Tým vědců vedený profesorkou Hagit Affekovou využil novou metodiku izotopové geochemie k analýze chemických vazeb ve fosíliích dinosauřích vajec. Nová technika vědcům umožnila odhadnout teplotu, při níž vznikly minerály uhličitanu vápenatého, který je hlavní složkou vaječných skořápek, a skrze to odhadnout tělesnou teplotu samice.

Trachodon z Cesty do pravěku. Tento dinosaurus patřil do čeledi hadrosauridů
Druhem rakoviny, která se dodnes projevuje u lidí, trpěli i dinosauři

Sama o sobě by však pouze taková analýza nestačila, jelikož studenokrevní živočichové se většinou zahřívají vystavováním se slunci či s pomocí dalších vnějších zdrojů tepla.

"Globální klima v době dinosaurů bylo výrazně teplejší než dnes," uvedla Affeková a doplnila, že z toho důvodu nestačilo odhadovat pouze tělesnou teplotu dinosaurů, kteří žili blízko rovníku, jelikož mohlo jít čistě o přirozenou "studenokrevnou reakci na teplé klima, v němž se pohybovali".

Zkoumání kostí i vajec

Tým vědců se proto rozhodl zkoumat také fosílie z kanadské Alberty a srovnat tělesnou teplotu studenokrevných měkkýšů s dinosauřími druhy, které se tam pohybovaly. Měkkýši měli podle vědců tělesnou teplotu zhruba 26 stupňů Celsia, což odpovídá jejich metabolismu a teplotám v těchto zeměpisných šířkách.

Mohli být dinosauři opeření?

Analýza vajec tří druhů dinosaurů z tohoto regionu ale naznačila, že tělesná teplota matky se pohybovala mezi 35 a 40 stupni Celsia, což je teplota typická pro teplokrevné organismy. Zároveň podle vědců nebylo možné, aby takto vysoké tělesné teploty v těchto studených severských krajinách dosáhli neteplokrevní živočichové.

Tak nějak mohl vypadat nový druh tyranosaura, jehož zkamenělá čelist se našla v jižní Albertě
Říkají mu Smrtka sekáč. Vědci objevili nový druh tyranosaura

Předchozí studie dospěly k závěru, že dinosauři nebyli studeno ani teplokrevní, ale kombinací obou, tedy byli schopni produkovat teplo a zvednout si tak tělesnou teplotu, ale nedokázali ji udržet jako savci. Affeková uvedla, že i tato varianta je možná, zdůraznila však, že hlavním přínosem její studie je poznatek, že dinosauři byli schopni udržet si teplo i v chladném prostředí. Affeková se domnívá, že dinosauři začali být teplokrevní relativně brzy, což zdůvodnila tím že se zkoumalo i vejce maiasaura, který měl evolučně blíže k plazům, ale vykazoval známky teplokrevnosti.