Linecký Volksblatt se této události věnoval širším textem šéfredaktora Manfreda Maurera. Ten 11. prosinec označil za nejspíš jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách země – padla 122 kilometrů dlouhá železná opona na severní hranici s Československem. A nejen tam, ale po celé délce rozdělení Evropy, od Štětína na Baltu až k Terstu na Jadranu, připomněl deník.

„Rozhodnutí maďarské vlády v květnu 1989 už neobnovovat hraniční zařízení k Rakousku, nýbrž je snést, vyvolalo řetězovou reakci,“ píše list. 27. června 1989 se rakouský ministr zahraničí Alois Mock a jeho maďarský kolega Gyula Horn setkali na hranici u Nickelsdorfu k „průlomu“ opony. Na navazující otevření hranice v Horních Rakousích 11. prosince zemským hejtmanem Josefem Ratzenböckem, jeho zástupcem Karlem Grünnerem, lineckým starostou Franzem Dobuschem a starostou Freistadtu Josefem Mühlbachlerem (na snímku z archivu země Horní Rakousy) vzpomíná v lineckém listě šéfredaktor Maurer jako dlouholetý zemský politik.

„Snímek aktu prošel všemi médii. Pro mne a pravděpodobně pro většinu v naší zemi to bylo jako zázrak! Byl jsem členem zemského sněmu od roku 1979 a členem zemské vlády od roku 1987, jsem tedy svědkem událostí 1989. Ještě rok předtím jsem se účastnil ,státní návštěvy´ hejtmana Ratzenböcka v tehdy komunistickém Československu. Vzpomínám si na dlouhé hraniční kontroly a na těžké a absolutně neúspěšné rozhovory a vyjednávání. Naším cílem tehdy bylo umožnění volného přístupu Hornorakušanů k Plešnému jezeru alespoň jednou v roce. Neměli jsme šanci. Půldruhého roku nato nám pohraničníci přátelsky zamávali, když jsme jeli do Budějovic… Začínala nejednoduchá, ale velmi nutná spolupráce, která už v roce 2013 vedla ke společné přeshraniční výstavě Horních Rakous a jižních Čech. Především je třeba jmenovat krajského hejtmana Jana Zahradníka, který se vedle Jiřího Vlacha obzvlášť o spolupráci zasloužil.

Když v Horních Rakousích na tuto historickou událost vzpomínáme, je třeba vyzdvihnout přinejmenším tři důležité aspekty. Zaprvé – Horní Rakousy oceňují historickou zásluhu našich českých sousedů, kteří tuto obrátku dějin pokojně a zároveň odvážně umožnili. Odvážně proto, že nikdo nemohl předvídat, jak komunistická moc bude reagovat na masy lidu, které se jim najednou postavily.

Druhým klíčovým bodem je připomenutí toho, co před rokem 1989 na naší hranici bylo. Tedy železná opona, která po desetiletí dělila nejen jižní Čechy a Horní Rakousy, ale celý východ a západ. Toto dělení bylo v Mühlviertlu pociťováno jako obzvlášť tíživé. Ostnatý drát, strážní věže, poplachová zařízení, nášlapné miny tu byly symbolem nesvobody a omezení.

Třetím důležitým úkolem našeho vzpomínání je potřeba stále nového uvědomování si, že nám dějiny daly s pádem železné opony do rukou novou šanci. Třicet let pracujeme na jejím využití. Hospodářsky jsme to udělali. Česká republika je dnes naším pátým největším exportním trhem. V objemu dovozů do Horních Rakous je Česká republika na třetím místě. Především Mühlviertel se po roce 1989 uvolnil z okrajové zóny u železné opony.

Jsme dnes ve společné Evropě. Společný evropský úkol formuloval Václav Havel už v roce 1990 takto: ,Potřebujeme usilovat o Evropu jednotnou v mnohočetnosti, o Evropu, která světu nepřináší války, ale která vyzařuje toleranci, o Evropu, která navazuje na své nejlepší kulturní tradice.´ - To všechno zůstává aktuálním. Přitom si vždycky musíme být vědomi toho, že mnoho zbytku železné opony ještě zůstává zachováno v hlavách a srdcích…“

Otevře vláda školní tělocvičny?

Sport Austria udělal průzkum u 1159 z 15 000 rakouských sportovních klubů a zjistil, že ty by potřebovaly ročně o 940 000 hodin víc k tréninku v zařízeních škol, než dostávají k dispozici, napsaly OÖN. Od budoucí spolkové vlády proto Sport Austria a unie sportů požadují „zákonnou úpravu otevření školních zařízení pro kluby“. Podle studie by tyto hodiny byly k dispozici ve dnech školního volna. Školám by to přineslo na nájmech k dosavadním 48 milionům eur dalších asi 13,4 milionu.

