A to přesto, že místní zorganizovali v pátek večer pokus jejich o záchranu. Nechyběl u ní Petr Skála ze záchranné stanice pro volně žijící živočichy při Jihočeské zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou. „Na zásah už bylo pozdě, byla vyhladovělá a promrzlá,“ konstatuje. Podobně na tom podle něj jsou stovky dalších tvorů, sníh, déšť a chlad připravil o život spoustu ptáčat i čerstvě narozených savců.

Dubenská čápata nepřežila páteční nečas ani přes pokus o záchrannou akci. Přisla příliš pozdě. Hasiči tak z hnízda už snášeli pouze bezvládná tělíčka.

Petr Skála, odborník ze záchranné stanice při hlubocké zoo jednoznačně odmítá tvrzení některých pozorovatelů, že se na tragédii v čapím hnízdě podepsal i zákrok s výškovou technikou. „Nikdo nepochybil. Podobně vyjíždíme několikrát do roka,“ připomíná.

Tentokrát jej zalarmovali obyvatelé Dubného. „Během jediné hodiny jich volalo několik. V té době již byla dvě ze čtyř mláďat mrtvá, několikadenní déšť a sněžení se podepsalo ale na stavu všech čápat, i fakt, že je samec čtyřiadvacet hodin nekrmil, by byl sám o sobě likvidační,“ hodnotí situaci, které by již zřejmě nepomohlo ani přemístění mláďat do záchranné stanice.

Nebylo ale jednoduché se ke hnízdu vůbec dostat. Do Dubného proto vyjížděli profesionální hasiči z Českých Budějovic s automobilovou plošinou, u zásahu asistovali i místní dobrovolní hasiči. „Technika ale byla limitovaná náklonem plošiny, k hnízdu se tak podařilo přiblížit až na druhý pokus,“ líčí Petr Skála. To už je ale čekal smutný pohled. „Bohužel všechna čápata nepřežila prudké ochlazení a téměř zimní počasí,“ lituje mluvčí hasičů Vendula Matějů.

Mezi příznivci dubenských čápů se rozhořela diskuse, zda nebyla záchranná akce kontraproduktivní. Podle některých by možná samice bez vyrušení zvládla udržet silnější ptáčata v teple. „Jsem na rozpacích, zda by to nedopadlo lépe bez zásahu,“ píše například jeden z účastníků diskuse na webu obce. Minimálně stejná vlna kritiky by se ale zřejmě zvedla i v případě, kdyby se nikdo čápům pomoci nepokusil.

O tom, že naděje v takových případech umírá poslední, svědčí příběh, který se před dvěma lety odehrál na stejném místě. Tehdy tu na otravu karbofuranem uhynula samička sedící na vejcích. Snůšku se ale podařilo včas přemístit do umělé líhně. „Odchovali jsme čtyři mladé čápy, kteří pak na podzim odletěli do teplých krajin,“ připomíná Petr Skála.