Udržitelné bydlení? Trendem jsou domy ze dřeva, slámy i jílu, vydrží dlouhá léta

Proč jste se rozhodl právě pro dům z přírodních materiálů?
S principy přírodního bydlení jsem se seznámil mimo jiné díky přednáškám a publikacím architekta Aleše Brotánka, který patří k průkopníkům slaměných domů v Česku. Získal jsem potřebný nadhled, abych si mohl udělat komplexní představu o udržitelnosti, ať už jde o používané materiály, či technologie. Když jsem uvažoval o stavbě našeho rodinného domu, bylo mi jasné, že půjde o ekologicky šetrný objekt respektující principy udržitelného bydlení. Od začátku jsem měl jasno, že v maximální míře využiju materiály čistě přírodního původu, které pocházejí z okolí stavby, a co nejméně průmyslové výrobky z neobnovitelných zdrojů. Polystyren a plasty se vyrábějí z ropy, navíc mají velmi vysokou uhlíkovou stopu. Mým cílem naopak bylo ji minimalizovat. Pak jde také o zdravé vnitřní prostředí domu.

Slaměný dům v Dobřejovicích u Prahy stavitele Jana Chvátala a autora Jana Martóna se stal celkovým vítězem soutěže E.ON Energy Globe 2018 a také vítězem v kategorii Stavba:

Jakým způsobem šetří ty správné materiály životní prostředí?
Například sláma, která je levná, jakožto ekologický materiál a přírodní izolant nevytváří další uhlíkovou stopu. Stromy zachycují při svém růstu oxid uhličitý ze vzduchu a mění ho fotosyntézou na kyslík a cukry. Následně vzniká celulóza, čímž je oxid uhličitý zakonzervován ve dřevě, které se pak použije ke stavbě domu. Ideálně tak, aby měl dům delší životnost, než je doba růstu dřeva použitého na jeho stavbu. Naproti tomu, když se dřevo spálí, vrací se oxid uhličitý hned zpátky do vzduchu. Líbila se mi také možnost částečně svépomocného stavění i recyklace stavby po jejím dožití.

Začínal jste před deseti lety. Kde jste hledal informace?
Prostudoval jsem dostupnou literaturu, ale oslovily mě hlavně specializované konference a workshopy. Experimenty se stavbou přírodních domů v Česku začaly už před patnácti lety. Nesmírně cenné bylo setkávání s podobně naladěnými lidmi, sdílení zkušeností i domlouvání pomoci. Konzultoval jsem díky tomu svůj projekt i s Danem Grmelou, což je jeden z nejzkušenějších projektantů v Česku, který už má za sebou desítky přírodních domů. V současné době se podobně naladěná komunita příznivců přírodního stavitelství sdružuje na Facebooku.

Z přednášky Aleše Brotánka na téma Trendy v udržitelné architektuře:

Jaké přírodní materiály jste využil?
Základem se stal těžký skeletový systém z rostlého dřeva káceného v zimě. Nepálené cihly, které mají výborné akustické vlastnosti a dokážou skvěle pracovat s vnitřní vlhkostí, jsme používali při výstavbě vnitřních nenosných příček. K venkovnímu zateplení dřevostavby posloužily slámové balíky. Zateplenou konstrukci překrývá bílá omítka z hašeného vápna. Zvolil jsem tradiční, delší a pracnější cestu, když jsem nechal vápno dva roky zrát. Vnitřní povrch nosných stěn pokrývá hliněná omítka, pod ní je rákos, OSB desky s přelepenými spárami. Využil jsem místní hlínu, kterou jsme vykopali, když se dělaly základy. Byla jílovitá bez kamínků, proto se hodila. Než se začne natahovat omítka, museli jsme najít a vyvzorkovat správný poměr jílu s pískem a slaměnou řezankou.

