Přijďte se nechat omámit abstraktními obrazy jasných barev Milana Janáčka a Lucie Scholler Ruskové. Čeká vás i nová várka spontaneity a radosti sršící z maleb Josefa Synka. V Městském muzeu Blatná uvidíte obrazy zmíněných umělců z posledních let. Výstava je prodejní.

Milan Janáček (1938)

Přijďte se nechat omámit abstraktními obrazy jasných barev Milana Janáčka a Lucie Scholler Ruskové. Čeká vás i nová várka spontaneity a radosti sršící z maleb Josefa Synka.Zdroj: Deník/ Klára AlešováBlatenský rodák žijící od 60. let minulého století v Liberci. Blatnou má však hluboce uloženou ve svém srdci. Jihočeská krajina mu byla a je velkou inspirací. Ve svých obrazech přetváří krajinné i jiné motivy do barevných ploch a abstraktních znaků. Jeho tvorba prošla vývojem od strukturální malby, modrého a zeleného období, přes geometrickou abstrakci zpět k „měkkým tvarům“. Olejomalbu rád kombinuje s pastelem. Jeho obrazy jsou jako barevná symfonie, která vás naplní vnitřní radostí a optimismem.

Milan Janáček je všestranným umělcem. Kromě malby se celý život zabýval také ilustrací, grafikou, scénografií a herectvím. Téměř dvacet let pracoval jako výtvarný a technický redaktor v Severočeském nakladatelství. Spolupracoval i s dalšími nakladatelstvími. Za knižní ilustrace, graficky upravené knihy i za loutkové scénografie získal ocenění. Od mládí také hrál divadlo, k němuž přičichl už v Blatné. Později se stal členem činohry v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Celý život aktivně vystavuje. Jeho díla jsou ve sbírkách českých i zahraničních muzeí a galerií.

Akademická malířka Lucie Scholler Rusková (1964)

Přijďte se nechat omámit abstraktními obrazy jasných barev Milana Janáčka a Lucie Scholler Ruskové. Čeká vás i nová várka spontaneity a radosti sršící z maleb Josefa Synka.Zdroj: Deník/ Klára AlešováPochází z umělecké rodiny. Její strýc je známý malíř Jiří Karmazín, který byl i jejím učitelem a rádcem. Po maturitě na pražské Střední umělecké škole Václava Hollara pokračovala na Akademii výtvarných umění. U Františka Jiroudka studovala v ateliéru zaměřeném na krajinnou malbu. Postupem času se od realistického zobrazení krajiny dostala k malbě zátiší a abstrakci. Zjednodušuje tvary předmětů, zevšeobecňuje je a převádí do abstraktních barevných kompozic. Tvorbu vnímá jako hru a zábavu. Při malování se nechává unášet tvůrčím procesem a pak „je sama překvapená, co jí vzniká pod rukama“. Její malba je mnohem hutnější a syrovější nežli ta Janáčkova.

Po dvě desetiletí pracovala Lucie Scholler Rusková v Domově Petra Mačkov, kde vedla terapeutické malířské dílny pro klienty se zdravotním postižením. Výtvarný ateliér též vede ve svém současném zaměstnání, v Psychiatrické léčebně Lnáře. Tam se také poprvé setkala s hlínou, která ji učarovala natolik, že se začala věnovat i výrobě umělecké keramiky.

Josef Synek (1944)

Přijďte se nechat omámit abstraktními obrazy jasných barev Milana Janáčka a Lucie Scholler Ruskové. Čeká vás i nová várka spontaneity a radosti sršící z maleb Josefa Synka.Zdroj: Deník/ Klára AlešováOblíbený blatenský malíř získal své výtvarné vzdělání soukromým studiem. Ač je samouk, během svého života si vytvořil silné renomé. Důkazem toho je, že se stal členem Asociace jihočeských výtvarníků i Unie výtvarných umělců. Má za sebou desítky samostatných i společných výstav po celé České republice i v zahraničí. Zúčastnil se řady sympozií a jeho díla jsou v soukromých sbírkách po celém světě.

Celý život byl zaměstnán jako automechanik v Rybářství Blatná a svému velkému koníčku se věnoval ve volných chvílích. Maloval, kreslil, vytvářel grafiky a kovové plastiky. V roce 1989 spoluzakládal v Českých Budějovicích nezávislou skupinu výtvarných umělců Kruh 89. S amatéry pořádal úspěšné blatenské salony. Dva roky před důchodem, v roce 2006, odešel na volnou nohu a od té doby se zcela věnuje tvorbě. Obklopen svým vnitřním světem maluje naplno to, co předtím maloval po práci: krajiny, domy, figury, zátiší, zvířata i jeho rodnou Blatnou. Osciluje mezi naivním a moderním uměním. Z jeho obrazů, které často vtipně pojmenovává, čiší až dětská radost ze života. „ Říkají o mě, že pořád maluju jako dítě. Ale vždyť je to dobře. Picasso také říkal, že v patnácti maloval jako Raffael a pak se celý život snažil malovat jako dítě.“

Kurátorka výstavy Pavlína Eisenhamerová