Časem se „skrýš“ ve výšce stala svým způsobem „kapslí času“, do které byly ukládány typické předměty všedního dne té které doby, aby podávaly následníkům svědectví o okolnostech života předků.

Také linecký Mariánský dóm má na špici, ve věžní kouli, 117 let takový „tajný archiv“. V roce 1902 vyzdvihli zaměstnanci dómu na věž jednotlivé části věžního kříže včetně „kapsle času“ a ve výšce 130 metrů je zase složili dohromady. Tam schránka přečkala nepoškozeně občanskou válku a dvě světové, píší OÖN.

V květnu bude dobře chráněné tajemství obsahu koule poprvé v rámci naléhavé sanace věže „provětráno“. Co tam může být, naznačuje příklad vídeňského Štěpánského dómu. „Když se v roce 2008 začalo se sanací tamní věže, přineslo otevření věžní koule na světlo více než 140 let staré dobově historické poklady: výtisk listu Wiener Zeitung, desetikrejcarovou bankovku, dvanáct zlatých mincí a dobře zachovalou fotografii věžního kříže s c. k. dvojhlavým orlem obklopeným pyšnými dělníky, kteří kříž zlatili,“ uvádí linecký list.

Dále se v báni nacházely také zednická fanka a nářadí zaměstnanců, kteří svá jména zvěčnili pro následníky na kovových destičkách, a diplom popisující dramatický příběh „korunování“ věže s podpisy mnoha významných současníků včetně tehdy 34letého císaře Františka Josefa I. K čemuž stavební mistr lineckého dómu Wolfgang Schaffer poznamenává, že si v případě jejich chrámu taky mohli tehdejší řemeslníci dovolit žert a oni po nich najdou v báni zase fotbalové výsledky podobně jako při poslední sanaci věže lineckého Landhausu…

Na ilustračním snímku jsou dělníci s pozlaceným vrcholovým křížem vídeňského „Stefflu“ v roce 1868.

Obhájena, ale na mizině

Náklady obhajoby manažerky ze Štýrského Hradce obviněné ze zpronevěry činily 447 311 eur. Byla zproštěna obžaloby, ale za vysokou cenu, protože stát zaplatil přesně podle předpisů trestního řízení jen 5000 eur za tzv. nutnou obhajobu, píší OÖN. Zbytek musela žena uhradit z vlastní kapsy. Na rozdíl od občanských řízení, kde náklady vítězné strany hradí poražený, stát v trestních věcech nahrazuje při zproštění v řízeních před samosoudcem jen částky do 3000 eur, u senátních věcí do 10 000. Přitom tarifní hodinová sazba obhájce činí 408 eur… Lidem bez prostředků proto stát deleguje obhájce, kterému místo honoráře „platí“ státní příspěvek k důchodu.

Sousedé dobrodruzi

Manželé dobrodruzi.Zdroj: Deník/repro

Manželé Jürgen (45) a Claudia Kirchbergerovi (42) ze Stroheimu u Eferdingu se v roce 2010 vydali na svou druhou plavbu kolem světa, která je mimo jiné zavedla do arktické samoty, do tzv. severovýchodní pasáže spojení Atlantiku a Pacifiku v severních šířkách. Ta je označována za největší dobrodružství mořeplavby…

Plavili se na "La Belle Epoque", dvojstěžníku dlouhém třináct metrů, vysoce způsobilém pro oceánské plavby, ale přece jen už poněkud starším. Postavila si jej v sedmdesátých letech rodina v severním Německu. Kirchbergerovi jej koupili už vlastně jako vrak a dopravili jej do Rakouska. Pět let na něm pracovali. „Bylo nám jasné, že chceme loď, která může být v tropech stejně doma jako v nejbouřnějších mořích a v nejchladnějších krajinách. A to se nám docela podařilo, i když tak, jak ,La Belle´ vypadá, připomíná spíš rybářský kutr než jachtu,“ říká Claudia v OÖN.

V ledu…Zdroj: Deník/repro

Na otázku, proč se rozhodli zrovna pro tak obtížnou plavbu, připouští, že své cesty nikdy neplánují moc dopředu, vždycky tak na rok, dva, a pak že se uvidí. „Když jsme odjeli z Rakouska, chtěli jsme jednoduše pořád na sever, a dorazili jsme do Norska. Tam se nám tak líbilo, že jsme přezimovali na sedmdesátém stupni severní šířky a strávili tím první arktickou zimu na palubě. Zamilovali jsme se tak do severu,“ vypráví.

