K pěstování zeleniny a drobného ovoce je možné použít květináče a truhlíky z nejrůznějších materiálů. V nabídce zahradnických center najdete celou řadu druhů a typů pěstebních nádob. Mezi cenově nejpříznivější a nejlehčí patří plastové truhlíky. Velmi vhodné a práci ulehčující jsou pro pěstování zeleniny velké samozavlažovací květináče, které pomocí knotů napodobují vzlínání vody ze spodních vrstev tak, jako je tomu ve volné půdě. Knotový systém přivádí vodu z rezervoáru ke kořenům vzlínáním pomocí instalovaných látkových knotů – textilních pruhů.

V Lounech zahájila svou činnost Semínkovna.
Pro semínka můžete jít do knihovny, muzea i do školky

Před zapěstováním je proto třeba umístit knoty do určených otvorů ve vložce. Protáhnete je dnem podle návodu tak, aby visely do spodní nádoby, a v truhlíku je lehce podsypete substrátem. Množství vody má být přiměřené počtu nainstalovaných knotů. Vyhněte se chybě začátečníků, kteří hned naplní nádrž vodou. Prvních čtrnáct dní zalévejte rostliny jen shora, aby pořádně zakořenily. Teprve pak naplňte rezervoár vodou, ale jen do dvou třetin, abyste kořenům dali prostor pro jejich ideální prodloužení.

Zbytek už během několika dalších týdnů příroda zvládne sama. Výhodné jsou také velké pěstební pytle. Pozor, obzvlášť tmavé plastové pytle mají někdy tendenci se v parném létě přehřívat: pomůže jejich obalení například rohoží z rákosu. Chybou by bylo neudělat naspodu otvor pro odtok přebytečné vláhy, odtoku pomůže také dostatečná drenážní vrstva ze štěrku nebo z oblíbeného keramzitu.

Jahodník, fíkovník i aronie

Rostliny jsou v nádobách nuceny žít v mnohem náročnějších podmínkách, než by tomu bylo ve volné půdě. Mají zde omezený prostor pro rozvoj kořenového systému, navíc živiny dostupné v zemině květináče brzy vyčerpají. Mnohé rostliny však v pěstebních nádobách překvapivě dobře prosperují. Dobrým příkladem je jahodník, třeba stáleplodící převislé jahodníky, případně tzv. měsíční jahody. Vzdávat se majitelé balkonů a teras nemusejí ani dřevin: do alespoň dvacetilitrových nádob se hodí například fíkovník či nenáročné severoamerické dřeviny, jakými jsou muchovníky nebo aronie (temnoplodec).

Na krmítku si červenka pochutná na drobných semenech, tukovém krmivu, hmyzu, larvách, bobulích či drcených arašídech.
Co dát ptáčkům do zobáčku. Zasaďte keř s jedlými plody, nasbírejte semínka

V jarních měsících krásně kvetou a na podzim navíc potěší kromě chutných plodů také sytě zbarvenými listy. Široký je rovněž výběr ovocných stromků vyšlechtěných speciálně jako zákrsky pro pěstování v omezeném prostoru nádob. Nejčastěji jde o stromky sloupovitého tvaru, které už od raných let bohatě nasazují na květ, bývají často také samosprašné. Tyto zákrsky většinou nepřerostou výšku dvou metrů a jejich koruna nepřesáhne šířku nádoby. Ovocné dřeviny v nádobách vyžadují slunné stanoviště, dostatečně propustnou a humózní zeminu a hlavně průběžné dodávání dostatečného množství výživy.

Pěstujte rajčata s bazalkou
I v nádobách se dá navíc využít pozitivních vlastností smíšených kultur. Při výběru hraje důležitou roli i velikost. „Do květináče s rajčaty přidejte bazalku nebo měsíček, mezi jahody zasaďte pár drobných cibulí. Mezi sazenice můžete průběžně dosévat semínka rychle rostoucí zeleniny či letniček, například celoroční ředkvičky, řeřichu nebo špenát,“ doporučuje Aneta Blahušová, autorka řady úspěšných publikací, například Zahrádka v květináči – pro váš balkon i okenní parapet.

Velmi snadno se v nádobách například pěstují nejrůznější saláty, do své „salátové mísy“ přidejte nejrůznější druhy listového mangoldu, šťovíky, polníček, lebedu nebo roketu. Koření mělce, postačí jim tedy poměrně nízký květináč. V nádobě zkuste pěstovat i hrášek: krátce po vysetí už můžete uštipovat křehké výhonky, které chutnají jako mladé lusky. Pro osázení druhově pestrých nádob ve dvou řadách doporučují zahradníci zvolit truhlík široký nejméně dvacet centimetrů.