Dva zkušební nákupy, dvě zjištění podvodného jednání prodejců. Tak dopadla kontrola šperků s drahými kameny, kterou pracovníci České obchodní inspekce (ČOI) uskutečnili 
v předvánočním období 
v českokrumlovských obchodech.

Podle právě zveřejněných výsledků kontroly nepostupovali s náležitou odbornou péčí pracovníci prodejen v Široké ulici a na Latránu. Inspektoři zde jako vzorky ke kontrole odebrali zlatý prsten s akvamarínem, jiný zlatý prsten s citrínem a zirkony a také stříbrné náušnice s velkým českým granátem.

Vzorky pak přezkoumali odborníci v laboratoři Kriminalistického ústavu Praha. Jejich odborné posudky 
u všech tří kontrolovaných šperků zněly jednoznačně: místo drahých přírodních kamenů si zákazníci v obchodech mohli zakoupit jen jejich imitace.

Mluvčí ČOI Miloslava Fléglová upřesnila, že první kontrolovaný šperk nezdobil pravý akvamarín, nýbrž syntetický spinel. „V modrém broušeném kameni totiž byly nalezeny chemické prvky, které přírodní akvamarín neobsahuje," zdůvodnila Miloslava Fléglová.

U zlatého prstenu s citrínem a zirkony zase laboratorní rozbor ukázal, že žlutý kámen obsahuje chemické prvky, které neodpovídají složení přírodního citrínu. Konkrétně šlo o zirkonium, kyslík a další příměsi. A stříbrné náušnice s českými granáty? Místo těchto polodrahokamů je zdobily kameny, které by bylo možné vzhledem k jejich složení přiřadit k almandinům.

Výsledek kontroly příliš nepřekvapil Dagmar Bohdalovou, českokrumlovskou průvodkyni rusky hovořících turistů. V živé paměti totiž má případ, kdy si jedna z jejích klientek ve městě zakoupila prsten s velkým českým granátem.

„Když pak přijela do Petrohradu, granát jí z prstenu vypadl. Vypravila se proto za tamním zlatníkem, který ji doslova uzemnil slovy: Kde jste koupila to sklo?" vyprávěla Dagmar Bohdalová. Doplnila, že turistka se poté vydala do cestovní kanceláře, kde se rozčilovala, že jí Češi podvedli. „Šperk ale ta paní 
v Krumlově nekupovala u českého obchodníka. O to více mě rozčiluje, že pak zahraniční turisté logicky všechny házejí do jednoho pytle a o Češích mluví jako o podvodnících," podotkla Dagmar Bohdalová s tím, že teď turistům raději doporučuje, aby si při koupi nechali vystavit certifikát o pravosti šperků.

Stejnou radu, tedy požadování dokladu o ryzosti a hmotnosti kovu, z něhož je šperk vyroben, i druhu použitého kamene, mají pro spotřebitele rovněž pracovníci ČOI. Ti nyní s podvodnými prodejci vedou správní řízení o uložení pokuty. Vydávání imitací za drahé šperky totiž zákon o ochraně spotřebitele posuzuje jako nekalou obchodní praktiku.