Zdání drobnějšího či obrovského Měsíce je optickým klamem, který lidé zažívají skoro každý den. Existuje několik teorií, proč se tomu tak děje, žádná ale není na stoprocentní. „Většina z nás má zkušenost s obřím Měsíc sedícím nízko nad obzorem. Tato zdánlivá velikost ale není pravdivá," sdělila mluvčí Americké astronomické společnosti Susanna Kohlerová časopisu Newsweek. „Ve skutečnosti se zdánlivá velikost Měsíce po celou dobu jeho pohybu noční oblohou nemění," uvedla.

Zcela zjevná iluze

Ověřit si velikost Měsíce lze snadno. Měsíc v úplňku lze přeměřit na šířce palce při natažené paži. Nehet by ho měl zakrývat, ať už sedí nízko nad obzorem, nebo visí vysoko mezi hvězdami.

Existuje však i sofistikovanější způsob. „Tento efekt byl již mnohokrát zkoumán. I my jsme pořizovali snímky vycházejícího nebo zapadajícího Měsíce v úplňku," popsal astronom z projektu Virtual Telescope Gianluca Masi.

Jeden snímek jednodušše zachytí obří Měsíc někde za stromy při východu, druhý pak stejný úplněk vysoko nad hlavou. Totožná velikost při obou záběrech pak podle astronoma jasně dokazuje, že se jedná pouze o iluzi.

Několik teorií, žádné vysvětlení

I když se vysvětlením tohoto klamu zabývají lidé už od starověku, není dodnes zcela jasné, proč k němu dochází. A především, proč se rozdíl jeví lidem tak velký. Podle webu Starwalk se o něm zmíňoval dokonce už řecký filozof Aristoteles, který příčinu jevu přisuzoval odrazu světla.

Kohlerová se domnívá, že by jev mohl souviset s posunem perspektivy. „Jedním z faktorů může být to, že když se díváme na Měsíc vedle malých objektů v popředí, jako jsou budovy nebo stromy, klame nás to a Měsíc proto vypadá větší, než když je nad hlavou a obklopuje ho jen prázdná plocha oblohy," řekla vědkyně.

close Měsíc - Ilustrační foto info Zdroj: Shutterstock zoom_in Měsíc - Ilustrační foto

Zdá se to logické? Ano, ale není to dokonalé vysvětlení. Iluzi velkého Měsíce podléhají totiž i astronauti na oběžné dráze, kterým rozhodně vidění nezkreslují objekty v popředí.

A co vzdálené objekty na horizontu? Ty, které leží za těmi v popředí? O těch nám zase mozek tvrdí, že jsou vzdálenější než Měsíc nad hlavou. „To může způsobit, že vnímáme velikost objektu na horizontu nadsazeně,“ okomentovala teorii Kohlerová a dodala, že celý trik leží jen a pouze v lidské mysli.

Portál NASA k tomu doplnil, že obecně sice platí, že "iluze Měsíce souvisí se způsobem, jak lidský mozek vnímá velikost objektů, které jsou blíže nebo dále a jak daleko očekává, že budou objekty, které se nacházejí blízko horizontu." Jenže se zdá, že náš mozek vůbec netuší, že se skutečná vzdálenost Měsíce od Země, a tudíž i jeho velikost, nemění podle toho, kde se v danou dobu na obloze nachází. 

Iluze Měsíce je také často zaměňována s takzvaným superměsícem či s superúplňkem. Měsíc se kolem země nepohybuje po ideální kružnici, takže při své cestě je v některých chvílích opravdu k Zemi blíže, než tomu byvá jindy. Jenže takový Měsíc je asi jen o sedm procent větší, než ten průměrný, zatímco iluze Měsíce způsobuje, že ho lidé vnímají jako dvakrát tak velký, než ve skutečnosti je.

Červený měsíc způsobuje světlo

Existuje ještě jeden jev, který se mnohým může zdát jako optický klam. Když je Měsíc blízko horizontu, tak se totiž zdá mít načervenalý či žlutý odstín. Tento jev však lze vysvětlit poměrně snadno.

Světlo prochází zemskou atmosférou. Pokud je Měsíc zrovna nízko nad obzorem, tak od něj odražené sluneční světlo urazí k vašemu oku o něco větší vzdálenost. Během té delší cesty pozemskou atmosférou se kratší, modré vlnové délky světla rozptýlí a do lidského oka se dostanou jen ty z červené části spektra. Větší množství prachu nebo znečištění v atmosféře tento efekt jen podpoří.

Nejbližší úplněk bude na obloze možné sledovat 9. října. Dle anglosaské tradice se mu říká Lovecký úplněk a někdy se pro krev prolitou při lovu označuje také jako Rudý či Krvavý Měsíc. Američtí domorodci totiž touto dobou stopovali a zabíjeli zvířata, aby si udělali zásoby na zimu. Zář Měsíce jim to umožňovala i v noci.