Ve světe bylo vyzkoušeno několik způsobů a postupů při výstavbě domů ze slámy. Jaké patří mezi ty osvědčené?
Využít lze samonosný způsob, který ale je velmi výjimečný. Takových domů je v Česku jen pár. Nosná konstrukce není ze dřeva, ale rovnou se stěny staví ze slaměných balíků. Ideálně by to měl být symetrický, ucelený čtvercový půdorys. Nebo kruh, aby kuželová nebo jehlanová střecha, která se na konstrukci posadí, zatěžovala stěny rovnoměrně. Prostě něco jako jurta. Kolega Jan Chvátal si podobný krásný dům postavil kousek od Prahy v Dobřejovicích. Když však balíky zatížili stropem a střechou, sesedly více, než bylo počítáno v projektu, a museli pak do stěn dodatečně doplňovat dřevěné podpěry.

Jaké jsou běžnější metody?
Běžnější je náš způsob, tedy hrubá stavba ze dřeva, pak se zatepluje slámou. Z čistě přírodních materiálů by se dala sláma nahradit konopnou či dřevní vatou nebo ovčí vlnou. Přijatelnou možnost pro lidi, kteří nechtějí stavět částečně svépomocí, vidím ve využití prefabrikovaných slaměných panelů. Výhodou je rychlá výstavba, stěny se přímo na místě sestaví za dva tři dny, pak přijdou tesaři na střechu. Na trhu už se takové systémy objevují, nejrozšířenější je certifikovaný EcoCocon z Litvy. Ten byl inspirací i pro český SLAM-PA či panel od o. s. Baobaby.

Pořád platí, že polystyren je oproti slámě osmkrát dražší?
Řekl bych, že je to po loňském roce násobně více, ale jde také o jeho energetickou a ekologickou stopu. Na druhou stranu sláma má proti polystyrenu přibližně o třetinu až čtvrtinu horší tepelněizolační vlastnosti, proto je nutné ji použít ve větší tloušťce.

Super nápad a šikovné ruce. Na schodiště použil trámy z bouračky, ušetřil tisíce

Jak náročné je sehnat slámu?
Sehnat maloformátové balíky někde blízko, aby se dopravou nezvyšovala uhlíková stopa, dá trochu práce, protože malé balíky už se moc nedělají. Pro farmáře jde často o odpadový materiál, také často používají šrotovačku. Pro izolaci ale potřebujete slámu bez hniloby a s dlouhými stébly, která budou při zateplování držet pohromadě. Při sklizni musí být vyzrálá, „zlatá“, a ne mokrá. Stébla navíc musejí být dobře vymlácená, aby zrnka nelákala myši, a stroj zase dobře seřízený, aby se napěchovalo slámy do balíku co nejvíc. Na internetu se dá najít databáze dodavatelů. Jak aktuální seznam je, nedokážu říci, je to pár už let.

Kde jste balíky sehnali vy?
Po problémech v okolí nakonec až na Moravě. Jedna věc je opatřit si slámu, další pak balíky během stavby opravdu dobře chránit před deštěm. Nesmí do nich zatékat zeshora. My je skladovali v konstrukci domu. Když přišel přívalový liják, plachta, která provizorně nahrazovala střechu, nevydržela a část mokrých balíků jsme pak museli vyhodit. Naštěstí jsem při nákupu počítal s rezervou. U domů, které se zateplují slámou, se kvůli ochraně fasády před deštěm navrhují delší přesahy střech.

Kdo se chce do stavby přírodního domu pouštět svépomocí, měl by mít alespoň nějaké zkušenosti se stavbou domu, minimálně s prací se dřevem či omítáním.

Od začátku byla vaše dřevostavba projektována jako téměř pasivní?
K moderním technologiím nás přivedl mimo jiné i dotační program Nová zelená úsporám. O výměnu vzduchu se stará vzduchotechnická jednotka s rekuperací, což je výborná věc, jen pozor na menší vlhkost vzduchu. Vytápění je řešeno automatickým peletkovým kotlem a akumulační nádobou s nerezovým výměníkem. Aby náš dům dosáhl téměř pasivního standardu, určité detaily vyžadovaly velmi precizní provedení.

Nová zelená úsporám i pro nízkopříjmové domácnosti. Stát pomůže s koupí oken

Už máte spočítáno, kolik letos za peletky zaplatíte?
Jejich cena oproti loňskému roku narostla více než dvojnásobně. Náklady na vytápění a ohřev vody našeho téměř pasivního domu nyní odhaduji na přijatelných zhruba dvacet pět tisíc korun za rok. Počáteční investice do zateplení a technologií se vyplatí.