Pak řekla, že by ráda na Island, a Jürgen nato, že když poplují tam, to by mohli rovnou plachtit do Grónska. „A když jsme byli tam, rozhodli jsme strávit zimu na ledu – zkrátka správně přezimovat tam, kde zamrzne. Položili jsme jachtu do osamělého zálivu a přečkali v ledu. Odtud jsme chtěli do Pacifiku severozápadní pasáží, v žádném případě jsme do něj nechtěli plout panamským kanálem. To jsme udělali už se svou první lodí a moc nás to ,nebralo´. Když už jsme byli tak fascinováni severem, byla tahle cesta logickým pokračováním,“ dodává.

O své plavbě budou Kirchbergerovi vyprávět ve středu 10. dubna od 19.30 v městském divadle ve Gmundenu. Jejich přednášku „Dva roky Arktidy“ doprovázejí strhující snímky a filmy, na nichž kromě jiného očichávají zamrznutou jachtu manželů lední medvědi… Více na www.fortgeblasen.at.

„Chutná“ výstava v Riedu

Veletrhy v Riedu naservírují v sobotu a v neděli 13. a 14. dubna dvojvýstavu „Dobrou chuť“ a „50 plus“, píší OÖN. Zahrnuje wellness, zdraví, módu, volný čas, bydlení, zahradu i další témata mířící hlavně na starší generace. Oslovit ji chce na 200 vystavovatelů.

Bude tu „cesta zdraví“, kde si lidé budou moci změřit tep, tlak, cukr a cholesterin. A nebudou chybět ani „známé tváře“, v sobotu od 13 hodin vystoupí například zpěvačka, tanečnice a herečka Dagmar Kollerová, v poledne pohovoří zemský hejtman ve výslužbě Josef Pühringer jako šéf zemské organizace seniorů, od 13.30 promluví bývalý ministr financí Hans-Jörg Schelling na téma „Budoucnost je nejistá, měli bychom ji uspořádat“. Experti proberou s lidmi příčiny rostoucího počtu nehod seniorů s elektrokoly a půjčí jim stroje zdarma k testování, zahrádkáři se poučí na profesionálně připravených plochách. Návštěvníci se ale také naučí, jak si k lepšímu spánku ve starším věku třeba sami otočit matraci nebo vyměnit ložní prádlo, sekce Dobrou chuť! bude potvrzovat pověst největší kulinářské výstavy Horních Rakous, atd.

Obě výstavy mají společné vstupné devět eur. „50 plus“ bude mít otevřeno denně od 9 do 17 hodin, „Dobrou chuť“ v sobotu od 9 do 18, v neděli od 9 do 17 hodin. Detaily na www.messe-ried.at.

Zlobil na e-kole

Protože telefonoval za jízdy na e-kole, upoutal ve středu pozornost policie v Tettenweisu (pkr. Pasov) 53letý muž. Kromě jiného přitom zjistila, že jel příliš rychle – místo povolených 25 km/h mu naměřili čtyřicítku! Nejspíš si tedy kolo upravil nebo nechal je upravit, takže jízda na něm už vyžadovala pojištění odpovědnosti a také řidičské oprávnění, píše PNP. Protože je neměl, je s mužem vedeno trestní řízení. V další jízdě mu hlídka zabránila.

Zaplaveni elektrorollery

V Bavorsku už jezdí přes 7000 elektrorollerů, koloběžek na elektrický pohon. Platí tu pro ně zvláštní úprava dopravního provozu na cestách a cyklistických stezkách pro vozidla s maximální rychlostí 20 km/h.

Dopravněpolitický spor o elektroběžky a spol. je v Německu ale veden dál. Odpor je například proti návrhu vpuštění „e- skútrů“ s maximálkou 12 km/h na chodníky a na cyklostezky. Například podle hessenského ministra dopravy Tareka Al-Waziriho (Zelení) už teď mají na chodnících chodci málo místa, ale e-rollery jsou na druhé straně velmi užitečné. Na chodníky je nechce pustit ani dopravní senátor Brém Joachim Lohse (Zelení), protože při jejich bezhlučnosti jsou konflikty s chodci už předprogramovány. Bádensko-württemberský ministr Winfried Hermann (Zelení) je proti zavedení povinného pojištění rollerů, které je podle něho byrokratickou překážkou. Za nutné má ale dobudování infrastruktury pro chodce a cyklisty.

Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU) navrhl pustit rollery s maximálkou 20 km/h na cyklostezky. Kde nejsou, tam by mohli v obcích i mimo ně jezdit na silnicích. To teď do praxe uvádí Bavorsko.