Zvony místo petard?

Spolek „prostor k žití Donau-Ameisberg“ tvořený osmi obcemi Hörbich, Hofkirchen, Kollerschlag, Lembach, Niederkappel, Oberkappel, Pfarrkirchen a Sarleinsbach vyzval občany, aby se o silvestru vzdali petard a ohňostrojů. Při vítání nového roku je má nahradit vyzvánění kostelních zvonů, píší OÖN. Podle člena představenstva spolku Williho Hopfnera vědecké studie potvrzují, že pyrotechnické „radovánky“ vyhodí do vzduchu víc zdraví škodlivého jemného prachu než veškerá automobilová doprava za celý rok. Navíc prý jsou rakety a dělbuchy z velké části vyráběny dětmi a obsahují těžké kovy. Hluk, který způsobují, je zátěží pro mnoho starších nebo nemocných lidí a pro zvířata. Peníze ušetřené za pyrotechniku by měly podpořit lidi v nouzi.

Obchody dál skončí ve 20

V Bavorsku nebude v dohledné době žádná možnost k nakupování po 20. hodině, napsala PNP. Všechny poslanecké kluby v zemském sněmu kromě FDP byly proti návrhu na zavedení možnosti pro obchody prodávat déle. Svobodní návrh obhajovali novými zvyklostmi zákazníků a posílením konkurenceschopnosti obchodů v soutěži s internetovými firmami. Prodejní doba je v kompetenci spolkových zemí. Bavorsko jako jediné se drží tradiční normy prodeje od pondělí do soboty od šesti do 20 hodin.

Pivko pro parlament

Jak uvedly OÖN, je už tradicí, že při posledním zasedání parlamentu dělá bývalý hornorakouský poslanec a dlouholetý starosta Grieskirchenu Wolfgang Großruck (72) ježíška. Také tentokrát přivezl padesát litrů grieskirchenského vánočního kozla a předal je předsedovi lidovců Sebastianu Kurzovi. Laurenz Pöttinger, poslanec ÖVP, tedy „černých“, z Grieskirchenu si v narážce na barvu konkurenčních Svobodných přitom zašpásoval: doufá, že většina poslanců nebude pít tak dlouho, než „zmodrají“… Na adresu donátora list připomněl, že byl poslancem v letech 1995-08 a své projevy vždy zakončoval čtyřveršími. „Rýmy chce příštím rokem vydat jako knihu,“ uzavírají OÖN.

Úpadců stejně, ale větších

Firemní insolvence v Rakousku letos stagnovaly. Zahájeno jich bylo 3026, o 1,4 procenta víc než loni. Počet odmítnutých návrhů pro nedostatek majetku v podstatě nepatrně poklesl na 1992. „Se 17 000 zaměstnanci bylo úpadky dotčeno výrazně méně lidí a také závazky poklesly o 18 procent na 1689 milionů eur. „V dlouhodobém srovnání na počet firem je letos úpadců méně, ale svým způsobem rekordní je počet 30 velkých úpadců s pasívy přes deset milionů,“ píší OÖN. V Horních Rakousích letos otevřeli 335 řízení (loni 336) s pasívy 209 milionů (loni 261 mil.).

Raper s omezeními

Po kritikách koncertů německého rapera Kollegah (35), například Aliancí proti pravicovému extremismu, rozhodl norimberský soud pro mládež, že na jeho čtvrteční koncert v Norimberku budou smět 14-16letí jen v doprovodu dospělých a mladší na něj nesmí vůbec. Předseda soudu Stephan Doll to odůvodnil tím, že písněmi a videi šíří Kollegah také poselství oslavující násilí a sexismus. Podle bavorského pověřence Ludwiga Spaenleho se raper nikdy dostatečně nedistancoval od výtek z antisemitismu. „Více jeho písní je na indexu textů ohrožujících mládež,“ píše PNP a dodává, že Rastatt v Bádensku-Württembersku odřekl jeho koncert chystaný na 9. listopad, výroční den „Křišťálové noci“, nacistického pogromu 1938. „To bylo možné proto, že pořadatelem byl podnik města. Pokusy o zákaz v Norimberku a v Mnichově dosud nevycházely.“

Domy se zelenými čísly

Zelená čísla odpovědným.Zdroj: Deník/repro PNP

Širokou diskusi vyvolává v Německu myšlenka přidělovat zelená čísla domům, jejichž obyvatelé dbají mimořádnou měrou na ochranu životního prostředí a trvale udržitelný rozvoj, píše PNP. Označení není možné koupit, udělují je města.

