Na oplocení schwarzenberské obory v Květově se objevily minulý týden cedule, které do ní zakazují vstup. Do té doby tu totiž měli lidé možnost využít se svolením majitele obory takzvaných přelízek. Vedly tudy dokonce i turistické trasy. Některým místním lidem se změna nelíbí. Byli tam zvyklí chodit na houby nebo na borůvky.

Zpočátku bylo na cedulích uvedeno, že důvodem zákazu vstupu je nebezpečí rozšíření afrického moru prasat s odvoláním na Státní veterinární správu. „My jsme takové nařízení ani doporučení žádné konkrétní oboře na jihočeském území nevydali. Mohli ale vycházet ze všeobecného doporučení opatření Státní veterinární správy správy, které platí pro celou českou republiku. Majitel má na to právo, aby si zabezpečil chov proti riziku nákazy,“ uvedl ředitel Krajské veterinární správy František Kouba. To, že lidé měli až doposud do obory přístup, považuje za neobvyklé. „Obora je například také v Sedlci na Strakonicku a nikdo tam nesmí, stejně tak ani do jiných obor,“ konstatoval.

Květovská obora

Výskyt prasečího moru na Moravě a hrozba jeho rozšíření jen urychlil rozhodnutí vedení společnosti Orlík nad Vltavou, které obora patří, zrušit takzvané přelízky. Podle vyjádření ředitele společnosti Ivana Bambuškara byl vstup povolen pouze pěším, ale začalo tudy jezdit stále více cyklistů, kteří si kola po přelízkách přenesli. Lidé tu rušili zvěř v době, kdy mívá mláďata, ale i v období říje. Vyplašená zvěř se pak nezdržovala na krmelištích a místo toho působila škody okusováním mladých porostů. Hrozilo tu ale nebezpečí i lidem, a to v době lovu.

O turistické trasy ale lidé nepřišli. „Turistické trasy jsme z důvodu plánovaného odstranění přelízek společně s turisty přeznačili už v zimě. Nové trasy jsme prořezali a prosekali. Ještě tam chceme vytvořit místa pro posezení s výhledem na řeku, kde budou i informační tabule s historickými fotografiemi řeky, jak vypadala před napuštěním přehrady. To, že jsme v roce 2013, kdy se rozšiřovala obora na rozlohu z roku 1954, slíbili umožnění přístupu pro pěší, byla jen dobrá vůle pana Schwarzenberga,“ konstatoval Ivan Bambuškar.

Po dohodě s turisty vyznačili červenou trasu vně obory nad vodou a zelenou připravují ve směru od Branic okolo plotu obory k železničnímu mostu a odtud se jde dále po červené.

U právníka specializovaného na lesní právo si Ivan Bambuškar ověřil i fakt, že podle zákona o lesích je vstup do oplocených míst zakázaný. Povolit jej může jen vlastník.

O souhlas s odstraněním přelízek žádali na Státní správě lesů a myslivosti v Milevsku. Žádné stanovisko zatím ale nedostali.

O další žádosti jednali minulý týden milevští radní, kteří s odstraněním přelízek nesouhlasí. Jedná se však pouze o jejich stanovisko, kterým o věci rozhodnout nemohou. To přísluší pouze Státní správě lesů a myslivosti.

Podle pamětníků ale lidé nemohli do obory ani za bývalého režimu. „Vždy tu byl intenzivní chov, a proto byla obora úplně zavřená. Za minulého režimu to byla vyhrazená honitba Ministerstva lesního a vodního hospodářství a vstup byl do ní zakázaný,“ konstatoval pamětník Václav Hrůza, který je profesí hajný.