Kliknutím zvětšíteVědci v nové studii analyzovali krevní vzorky od více než 1470 těhotných žen, z nichž 83 vykazovaly v té době pozitivní test na protilátky působící proti koronaviru SARS-CoV-2, vyvolávajícímu nemoc covid-19.
Vzorky pupečníkové krve většiny dětí, jež se narodily těmto ženám, měly pozitivní test na protilátky také, což naznačuje, že děti získaly od svých matek pasivní imunitu. Studii publikoval 29. ledna odborný časopis JAMA Pediatrics.
Protilátky mohou chránit, jde o to, které a kolik
Počet protilátek přenesených na dítě závisel do značné míry na tom, kolik protilátek a jakého typu vyprodukoval organismus jeho matky, a dále na tom, kdy přesně se během těhotenství nakazila nemocí covid-19.
"Čím delší doba uplyne mezi infekcí a porodem, tím více protilátek se přenese," napsali pro časopis Live Science autoři studie Karen Puopolová a Scott Hensley z Perelmanovy lékařské fakulty Pensylvánské univerzity. Tato souvztažnost podle nich platila, ať už se u matky rozvinuly příznaky onemocnění, nebo při bezpříznakovém průběhu.
Přenesené protilátky sice mohou novorozené dítě před infekcí virem SARS-CoV-2 ochránit, ale jak zdůrazňují autoři studie, zbývá ještě určit, jaké typy protilátek a v jakém množství novorozence skutečně chrání a jak dlouho vydrží v jeho krevním oběhu.
Další otázkou je, jak dobře tyto protilátky koronavirus "neutralizují", jinými slovy nakolik zablokují jeho schopnost infikovat buňky.
"Doufáme, že tato data brzy získáme," uvedla podle serveru Science Alert lékařka Flor Muñoz-Rivasová, docentka dětských infekčních nemocí Baylorovy lékařské fakulty v Houstonu, která se studie neúčastnila.
Výzkum přenosu protilátek po vrozené infekci covid-19 může vědcům napovědět, zda očkování těhotných dokáže podobně chránit i novorozence.
Problémem jsou "vstupní brány" do buněk
Tým Perelmanovy lékařské fakulty testoval pro novou studii zvláště protilátky, které se zachytávají na takzvaném hrotovém či spike proteinu koronaviru - tento bílkovinný výstupek totiž umožňuje viru "oklamat" buněčné receptory hostitelského organismu, a tím ho "provést vstupní branou" do buněčného systému. Pokud se protilátky "nalepí" právě na tento hrot, zabrání viru v cestě do buněk nejúčinněji.
"Již dřívější výzkumy poukázaly na to, že právě tyto protilátky jsou pro neutralizaci koronaviru zásadní," uvedl před časem časopis Live Science.
Koronavir se uchytává zejména k buněčným receptorům v plicních sklípcích, které si ho kvůli jeho hrotovému proteinu "pletou" s užitečnými enzymy pro tvorbu hormonů zajišťujících regulaci krevního tlaku. Vědci proto označují protilátky zasahující v této oblasti jako RBD (receptor-binding domain, tedy v oblasti vazby na receptor).
"Ne všechny RBD protilátky ale mohou procházet placentou," upozorňuje doktorka Muñoz-Rivasová. Důvodem je to, že i placenta má svůj speciální receptor. A také ten propustí pouze určité protilátky, a to opět takové, jež se mu prokáží "vstupním vízem", tedy rovněž speciálním proteinem, který je "provede přes vstupní kontrolu" a dostane do orgánu.
Receptorem placenty tak projdou pouze malé protilátky třídy imunoglobulin G, což jsou globuliny, složené ze dvou identických lehkých a těžkých řetězců, uspořádaných do tvaru písmene Y. "Jenom ty se mohou do receptoru placenty vejít, dosáhnout plodu a poskytnout mu imunitní ochranu," uvedla Muñoz-Rivasová.
Zřejmě je to otázka času
Ne u všech dětí, sledovaných novou studií, to však takhle dopadlo: protilátky třídy imunoglobulin G se podle testů dostaly do pupečníkové krve 72 z 83 matek, jež prodělaly nákazu. U 72 dětí narozených těmto matkám odpovídalo celkové množství imunoglobulinu v krvi koncentraci této protilátky v krvi jejich matek.
Zbývajících 11 dětí mělo negativní test na protilátky, což mělo zřejmě několik příčin.
Šest matek kojenců mělo relativně nízkou hladinu imunoglobulinu, podle autorů studie pravděpodobně proto, že se nakazily koronavirem krátce předtím a jejich organismus zřejmě již neměl čas na výrobu protilátek schopných transportu přes placentu a na jejich dopravu. Podle autorů studie sice připadá v úvahu ještě možnost, že organismus těchto žen jednoduše vytvořil méně protilátek, než je průměr, ale to je méně pravděpodobné.
Matky ostatních pěti dětí měly pozitivní test pouze na takzvané IgM protilátky, tedy protilátky třídy imunologobulin M, které nemohou procházet placentou.
