Linecký starosta Ernst Koref a zemský hejtman Heinrich Gleißner rozhodli v roce 1960 o výstavbě centra. Architektonickou soutěž dva roky nato vyhrál finský manželský pár Heikki a Kaija Sirénovi. „Místo pro stavbu bylo báječné! Park, Dunaj, to bylo překrásné. Ale také těžké, protože místo je velmi úzké, mezi silnicí a řekou. Proto jsme se snažili vytvořit velmi kompaktní budovu. I z toho důvodu je Brucknerhaus poměrně malý," řekl Heikki Sirén před 10 lety pro OÖN. Realizaci však brzdily spory, zda by přednost neměla dostat městská víceúčelová hala. Základní kámen byl položen 14. října 1967.

Výstavba nakonec stála 275 milionů šilinků (asi 20 milionů eur), o 75 milionů šilinků víc, než bylo plánováno.

V pátek bude v Brucknerhausu den otevřených dveří. Od 12 hodin budou každou hodinu vycházet prohlídky s průvodcem do zákulisí domu včetně šaten umělců, ale také klimatizační jednotky či jevištní mechanizace. Ve velkém sále budou připraveny hudební nástroje, které si lidé budou moci vyzkoušet. Při hudebních poselstvích k jubileu se budou na jevišti střídat muzikanti Brucknerhausu. Ve foyer bude výstava k výročí, na níž bude možné vidět například vstupenku na slavnostní koncert k zahájení v roce 1974, četné plakáty a dokumenty z archivu domu.  „Bleší trh" nabídne nálezy ztracených a nevyzvednutých věcí návštěvníků z minulých let. Pro děti  tu bude od 13 hodin zábavný koutek mj. s hádankářskou „rallye" a poznáváním zvuků. (www.brucknerhaus.at)

Spěchají do důchodu

Rakouský nejvyšší kontrolní úřad kritizoval předčasné odchody státních zaměstnanců – učitelů v Horních Rakousích a Solnohradsku, železničářů a pošťáků - do důchodu. V Horních Rakousích vydrželo v roce 2012 do zákonné hranice pro penzi jen 1,1 procenta učitelů základních škol. 81,1 procenta využilo možnosti odejít předčasně, 17,8 procenta pro neschopnost služby. Ze středoškolských učitelů dovršilo hranici „regulérního" důchodu 15,8 procenta. Kromě toho obě spolkové země vyplácely bez zákonného podkladu penzionovaným učitelům vánoční platy, což ve vyúčtování pro spolkový rozpočet „zatajily".

U pošty šlo předčasně do důchodu 50,6 procenta zaměstnanců, pro neschopnost služby pak 48,9 procenta. Jen půl procenta skončilo v řádném termínu. U dráhy (ÖBB) odešlo předčasně 54,4 procenta ze všech penzionovaných a 41,1 procenta pro neschopnost služby, jen 3,9 procenta „dosloužilo". ÖBB se brání, že na invalidní důchody nemá vliv, o nich rozhodují sociální pojišťovny, píše deník OÖN.

Nechtěl na vojnu

Obvinění z toho, že se chtěl falešnými tvrzeními vyhnout základní vojenské službě, zprostil okresní soud ve Vídni mladíka ze Štýrska. „Narukoval v lednu 2012 do kasáren ve Štýrském Hradci a krátce nato uvedl, že je závislý na heroinu a stíhaný za podvody," píše deník OÖN. „To všechno ale jen proto, aby byl zase odstrojen a mohl za přítelkyní do Vídně."

Obhájce u soudu mínil, že jeho klient byl tehdy očividně „v prvním opojení lásky". Nic z toho, co 19letý chlapec uváděl, totiž nebyla pravda. Občas sice kouřil marihuanu, ale tvrdé drogy ani nevyzkoušel. Stejně smyšlených bylo dvacet vloupání, které před vojenskými úřady bral na sebe, a jeho údajně deset podvodných smluv k získání mobilů.

Rekrut byl na základě jeho tvrzení vyšetřen vojenským lékařem a skutečně služby zproštěn, protože v jeho moči se našly cannabinoidy. Zproštění ale bylo jen dočasné, jak soudu vysvětlila zástupkyně bundesheeru. Odvedenec byl podle ní v zásadě vojenské služby schopen, ale ne aktuálně jejího výkonu, takže ten bylo „pozdržen" do dalšího nástupního termínu. „Že jej armáda dodnes z neznámých důvodů propásla a již 21letého odvedence k novému přezkoušení nepozvala, nemůže jít k tíži obviněného," cituje linecký list z rozhodnutí soudu. Obžaloby z vyhýbání se vojenské službě pod klamavou záminkou byl proto zproštěn. Za zbývající žalované činy, krádež kočárku a lehké ublížení na zdraví, dostal půl roku podmíněně. „Podle vlastních slov žije nadále šťastně s onou slečnou, u které to začalo," končí list.

