V Česku se zatím o ničem podobném nemluví, ačkoli i zde podle odhadu statistiků letí do koše až třetina vyprodukovaných potravin. Každý Čech ročně v průměru vyhodí téměř 60 kilogramů jídla, dalších osm tisíc tun ho v popelnicích odvážejí z tuzemských restaurací a fastfoodů. Podle zástupců českých restaurací a spotřebitelských organizací oslovených Deníkem, je ale revoluční španělské nařízení zbytečné.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by plýtvání potravinami v restauracích zamezilo spíš zjednodušení pravidel pro možnost darovat neprodané jídlo charitativním organizacím. „Restaurace by toto jídlo nemusely vyhazovat a lidé v sociálně obtížné situaci by se dostali ke kvalitnější stravě,“ apeloval Prouza.

Řetězce zavádějí nekonečné sáčky také u pečiva. Vracejí se i síťovky

Majitelé restaurací navíc tvrdí, že doby, kdy se vyhazovala spousta jídla, už jsou dávno pryč. „Doba pokročila, takže třeba u nás ve firmě nevyhazujeme skoro nic,“ tvrdí Luboš Kastner ze skupiny Hospodska, jenž hostinské zastupuje v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků. Restauratéři podle něj zlepšili plánování, kromě toho jim úspory přinášejí moderní technologie. Hlavně kvalitnější mrazáky a zařízení na vakuování jídla. „Samozřejmě že těm, kdo nejsou inovativní a na technologiích šetří, může připadat jednodušší jídlo vyhodit,“ připustil Kastner.

Po balení nedojedených porcí při každém odchodu z hospody zatím nevolají ani zákazníci. „Kdyby mi zbyly dva knedlíky s omáčkou, a povinně by mi je zabalili, tak to stejně hned po odchodu z restaurace hodím do prvního koše. Je to naprostý nesmysl,“ prohlásil programový ředitel Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.

Pokud si chce zákazník zbytek jídla odnést, tak mu v tom číšníci nebrání. „Ještě nikdy jsem se nesetkal s případem, že by mi je nezabalili,“ pochvaluje si Dupal. „Vždy jde o vztah mezi hostem a podnikatelem, a ti dva se vždycky domluví,“ potvrzuje Kastner.

O dvacet korun dražší 

Kastner připomněl, že při povinném balení zbytků se každé jídlo lidem prodražilo přibližně o dvacet korun. Jedna papírová krabička na jídlo, která se od července bude smět používat místo dosavadních plastových, stojí kolem 15 korun. Další peníze stojí papírová taška na odnos. Přitom si restaurace už nyní kvůli rostoucím cenám energií i surovin často stěžují na odliv hostů. Také cena obalových materiálů navíc v posledních měsících výrazně roste.

Za většinou potravinového odpadu stojí podle Prouzy navíc právě hlavně domácnosti. Šéf obchodníků je proto přesvědčen, že cestou k menšímu plýtvání může být jen snaha samotných lidí, aby ušetřili. „Jednotlivci i rodiny musí pochopit, jaký konkrétní přínos pro ně může mít správné používání potravin,“ prohlásil.

Nový trend. Restaurace kompostují a darují zbylá jídla

Ideálním řešením jsou podle Prouzy například stále populárnější potravinové sbírky. „Obchodní řetězce nainvestovaly během posledních let do aktivní spolupráce s potravinovými bankami až sto milionů korun a celkové roční množství darovaného zboží z jejich strany činí téměř 5000 tun,“ dodal Prouza.