Do Vilshofenu v okrese Pasov myšlenku přinesly tři zastupitelky Svobodných/Zelených v souvislosti s úspěchem lidového hlasování o ochraně druhů. „Zelené domovní číslo je vyznamenáním. Občan s ním dostane 50eurový bonus na pořízení stromku. Kritéria přidělení jsou mnohovrstvá – od užití domácích produktů při výstavbě domu přes nízkou spotřebu elektřiny, solární panely na střeše k užívání prostředků hromadné dopravy nebo e-aut. Po vzoru jiných obcí vypracoval pracovní kruh katalog s 51 kritérii. Na důkaz jejich splnění musí uchazeč předložit fotografie a účty. Domácnost bez motorových vozidel dostane například 20 bodů do konta. Od 150 je zelené číslo,“ uvádí list. Označení se má vydávat od příštího roku. V Dolním Bavorsku je Vilshofen „předjezdcem“, v ostatních zemských okresech země už tabulky jsou. V okrese Main-Spessart jich loni přidělili 28, letos 26, v Neumarktu jich od roku 2011 dostalo 79 domů, v Sársku existují už od roku 1996.

Myšlenka má i odpůrce. Míní například, že majitele a nájemce nemovitostí s „normálními“ čísly staví na pranýř.

Téma dorazilo až do bavorského sněmu. Přišli s ním Svobodní, kteří v tabulkách vidí Social Scoring, „hodnocení chování občanů systémem bodů“, jak je známo z diktátorské Číny (šéf klubu Martin Hagen). Různé barvy domovních čísel jsou podle FDP „eko-pranýřem“, který strana odmítá. Rozhřešení přinesla PNP ve čvrtek. Bavorský sněm se vyslovil proti vilshofenskému záměru. Je proti jakémukoliv druhu „sociálního skóringu“, který hodnotí chování občanů, a obzvlášť je proti označkovávání údajně ekologického chování. Informaci list doplnil sdělením, že Vilshofen ostatně už v úterý svůj plán na zelené tabulky změnil. Rada přijala poměrem hlasů 14:9 návrh starosty Gamse honorovat úsilí občanů o zlepšení klimatu ne formou tabulek, ale diplomem. Katalog s 51 kritérii posuzování zůstává. 

Na snímku Helmutha Rückera v PNP jsou městská radní Vilshofenu Silvia Ragallerová (FWG/Grüne) a starosta Florian Gams (SPD).

Nejhledanější na googlu

V přehledu Rakušany nejhledanějších slov roku 2019 na vyhledávači Google jsou Strache (Heinz-Christian, FPÖ), Notre Dame a Dominic Thiem, zaznamenaly OÖN. Následují výsledky voleb do Evropského parlamentu a iPhone 11. Šestých je 30 let od pádu berlínské zdi, sedmé volby do rakouské Národní rady. Na osmém místě je Julen, dvouletý chlapec, který v lednu spadl do vrtu ve Španělsku a po dvou týdnech práce 300 záchranářů byl vyzdvižen mrtvý. Devátým nejhledanějším je německý satirik Jan Böhmermann, který zmiňoval tzv. skandál Ibiza vedoucí k pádu rakouské vlády už při loňském udílení cen Romy a aktuálně příběh natáčí s režisérem Davidem Schalkem. Desátý skončil předseda lidovců Sebastian Kurz, do rozpadu koalice ÖVP a FPÖ v květnu spolkový kancléř. V pořadí pro zemi nejvzrušivějších událostí a osudů bylo první video Ibiza, druhý Florian Janny, bývalý brankář Black Wings Linec, jedna z obětí pětinásobné vraždy v Kitzbühelu. Na třetím místě je návrh na vyslovení nedůvěry vládě. V pořadí celostátních událostí je první osud berlínské žákyně Rebeccy Reuschové, po níž už měsíce není ani stopy. Druhá je Srí Lanka, kde při sérii pumových útoků o Velikonoční neděli zahynulo 253 lidí. Třetí je švédská aktivistka klimatu Greta Thunbergová.

V pořadí nejpopulárnějších otázek byla na čele: Co dělá zázvor ostrým? Následovaly Co mám vařit a Co mám dělat při zánětu močového měchýře.

Google trendy roku vyhlašuje na podkladě asi bilionu hledání uživateli.

Klub gayů-poslanců

Bavorský zemský sněm má poprvé homosexuální skupinu poslanců, napsala PNP. „V rámci včerejší předvánoční oslavy v bavorském sněmu kolegové Sebastian Körber (FDP), Florian Siekmann (Zelení) a já jsme spontánně založili homosexuální parlamentní skupinu,“ napsal na své facebookové stránce ve středu Jürgen Mistol (Zelení). Mistol doufá, že se k nim připojí i další poslanci.