"IgM protilátky se objevují v začátcích infekce a poté zmizí, jakmile se infekce vyléčí," uvedla Muñoz-Rivasová. Zmíněných pět žen tedy bylo testováno v době, kdy byly ve velmi rané fázi nákazy. U plodu nebo novorozence by se IgM protilátky mohly objevit jen tehdy, pokud by ho vir přímo infikoval.
V dané studii se ve vzorcích pupečníkové krve u žádného plodu protilátky třídy imunoglobulin M nenašly, takže žádný plod, který byl ještě v děloze, se covidem nenakazil. "Studie však nemůže s jistotou tvrdit, že se SARS-CoV-2 nikdy nepřenáší na plod před narozením," uvedli autoři.
Kdy očkovat?
Studie ukázala, že placentou mohou procházet protilátky třídy imunoglobulin G, ale vědci ještě potřebují zjistit, jak dobře tyto přenášené protilátky chrání před infekcí.
Odpověď na tuto otázku se chtějí dozvědět pomocí takzvaných "neutralizačních testů", tedy experimentů, při nichž se virus pěstuje v umělých podmínkách v misce spolu s protilátkami a lidskými buňkami, aby se zjistilo, zda protilátky zabraňují infekci. Autoři studie také počítají s dlouhodobějším sledováním zdravotního stavu dětí narozených s protilátkami, aby si ověřili, jak dlouho u nich tato ochrana přetrvá a zda se případně některé z nich nenakazí později nemocí covid-19.
"Tyto druhy studií by nás připravily na to, co se dá očekávat, pokud se těhotná osoba nakazí covidem; přirozenou imunitní odpověď bychom pak mohli porovnávat s tím, co vidíme u očkovaných matek a jejich novorozenců," řekl Muñoz-Rivasová.
Americký národní ústav Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Světová zdravotnická organizace (WHO) vydaly doporučení, aby ženy, u nichž hrozí vysoké nebezpečí, že se nakazí virem SARS-CoV-2, popřípadě čelí větší hrozbě závažných onemocnění z důvodu svého zdravotního stavu, zvážily očkování během těhotenství a před použitím vakcíny aby se poradily se svým lékařem.
V případě jiného očkování prováděného během těhotenství, jako je očkování proti tetanu a černému kašli, začnou hladiny protilátek u novorozence rychle klesat v době, kdy jsou dítěti dva měsíce, napsala Muñoz-Rivasová v článku, který 29. ledna publikoval titul JAMA Pediatrics. Tento pokles se poté zpomalí, nicméně pokračuje ještě čtyři až osm měsíců.
Podle Muñoz-Rivasové je pravděpodobné, že podobně by se vyvíjela situace i s očkováním proti covid-19. Protilátky nalezené v pupečníkové krvi by představovaly "výchozí bod", tedy maximální množství protilátek, které dítě získalo předtím, než začne jejich hladina klesat.
Nejlépe ve druhém trimestru, navrhuje studie
Má-li se tedy na plod přenést co nejvíce protilátek, měly by budoucí matky pravděpodobně počkat s očkováním na druhý trimestr; po 17 týdnech těhotenství se již placenta vyvine dostatečně na to, aby rodícímu se dítěti "pumpovala" značné množství protilátek.
Jak ale vědkyně upozorňuje, skutečnost, že očkování matky může sekundárně ochránit i novorozence, je spíše povzbudivý bonus. Prvořadým cílem, a zatím tou nejlepší ochranou, na jakou věda v souvislosti s covidem přišla, je ochrana samotné matky.
V případě těhotné ženy totiž nemoc ohrožuje nejvíce právě ji. Zatímco většina novorozenců, kteří byli pozitivně testováni na covid-19, prodělala jen mírné nebo žádné příznaky a podle CDC se všichni z nákazy zotavili, těhotenství zvyšuje hrozbu těžkého průběhu nemoci a bohužel i riziko úmrtí.
"Podobně jako u chřipek se matky jeví nejzranitelnější vůči nákaze ve třetím trimestru, kdy je také nejvíce pravděpodobné, že pokud v této době dostanou covid-19, prodělají těžký průběh s výskytem závažných stavů, jako je zápal plic nebo respirační selhání," uvedla Muñoz-Rivasová.
Také proto by podle ní mohl být nejvhodnějším časem pro očkování druhý trimestr. Tímto způsobem by mělo být možné zajistit, aby případné vedlejší účinky, jako je zánět a horečka, nenarušily vývoj plodu, což by se mohlo stát v prvním trimestru, a současně bude mít imunitní systém stále ještě dostatek času na to, aby urychlil své reakce před třetím trimestrem.
"Samozřejmě to vyžaduje ještě řadu vědeckých pozorování a klinických studií, než budeme moci s jistotou tvrdit, kdy je během těhotenství nejlepší doba na oočkování proti covid-19. Pokud bychom přitom dokázali ochránit i dítě, byl by to bonus. Ovšem vzhledem k tomu, že vakcíny pro kojence proti covid-19 nebudou hned tak k dispozici, považovala bych to za poměrně významný bonus," uzavírá vědkyně.
18
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
