Jako koněspřežka byla v provozu přes 40 let, pak byla přebudována na parní provoz.

V podstatě byla náhradou za vodní kanál, který měl spojit Vltavu s Dunajem, ale nikdy nebyl postaven.

V Rakouském císařství předestřel první plán na železnici v roce 1807 první ředitel pražské polytechniky prof. PhDr. František Josef Gerstner.
Místo kanálu navrhl vést přes pohraniční hory železnici a plavební kanál na Vltavě měl začínat až kus za Vyšším Brodem. Jak ale říká Ivo Hajn, který se historií koněspřežní železnice zabývá, v roce 1824 dostal profesorův syn František Antonín Gerstner císařské privilegium rovnou na „železnou cestu", která už byla projektována z Českých Budějovic do Lince.

Koněspřežka byla v době svého vzniku nejdelší evropskou železnicí. Měřila 120,8 kilometru. Koněspřežka byla v provozu přes 40 let. Potom byla přebudována na parní provoz a původní objekty většinou zchátraly, pokud je nepřevzala nová železnice.

Dodnes se dochovalo jen několik staveb spojených s původní koněspřežkou.

Její muzeum najdeme v Bujanově na Kaplicku a malou expozici také v bývalém strážním domku v Mánesově ulici v Českých Budějovicích.