocích a na silvestra, by se mělo moci pořádně zarámusit, i když je to snad proti ekologické rozumnosti.“

Když někdo jednou za rok odpálí ohňostroj nebo „lije olovo“, aby měl zábavu a třeba si „zavěštil“ nepříliš vážně budoucnost, „neměl by být hned zatracován jako ,ekologické prase´ a nemělo by se mu přisuzovat špatné svědomí z toho, že levná pyrotechnika je vyráběna v Číně za pochybných sociálních podmínek,“ řekl Bradtka dále. VLAB se distancoval od „dobře míněných eko-rad“ k silvestru. „Permanentně zdvižený prst nervuje a škodí ochraně přírody. Není úkolem svazů životního prostředí nepřetržitě ,dirigovat´ lidem osobní způsob vedení života. Svazy mají v neposlední řadě často špatnou pověst proto, že si hrají na vrchní učitele a brzdiče zábavy. To celkově ochranu životního prostředí poškozuje, protože mnoho lidí se nerado nechává poručníkovat…,“ míní Bradtka.