„Uvědomujeme si a chápeme obtížnou situaci škol, kdy musí minimum kuchařek zvládnout maximum strávníků, není čas nejen uvařit pro jednotlivce speciální dietní jídlo, ale mnohde ani ohřát dítěti oběd, který si přinese z domova," poukazuje na trápení řady rodin předsedkyně Sdružení jihočeských celiaků Marie Škopková. „Ale na druhou mají také bezlepkové děti právo se najíst jako ostatní, dietu si nevybraly, dieta je jejich jediným lékem," zdůrazňuje.

Sdružení nyní usiluje o změnu a začalo jednat se školským odborem magistrátu města o tom, jak zajistit ve školách alespoň bezproblémové ohřívání donesené bezlepkové stravy.
Trampot kvůli jídlu by mohlo budějovickým rodinám celiaků ubýt i podle vyjádření náměstka primátora pro školství Petra Podholy. „Zatím sbíráme zkušenosti, Sdružení mapuje terén a zjišťuje zájem rodičů," naznačuje k začátku jednání radnice s rodiči.

„Nejlepší možností řešení by byla centrální příprava jídel,  například v menze, která už zkušenosti s bezlepkovým vařením má. Jídla by se pak dětem rozvážela," odpovídá Marie Škopková na dotaz, co by považovala za úspěch své snahy.

Nemocné děti nemají šanci se najíst

Podle ředitele Kolejí a menz Jihočeské univerzity Františka Vrtišky by taková služba nečinila zdejší kuchyni  komplikace. „Bezlepkovou dietu uvařit umíme, máme na to i odborníky. Dietní jídla od nás pro své klienty odebírá například charita nebo domov důchodců z Hluboké," přibližuje běžnou praxi.  O návrhu Sdružení jihočeských celiaků je ochoten v případě zájmu jednat. „Je to jistě téma k diskusi," je František Vrtiška přesvědčen.

Zbytečné překážky

Jakkoli jednoduše plány celiaků či jejich rodičů zní, současná praxe napovídá, že změna může být tvrdým oříškem.  „Víme o případech, kdy rodiče museli škole koupit mikrovlnku, aby tam školákovi vůbec ohřáli jídlo. Mnohde je zase největší překážkou strach z kontroly hygieniků. Takové obavy jsou ale podle vyjádření hlavního hygienika z roku 2011 zbytečné," naznačuje Marie Škopková, mladá maminka, která sama musí bezlepkovou dietu dodržovat.

Náměstek primátora Petr Podhola ale vidí budoucnost optimisticky. „Naším společným cílem je zlegalizovat způsob stravování  ve školních stravovnách tak, aby i děti, které se musejí vyhýbat lepku, měly  stejné možnosti stravování jako jejich spolužáci," říká  Petr Podhola a upozorňuje, že pro přípravu diet platí jiné předpisy a je potřeba dietolog. „Ceny surovin jsou, jak je obecně známo, mnohem vyšší," ukazuje na další komplikaci.

 „Jisté je, že každé řešení bude vyžadovat zvýšené náklady. Proto je nutné stanovit možnosti či alternativy, zvážit  jejich finanční náročnost a poté vybrat ten nejpřijatelnější způsob. Samozřejmě by bylo optimální, aby byli spokojeni děti i jejich rodiče, ale na druhou stranu nemůžeme opomíjet  současné možnosti  školních stravovacích zařízení a platné předpisy," konstatuje náměstek primátora Petr Podhola.

Slovenský vzor

Čeští celiaci mají tu smůlu, že na dietní stravování ve školách pro ty, kteří to ze zdravotních důvodů potřebují, legislativa nepamatuje. Zda jídelna vyjde takovému strávníkovi vstříc, je tedy jen otázkou rozhodnutí ředitele školy. Naproti tomu například na Slovensku existuje vyhláška, podle které mají školy povinnost vařit pro nemocné žáky dietní stravu. Předpis ale pamatuje i na pracovní sílu, která je k tomu potřeba. 

O tom, že vařit s ohledem na potřeby celiaků lze i bez vyhlášky, svědčí ale příklad základní školy ve Vrátě, kde bezlepkově vaří.  Naštěstí není jediná, ale jedna z mála. „ Pro školu to není vůbec žádná komplikace, je přesvědčen zdejší ředitel Zdeněk Špaček.

„Zálež jen na tom, jak ochotné máte kuchařky. U nás máme dvě, připravují kolem sto dvaceti jídel denně a k tomu tři dietní pro celiaky. Praxe je taková, že nám rodiče donesou potřebné suroviny nebo polotovary. Těmi pak kuchařky nahradí suroviny, které děti s bezlepkovou dietou nesmí, případně uvaří zvlášť adekvátní jídlo, pokud by bezlepková varianta toho běžného byla příliš pracná," vysvětluje strategii zdejší kuchyně Zdeněk Špaček.

Podle něj si škola nemůže dovolit odmítnout děti jen proto, že se musejí stravovat dietně. Naopak si na základě dosavadních zkušeností troufá tvrdit, že  škola může s klidným svědomím přijmout i další celiaky z jiných částí města. Vyhráno by tak měly ridiny alespoń žáků prvního stupně. Vyšší ročníky škola ale nemá.

Obětavé mámy

Dohoda rodičů s řediteli funguje na různých úrovních i na jiných školách, někde  rodiče do školy nosí dietní suroviny, ze kterých pak kuchařky jejich dítěti vaří, jinde alespoň ráno uloží do lednice a v čase oběda ohřejí dětem na bezlepkové dietě jídlo přinesené z domova. „Některé maminky bezlepkářů si dají tu práci a vaří svým dětem do školy přesně podle školního jídelníčku, aby se jejich dítě necítilo ošizené a jiné," přibližuje Marie Škopková obětavost některých rodičů.

Všem bez rozdílu by se ale ulevilo, kdyby byl vstřícný postoj k dětem, které se musí stravovat dietně, běžnou normou. „Otázkou dietního stravování ve školách by se mělo zabývat ministerstvo zdravotnictví a situaci řešit komplexně," myslí si Marie Škopková.

První zájemci

Jen v Českých Budějovicích o zlepšení situace už nyní stojí rodiče několika desítek dětí. Ve skutečnosti jich může být mnohem víc. Někteří už totiž snahu o bezlepkové stravování svých dětí vzdali a dítě je celý den bez teplého jídla. Stále také roste počet nově diagnostikovaných celiaků. Jen v péči českobudějovických specialistek na dětskou gastroenterologii MUDr. Ivany Ženíškové a a MUDr. Ivany Sekyrové je 27 předškoláků, 134 žáků základních škol a 72 středoškoláků, kteří se bez bezlepkové diety neobejdou.

Patříte mezi rodiny, které by uvítaly bezlepkovou dietu pro své děti ve školách? Ozvěte se nejpozději do 27. března Sdružení jihočeských celiaků na e-mail skopkova@celiakie-jih.cz