Táborská zoologická zahrada letos opět přilákala desetitisíce lidí a o něco posunula návštěvnický rekord. Už nyní je jasné, že překoná loňských 83 tisíc návštěvníků a potvrdí tak svou pozici jednoho z nejnavštěvovanějších turistických cílů celého Táborska. Stoupající obliba zoo těší její vedení i ošetřovatele, na druhé straně rostoucí doprava komplikuje život bezprostředním sousedům, pod jejichž okny auta návštěvníků za zvířaty jezdí.

Situaci, která je špatná hlavně v letních měsících, má vyřešit zcela nová silnice, která odvede tuto dopravu mimo obydlenou zástavbu. Jednání o této komunikaci však nyní výrazně zkomplikovali dva lidé, kteří se proti městem preferované variantě postavili. Bohužel dokázali přesvědčit také několik desítek Větrovských, kteří však spíš škodí sami sobě, tvrdí ředitel a zároveň majitel táborské zoologické zahrady Evžen Korec.

Příjezdová cesta k zoo je od počátku terčem kritiky lidí bydlících z okolí. Ti si navíc v minulosti stěžovali, že jim návštěvníci zoo parkují přímo před domy a často blokují i vjezdy. Jak situace vypadá nyní?

O těchto problémech vím, ale musím zdůraznit, že to je dávná minulost týkající se ještě dřívějšího majitele. My se s problematickou dostupnosti zahrady snažíme vypořádat. Ostatně první věci, kterou jsem po získání zoo od insolvenčního správce zavedl, bylo podstatné rozšíření parkoviště a zrušení parkovacího poplatku. Nyní u nás návštěvníci zaparkují zcela zdarma a nemusí tak kvůli ušetření pár desetikorun nechávat svá auta před domy sousedů. Tento problém tak velmi rychle zcela zmizel.

Přesto problém s intenzivní dopravou v rezidenční čtvrti podle místních stále trvá.

Velmi dobře si uvědomujeme, že příjezdová cesta přes obytnou část není ideální. A to i přes to, že intenzivní doprava je otázkou jen několika jarních a letních měsíců, kdy je návštěvnost nejvyšší. Proto příliš nerozumím současnému postoji obyvatel Větrova, kteří odmítli všechny dosud předložené varianty objízdné trasy. Vybudování silnice mimo obydlenou část by přitom pomohlo nejen návštěvníkům zoo, ale hlavně lidem bydlícím v sousedních rodinných domech. Odpadl by tím hlavní důvod, proč proti zoo dlouhodobě vystupují.

Kudy by měla nová přístupová cesta vést a proč ji lidé podepsaní pod peticí odmítají?

Cesta v preferované variantě zcela mine zastavěnou část a povede po pozemcích města Tábora a nedaleké obce Radimovice, jejíž vedení s tím souhlasí. Není proto nutné složitě vykupovat pozemky a k vybudování cesty lze přistoupit velmi rychle. Bohužel do situace vstoupili dva majitelé pozemků v sousedství plánované cesty a začali se proti tomuto plánu z malicherných osobních důvodů bouřit. Naneštěstí se jim podařilo přesvědčit, či spíše zmanipulovat, určitou část lidí z Větrov, kteří se tak pod jejich vlivem postavili proti vlastním zájmům. Podle posledních informací petici podepsalo zhruba 150 lidí, což je asi polovina lidí bydlících ve Větrovech. Ti jsou nejhlasitější, a proto jsou i nejvíce vidět. Proti nim stojí desetitisíce příznivců naší zoo nejen z Tábora, ale celého okolí, kteří jako souhlasící většina nemají potřebu do debaty jakkoliv zasahovat. Z naší interní ankety vyplynulo, že nás podporuje devět lidí z deseti. Moc dobře si také pamatuji první dny po znovuotevření, kdy za mnou chodily desítky lidí a děkovaly mi, že jsem zoo zachránil. Mnozí mi i nabízeli různě vysoké příspěvky.

Odpůrcům zoo se nelíbí i to, že by zvažovanou cestu mělo platit město Tábor. Považují to za nepřípustnou podporu soukromého podnikání. Opravdu byste byl oproti ostatním podnikatelům zvýhodněn?

Tento argument považuji za projev naprosté neznalosti problematiky. Málokdo si uvědomuje, že žádná zoologická zahrada není a ani nemůže být zisková. Ty municipální dotují města a kraje, soukromé jsou zcela závislé na penězích jejich majitelů. Já sám jsem hned od začátku velmi dobře věděl, že převzít zoologickou zahradu pro mě znamená především závazek nekonečných investic. Do ZOO Tábor jsem dosud vložil zhruba 60 milionů korun a každý rok ji prostřednictvím developerské společnosti Ekospol dotuji téměř deseti miliony. Pokud jde o vybudování přístupové cesty, tak jsem opakovaně veřejně deklaroval, že jsme připraveni zpracovat kompletní projektovou dokumentaci a přispět částkou 1,5 milionu korun. Na zbytek by mohlo město získat dotace, takže by ze svého rozpočtu nemuselo vynaložit ani korunu. Pro Táborsko je zoologická zahrada jednoznačným přínosem, nikoli přítěží. Každoročně sem přilákáme desítky tisíc lidí, což představuje pro místní turistický ruch vítané oživení. Kromě toho pravidelně pro místní školy pořádáme speciální vzdělávací programy.

