Pro srovnání, ve Vídni jich bylo „jen“ 348. Jak uvádějí OÖN, zemský hejtman Thomas Stelzer oznámil znovuzavedení povinnosti nosit roušky v úředních budovách vlády od úterka. Nařízení se týká i okresních úřadů.

Světový den polibku – s Brežněvem

Historický polibek…Zdroj: Deník/archiv VLM

Také deník OÖN připomíná Světový den polibku, který připadá na 6. červenec. „Je zdravý a přináší štastný pocit, přesto bychom s ním v čase korony měli být trochu opatrnější,“ předznamenává.

Líčí kolotoč hormonů při líbání a cituje německého fyzioterapeuta Wolfganga Krügera, podle kterého je líbání mnohem intimnější než sex. „Sexualita může být i velmi ,odměřená´, protože program se v ní opakuje. Při líbání se ale člověk musí soustředit na partnera, cítit jeho tempo, odér a chuť. Pozná, jestli je citlivý a jestli má ,sociální antény´. Zároveň k dobrému polibku patří vášeň a schopnost se vystupňovat…“

OÖN uvádějí, že v průměru se lidé líbají dvakrát až třikrát denně, ať „letmo“ na dobrou noc, nebo romanticky při mazlení. Komu je sedmdesát, strávil asi 76 dnů života líbáním. Mýlil by se ale ten, kdo si myslí, že je rozšířeno na celém světě. „Studie Kinsey Instituts na Indiana University zjistila v roce 2015, že romantické líbání zná jen 46 procent ze 168 šetřených kultur,“ píše list. Malou nebo žádnou roli nehraje ve spojení s láskou a sexualitou například jižně od Sahary, na Nové Guineji nebo ve Střední Americe.
Philematologie prý marně bádá, proč lidstvo s líbáním vůbec začalo. Etolog Irenäus Eibl-Eibesfeldt za ním předpokládá „málo romantický“ důvod – pralidé potravu rozžvýkávali a pak ji vsouvali do úst potomkům. Jiní vědci si myslí, že si naši předkové podobně jako zvířata očichávali intimní oblasti a při zaujímání vzpřímené polohy své pokusy o kontakt zvedali výš.

Ať už je to jakkoliv, rituál se ale zalíbil, a na 6. červenec se dokonce zabydlel ve světovém kalendáři. Zprávu o tom doprovodil linecký list několika historickými snímky. Na prvním jsou Brežněv s Honeckerem…

8,9 milionu Rakušanů

Prvního ledna 2020 žilo v Rakousku 8 901 064 lidí, napsaly OÖN z údajů Statistik Austria. To je o 42 289 osob (0,48 procenta) víc než před rokem. Přistěhovalci se na nárůstu podíleli z 96 procent. Loni se narodilo o 1566 víc lidí, než kolik jich zemřelo. Země je stále starší, skupina obyvatel nad 65 let roste nejrychleji. V penzijním věku přibylo k novému roku 25 068 osob (+1,5 %).

Dětí a mladistvých do 20 let bylo k 1. lednu 1 720 915, což je 19,3 % obyvatelstva. V produktivním věku 20-64 let bylo 5 486 522 mužů a žen (61,6 %), v důchodovém věku nad 65 let 1 693 627 (19 %). Průměrný věk byl 42,9 roku, o desetinu roku vyšší. V Horních Rakousích přibylo 0,55 % obyvatel, tedy nadprůměrně (v Korutanech jen 0,06 %). Ze zahraničí se přistěhovalo 150 419 lidí, z nich jen čtvrtina mimo státy EU a EFTA, vystěhovalo se jich 109 806. Nejvyšší přírůstek zaznamenali Rumuni (+8718), Němci (7227), Maďaři (4036), Chorvati (2860) a Bulhaři (2400), z neunijních Bosňané (1689), Srbové (1588) a Syřané (1060). Afghánců odcestovalo o 803 víc, než kolik jich přijelo. Cizinců bylo v Rakousku celkově 1 486 223, tedy asi 16,7 procenta. Němců bylo 199 993, Srbů 122 115 a Turků 117 607. V zemi se loni narodilo 84 952 dětí, o 583 méně než předloni (jen v Solnohradsku a v Burgenlandsku bylo porodů víc). Zemřelo 83 386 osob. V prvním roce života zemřelo 150 dětí.