Podle ředitele Břetislava Shona si zdravotnické zařízení i tak při obsazování služeb ve většině případů vystačí se současným počtem zaměstnanců.

Musí ale změnit náplň běžného pracovního dne. „Vedení nemocnice bude v roce 2014 ve spolupráci s primáři oddělení a se všemi lékaři pracovat na reorganizaci práce v ambulancích i v lůžkové péči tak, aby byli všichni zaměstnanci maximálně vytíženi v celé osmihodinové pracovní době, a to rovnoměrně v průběhu celého roku. Od této aktivity očekáváme uvolnění určitých kapacit a tím umožnění vybírání volna za službu většímu počtu zaměstnanců." vysvětluje chystaná opatření MUDr. Břetislav Shon.

Počítá zároveň s tím, že  ani tyto změny  nemusí ve specifických případech problém vyřešit. „Tam, kde se prokáže, že reorganizace práce nebude stačit k plnění snížených limitů na přesčasovou práci, budeme přijímat nové lékaře," naznačuje ředitel.

Recept, jak ušetřit síly lékařů, již praktikuje záchranka. Pomáhá jí k tomu takzvaný rendez vous systém. „Je založen na využití jedné lékařské posádky v malém voze, který dojíždí za více posádkami bez lékaře," přibližuje ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý.

Lékař pendluje mezi sanitami

Velmi pružný  systém výjezdů k nemocným a zraněným lidem praktikuje již několik let Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Jihočeského kraje.

„Umožňuje efektivně a racionálně využít lékaře pro více posádek a pacientů v krátkém časovém intervalu a na relativně velkém území, aniž by došlo k zásadnímu omezení lékařské péče," vyzdvihuje výhody takzvaného setkávacího neboli rendez-vous systému ředitel záchranky Marek Slabý.

Lidé tak mohou celkem běžně na silnicích potkávat blikající a houkající osobní automobil. Jezdí buď samostatně, nebo společně s běžným sanitním vozem.

„Po stabilizaci pacienta pak lékař odjíždí osobním vozem k dalšímu zásahu nebo na základnu a je k dispozici dalším pacientům a posádkám. V případě, že stav pacienta vyžaduje jeho přítomnost, pokračuje lékař s pacientem až do zdravotnického zařízení. Je-li již z tísňové výzvy jasné, že přítomnost lékaře na místě bude nutná, vyjíždějí obě posádky současně – z jednoho místa nebo z různých základen a setkávají se na místě," přibližuje Marek Slabý.

Potřeba efektivního využití lékaře v posádce ZZS vznikla z důvodu prudkého nárůstu počtu výjezdu a poměrnému  úbytku lékařů záchranky.

V Jihočeském kraji se z původních 8 výjezdových základen a 13 posádek v roce 1990 rozšířila zdravotnická záchranná služba na 28 výjezdových základen a 50 posádek v roce 2013, což znamená například nárůst počtu zaměstnanců na 500 záchranářů, řidičů, dispečerů a lékařů oproti pár desítkám v devadesátých letech.

V roce 2003 ošetřili jihočeští záchranáři 30 tisíc pacientů, v letošním roce se počet blíží 70 tisícům. Fyzickou přítomnost lékaře vyžaduje ovšem maximálně 10 až 15 procent zásahů.