Omezí žebrání muzikou

Zkomplikují jim žebrání?Omezení muzicírování v ulicích Steyru (Deník informoval) nabylo konkrétní podoby. „Mnohahodinový přednes několika málo hudebních kousků na stejné místě ve spojení s nedostatečným ovládáním nástrojů, případně nepřiměřeným křičeným zpěvem, vedou k silně stoupajícím stížnostem," citují linecké OÖN z „úřední němčiny" příslušné komise, která městské radě předložila návrh opatření podle nařízení Štýrského Hradce k pouliční hudbě z roku 2012. Houslisté a harmonikáři si budou v budoucnu muset losovat místenky. Hrát budou smět jen ve čtyřech zónách, a to jen v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. Ve Starém městě budou zakázány zesilovače a jakékoliv bubínky. Po každé půlhodině se muzikant musí přesunout o sto metrů, smí stát nejméně 50 metrů od kostela a jiného zpěváka a zároveň tři metry od domovního vchodu. Kurt Apfelthaler (Zelení) mluví v souvislosti s vyhláškou o „regulační zběsilosti" vůči zejména žebrajícím muzikantům, lidovecký místostarosta Gunter Mayrhofer se návrh snaží „změkčit": nikdo prý nebude mezi muzikanty běhat s pásmem…

Ukontrolují automaty?

Země Horní Rakousy dosud povolila 224 výherních automatů – 167 v sedmnácti hernách s licencí a 57 ve 20 gastronomických zařízeních, píše deník Volksblatt. Přístroje, které legalizoval zemský sněm v březnu 2011, jsou postupně uváděny do provozu. Země si od zákona slibuje utlumení ilegálních heren a zvýšení příjmu do veřejných rozpočtů – o osm až sedmnáct milionů eur ročně. V Horních Rakousích má být v budoucnu 1176 legálních automatů přímo připojených na centrální výpočetní a kontrolní středisko.

Spory i po smrti

Georg Luxi zemřel.Ve středu zemřel v pečovatelském domově v Plattlingu bývalý milionář Georg Luxi (88).  O jeho osudu náš list opakovaně psal. Bývalý majitel řetězce obchodů s ovocem a zeleninou si po smrti manželky v roce 1969 k sobě nastěhoval družku Marii S. se synem a později na ni převedl veškerý majetek – zhruba milion eur a četné nemovitosti. Nakonec zmizel a byl sedmnáct měsíců nezvěstný. Hledal ho marně Interpol, ale loni v květnu byl dopraven ve zuboženém stavu do nemocnice v Klatovech a pak převezen do Zwieselu – jako totálně nemajetný.
Luxiho dcery předpokládají, že Maria S. jejich již tehdy zřejmě dementního otce záměrně a ilegálně o všechno připravila, a podaly na ni trestní oznámení. Věc šetří státní zastupitelství v Deggendorfu, které opakovaně mluví o nejdrzejší formě machinací s dědictvím. Z jeho iniciativy ustavil soud Luximu opatrovníka a stížnost Marie S. proti tomu definitivně zamítl nejvyšší soud.

Snaha právního zástupce Luxiho dcer získat zpět alespoň část otcova majetku pokračuje i po jeho smrti, zaznamenala PNP.

Potíž s pomníkem

Známého bavorského kabaretiéra Dietera Hildebrandta nenechá byrokracie spát ani po smrti. Zjistila, že přírodní náhrobní kámen na místě jeho posledního odpočinku v Mnichově, který vybrala rodina zesnulého, porušuje hřbitovní řád, píše PNP. Vedoucí hřbitova Kriemhild Pöllath-Schwarzová vysvětlila vdově, že zadní strana pomníku není upravena. „To jsem tedy zůstala paf,"  řekla Renatě Hildebrandtová deníku TZ.

Rodina dlouho hledala vhodný kámen, až našla překrásný mramor z Portugalska a řekla si, „tohle je Dieter" – s těmi rohy a hranami, nehlazený, báječný. Jenže rodina dělala účet bez hřbitovního řádu, pokračuje list. Ten připouští přírodní kámen, na hrobě viditelný i zezadu, jako pomník jen tehdy, je-li opracován ze všech stran.

Pozůstalí nakonec našli se hřbitovní správou kompromis. Listy stromu života, který je vyryt na přední straně pomníku, „přerostou" i na zadní stranu. „S tím mohu žít," řekla vdova TZ. „Přinejmenším ta hranatost zůstane…" Její manžel by se nad věcí jistě srdečně rozesmál a pak by o ní napsal scénku do svého programu…