V Británii našli největší nelegální starověké stříbrnictví. Staletí bylo skryto

Ve starověkém mauzoleu v Grange Farm našli vědci celkem patnáct kilogramů lithargitu. Jde tak o dosud největší množství tohoto minerálu, jaké kdy bylo na římském nalezišti v Británii objeveno.

Na jednom konci budovy, s ohništi uprostřed, probíhala těžba kovů a na druhém konci tehdejší lidé bydleli. Podle badatelů se pravděpodobně jednalo o velký klan, který se zabýval také obděláváním půdy, lovem, chovem zvířat a zpracováním kovů.

Vědci řeší velkou záhadu. Ve starověké lebce z Peru našli kovový implantát

Vzhledem k tomu, že ve 3. a 4. století fungovalo v římském světě hospodářství založené na zlatě a stříbře, byla kontrola těchto kovů úzce spjata s císařskými daněmi. Proto se badatelé domnívají, že stříbrnictví mohlo být prováděno nelegálně. „Proč lidé rafinovali stříbro ze slitin obecných kovů bohatých na stříbro, je záhadou. Stejně tak i to, jaké předměty se zde tavily,“ řekl James Gerrard, vedoucí lektor římské archeologie na univerzitě v Newcastlu. „Pravděpodobně to nebyly mince, protože bronzové mince měly příliš málo stříbra,“ dodal.

V této lokalitě je přitom podobný objev neobvyklý. „Možná vyráběli stříbrné předměty, jako byly slitky z Canteburského pokladu,” sdělil další domněnku Gerrard.

Bohatý klan

Mauzoleum pochází pravděpodobně z konce 3. nebo počátku 4. století našeho letopočtu a jedná se o kamennou stavbu, nejspíš s taškovou střechou. Vědci se domnívají, že bylo poměrně vysoké. „Je docela neobvyklé tím, že mělo tesanou dlažbu z jednoduché mozaiky obyčejné červené barvy, což je pro římskou Británii skutečně netypické,“ prozradil Gerrard.

Pomník dosahoval výšky téměř dvoupatrového domu, což dokazuje, že jeho obyvatelé byli velmi vysoce postavení. V olověné rakvi se našla žena středního až staršího věku, která mohla být vůdkyní nebo náčelnicí klanu. „Stříbro, mauzoleum i olověná rakev naznačují bohatství. Žena ale měla docela těžký život, trpěla osteoartrózou. Pohřbena ale byla s úctou,” sdělil vedoucí lektor.

Další důkazy o bohatství pocházejí ze zlatých šperků nalezených v sutinách mauzolea, včetně náhrdelníku nebo náramku ze zlatých filigránových článků s dvojitou smyčkou provlečených korálky z variscitu. Známky opotřebení a úprav naznačily, že se mohlo jednat o náhrdelník přeměněný na náramek pro dítě. Není známo, zda pocházel ze samotného mauzolea, nebo ze sarkofágů nacházejících se vedle něj.

Archeologický tým v lokalitě objevil celkem 453 římských mincí, 20 tisíc střepů keramiky o váze čtvrt tuny a 8 tisíc zvířecích kostí.

Nedotčeno do příjezdu Normanů

Dále bylo neobvyklé, že mauzoleum zůstalo neporušené až do 11. nebo 12. století, kdy Anglosasové nechali starořímskou stavbu na pokoji, ačkoliv vědci mají domněnku, že během 5. století byl hrob narušen. Nicméně stavba zůstala stát až do normanského dobytí. Za tu dobu se zde usídlily pouze sovy.

Děsivý nález v Anglii. Desítky koster bez hlav patří zřejmě římským zločincům

Badatelé se také domnívají, že Anglosasové využívali památku jako navigační stavbu pro lidi přicházející po řece Medway. Voda v té době byla důležitým dopravním prostředkem.

V roce 1086 bylo mauzoleum přemístěno a pozemek sloužil jako pastvina, kde se nacházel mlýn se šesti nesvobodnými rolníky. Vše vlastnil biskup Odo z Bayeaux, nevlastní bratr Viléma Dobyvatele. Kámen z mauzolea pak byl nejspíš použit na stavbu kaple.