Jak se díváte na další návrhy autorů petice – vybudovat parkoviště mimo Větrovy, případně přesunout celou zoologickou zahradu někam jinam?

Obě varianty jsou naprosto nereálné. Vybudovat vzdálené parkoviště je podobné, jako by na hranicích Větrov byl velký záchytný prostor pro auta, odkud by museli místní domů pokračovat pěšky. Taky by se jim to příliš nelíbilo. Těžko bychom tak někoho donutili, aby k nám chodil stovky metrů daleko. Vedlo by to jen k tomu, že by návštěvníci opět začali hledat nejbližší místo ke vchodu a zase by parkovali na sousedních pozemcích. Nehledě na to, že spoustu našich návštěvníků tvoří rodiny s malými dětmi, pro které by tak dlouhý přesun nebyl jednoduchý. Naštvaní by nakonec byli i místní, protože auta před jejich okny by nahradily davy hlučících chodců. Navíc se obávám, že by v ulicích také výrazně přibylo odpadků. Stačí se podívat, jak vypadají nejvíce frekventované pěší stezky v jiných městech.

Pokud jde o přesun celé zoologické zahrady jinam, tak ani ten není na pořadu dne. Stávající lokalita je ideální a v rámci Tábora nenahraditelná. Neuvažujeme ani o odchodu do jiného města. Pro Tábor jsme jednoznačným přínosem, což si uvědomuje i vedení města. Kromě podpory turistického ruchu šíříme dobré jméno města i jinak, a to i v zahraničí. Zde bych rád zmínil náš stěžejní program návratu zubra evropského do volné přírody. Jako jediná česká zoo máme chovné stádu zubrů, jejichž potomci budou vypouštěni do vybraných lokalit v přírodních rezervacích. Významné pro město na Lužnici je to i proto, že prvního odchovaného samce jsme na počest našeho domovského města pojmenovali Tábor. Pod tímto jménem je zapsaný i v evropské plemenné knize.

Debaty o příjezdové cestě jsou součástí širší změny územního plánu, která mezi místními také vyvolává obavy. Prý vám jakožto významnému pražskému developerovi uvolní ruce, čehož využijete k nové výstavbě.

Je to přesně naopak. Současný územní plán umožňuje na části pozemků zoo stavět bytové domy. To by se mělo změnit na využití zoologická zahrada, což jakoukoliv rezidenční výstavbu do budoucna znemožní. Nám to naopak otevře cestu k dalšímu rozvoji zoo. Území totiž bude do budoucna vyčleněno jen a pouze pro fungování zoologické zahrady.

Změna územního plánu vyřeší i další palčivý problém, a tím jsou černé stavby. Které budovy v zoo vyrostly bez povolení?

Týká se to jen několika drobných staveb, například menší ubikace pro naše lvy pustinné. I tento problém jsme zdědili po bývalém majiteli a snažíme se ho aktivně řešit. Naopak největší budova areálu, kde je restaurace, konferenční místnost, ubytovací kapacity, zázemí a karanténa, je zkolaudovaná. Spolupracujeme s městem, které před pár lety zahájilo změnu územního plánu, která probíhá ve třech fázích. Dvě fáze už máme úspěšně za sebou, nyní je na řadě finální schválení změny. Je zvláštní, že zatímco první dvě fáze zastupitelé schválili bez větších problémů, nyní se do hry opět vložili odpůrci celé zoo. Nestalo se tak ani při projednávání oné změny územního plánu, ale pouze u rozhodování, kudy povede objízdná komunikace, jejíž vybudování navíc místní v prvopočátku sami požadovali. Nepřijetí změny územního plánu pouze povede k zakonzervování současného stavu včetně neexistence objízdné trasy. V konečném důsledku by se dopravní zatížení obytné části Větrov nijak nezlepšilo. Paradoxně právě Větrovští jsou nyní onou pověstnou žábou na prameni, která brání podstatnému zlepšení situace. Nám by se situace zkomplikovala v tom, že bychom museli řešit dodatečné povolení pro ubikace některých zvířat, včetně vysoce ohrožených druhů. Vzhledem k tomu, že například lvy nemůžeme jen tak pustit ven, nelze jejich ubikaci nechat jen tak zbourat.

Když tak popisujete tyto problémy a nutnost každoročních milionových dotací, tak se musím zeptat na otázku, která se přímo nabízí. Nelitujete nyní svého rozhodnutí, pořídit si zkrachovalou zoologickou zahradu a přivodit si tím fůru problémů?

ZOO Tábor jsem sice kupoval velmi narychlo, přesto jsem nezalitoval ani jednou. Musel jsem se rozhodovat v řádu dnů, protože situace zvířat byla tragická. Byla špatně krmena, krčila se v nevyhovujících životních podmínkách a nedostávala odpovídající veterinární péči. Ještě teď mi přeběhne mráz po zádech, když si na tu tristní situaci vzpomenu. Stejně tak musím ocenit práci desítek lidí, kteří zoologickou zahradu dostali až tam, kde je nyní. Podařilo se nám zachránit několik desítek zvířat, z nichž mnohá patří k druhům ohroženým vyhynutím. Právě na jejich chov a ochranu se nyní zaměřujeme. Táborská zoo za těch pár let získala kromě přízně návštěvníků ohromné jméno a renomé i v zahraničí. Budeme rádi, když o přínosu zoo pro celý region přesvědčíme svou prací i lidi z blízkého okolí.