Kliknutím zvětšíteDenisované, představující vymřelou větev lidského rodokmenu, byli poprvé identifikováni teprve před deseti lety. Spolu s neandertálci jsou nejbližšími známými příbuznými moderních lidí. Analýza DNA vytažené z denisovanských fosilií naznačuje, že tito tvorové mohli kdysi žít v kontinentální Asii, v jihovýchodní Asii a v Oceánii, přičemž se nejméně dvě jejich odlišné skupiny křížily s předky moderních lidí.
Až dosud vědci objevili jen šest úlomků denisovanských kostí, z toho pět v sibiřské Denisově jeskyni a jeden na posvátném místě v Číně. Nyní však vědci našli v Denisově jeskyni na Sibiři další tři fosilie - a ty vyvolaly senzaci. Podle odhadů jsou totiž staré asi 200 tisíc let, což by z nich dělalo nejstarší známé denisovanské ostatky, jaké kdy byly nalezeny. Až dosud byly těmi nejstaršími exempláři kosti staré 122 tisíc až 194 tisíc let. Informuje o tom nová studie, vydaná 25. listopadu v Nature Ecology & Evolution.
Denisované zvládli opracovávat kámen
V rámci této studie vědci zkoumali celkem 3791 kostních úlomků pocházejících z Denisovy jeskyně. Hledali bílkoviny, jež by jim potvrdily denisovanský původ kostí. Fakt, že se dané bílkoviny vážou k denisovanům, si vědci ověřili předchozím výzkumem DNA vyhynulé linie.
Mezi oněmi bezmála čtyřmi tisícovkami úlomků se vědcům podařilo identifikovat pět, pocházejících z kostí člověka. Čtyři z nich přitom obsahovaly dostatek proteinu na to, aby se dala odhalit jejich identita - jeden byl neandertálec, další tři byli denisované. Na základě genetické podobnosti těchto tří úlomků pak vědci usoudili, že dva úlomky buď pocházejí od téže osoby, nebo od jedinců, kteří byli vzájemně příbuzní.
"Nesmírně nás nadchlo, že jsme v nejstarších vrstvách Denisovy jeskyně identifikovali tři nové denisovanské kosti. Zaměřili jsme se konkrétně na ně, byť se v nich dosud žádné jiné lidské fosilie nenašly, a vyplatilo se to," uvedla podle titulu Live Science Katerina Doukaová, archeoložka z Vídeňské univerzity v Rakousku.
Stáří fosilií vědci odhadli na základě vrstvy země, v níž je odkryli. V této vrstvě se navíc nacházela spousta kamenných předmětů a zvířecích zbytků, což může archeologům poskytnout důležité vodítko při pátrání po tom, jak denisované žili a jak se chovali.
Až dosud se přitom fosilie denisovanských kostí nacházely jen ve vrstvách, kde žádné takové předměty nebyly, nebo ve vrstvách, kde kromě nich ležely také ostatky neandertálců. "Toto je poprvé, kdy si můžeme být jisti, že tyto archeologické nálezy jsou pozůstatky denisovanské činnosti," poznamenala Doukaová.
Uměli si najít dobré loviště
Zjištění naznačují, že nově objevení denisovani žili v dobách, kdy bylo podnebí podle dřívějšího výzkumu teplé a srovnatelné s dneškem, a že obývali lokality prospívající lidské existenci, zahrnující listnaté lesy a otevřené stepi.
Poražené a spálené zbytky zvířat nalezené v jeskyni naznačují, že se denisované mohli živit jeleny, gazelami, koňmi, bizony a nosorožci srstnatými. "Můžeme usuzovat, že denisované byli dobře přizpůsobeni svému prostředí a využívali všechny dostupné zdroje," řekl Doukaová.
Nalezené kamenné předměty představují většinou nástroje na škrabání, používané zřejmě k opracovávání zvířecích kůží. Kámen pro jejich výrobu vyhledávali denisované pravděpodobně v říčních usazeninách těsně před vchodem do jeskyně. Řeka jim zřejmě pomáhala i při lovu, protože k ní zvěř chodila pít.
"Jako svou lokalitu si zvolili strategicky vhodný bod nacházející se u vodního zdroje a současně u vstupu do údolí, který sloužil jako skvělé místo pro lov," řekla Doukaová.
Možná soupeřili o kořist a nocleh s vlky
Nově nalezené nástroje nemají zatím v severní ani ve střední Asii žádné přímé protějšky, ale podobají se do jisté míry předmětům, nalezeným v Izraeli. Tyto artefakty pocházely z doby před 250 tisíci až 400 tisíci lety, což bylo období spojené s velkými posuny ve schopnosti lidí vytvářet a využívat nové technologie, například rutinně používat oheň.
Nová studie také zjistila, že denisované zřejmě nebyli jedinými obyvateli jeskyně, protože se v ní našly i kosti vlků a divokých psů. Je tedy možné, že se denisované museli o své místo v jeskyni s těmito predátory dělit a že byli jejich soupeři v potravním řetězci.
Vědci nyní pokračují v průzkumech v Denisově jeskyni i v několika dalších asijských lokalitách, aby se o zvycích těchto našich zvláštních předků dozvěděli ještě víc.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