Vyjde stavba domu z přírodních materiálů oproti těm tradičním levněji?
Kvalita a cena materiálu nejsou vždy v souladu. V úvahu je nutné brát také kvalitu projektu. Když chcete moderní pasivní dům s minimálními provozními náklady, půjde cena o patnáct dvacet procent nahoru oproti běžné stavbě. Naši dřevostavbu s interiérovými prvky z kvalitních přírodních materiálů jsme pořídili přibližně za čtyři miliony, a to před více než pěti lety. Dům má užitnou plochu zhruba sto deset metrů čtverečních. V ceně není započítána moje práce, což byly tisíce hodin. Aktuální ceny jsou po loňském růstu cen materiálů a energií mnohem vyšší.

Obývací pokoj v přírodním domě Ryšavých.Zdroj: Se svolením Barbory Mráčkové

Zvládne podobný částečně svépomocný projekt někdo, kdo není stavař jako vy?
Kdo se chce do stavby přírodního domu pouštět svépomocí, měl by mít alespoň nějaké zkušenosti se stavbou domu, minimálně s prací se dřevem či omítáním. Pracovat s přírodními materiály se naučí i laik. Pořádají se například kurzy hliněného omítání. Je však třeba počítat s tím, že celý proces výstavby bude velmi pracný a časově náročný. Nejde o projekt na klíč. Nemůžete se spolehnout na standardní postupy využívané na běžných stavbách. Musíte hledat správné řešení. Přírodní materiály vyžadují pečlivost, proto je taky důležitý dobrý výběr řemeslníků a kontrola.

Pozor na šlendrián a neodbornou práci. Průmyslové materiály díky příměsím odpustí nepečlivosti, přírodní nikoli. Totéž platí o dobře připraveném projektu. Tam se každá chyba projeví více než u stavby například z betonu. Pokud bude do domu zatékat, dřevostavba bude mít problém dříve. Počítat je třeba s finanční a časovou rezervou, všechno jde pomaleji a je to dražší oproti plánům, což však platí obecně. Kdybych nebyl architekt-projektant, stěží bych přesvědčil svou ženu, aby do takové akce šla. Dům jsem si sám navrhl a projektoval. Mám technické vzdělání i odhad. Přesto vše trvalo o něco déle a stálo o něco více, než jsme plánovali.

Je třeba počítat s tím, že celý proces výstavby bude velmi pracný a časově náročný. Nejde o projekt na klíč. Nemůžete se spolehnout na standardní postupy využívané na běžných stavbách.

Co byste s odstupem času udělal jinak?
V domě se nám žije moc dobře. Menší chyby se objevily. Když jsme postavili komín, měli jsme ho hned omítnout, což jsme neudělali. Nenapadlo mě, že když ho obestavíme, nebudou cihly těsnit dokonale. A my jsme kvůli rekuperaci potřebovali dokonalou vzduchotěsnost, kterou prověřuje Blower Door Test. Museli jsme proto odbourávat hotové stěny kolem komína a pak jej dodatečně omítat, když test nevyšel. Problémy jsme měli také s hliněnými omítkami. Výsledek je nakonec skvělý, ale práce trvaly o měsíc déle. Našli jsme si méně zkušeného řemeslníka, na jehož radu se nedávala pod omítku perlinka. Když se pak natáhla, objevily se v ní praskliny, které jsme v našem domě nechtěli. Museli jsme proto začít znova, už s perlinkou. V původním projektu jsem počítal s jiným typem vytápění. Když jsem se rozhodl pro peletkový kotel, musel jsem dodatečně vybudovat technickou místnost a zmenšovat koupelnu a úložné prostory.

Mají přírodních ekodomy budoucnost?
Neuvěřitelný progres zažívají dřevostavby. Podílejí se na nové výstavbě patnácti procenty, což je dvacetkrát víc než v roce 2000. Co do počtu jde plus minus o tři tisíce objektů. Ceny však nyní vyletěly nahoru, což další rozšiřování přibrzdí. Slaměných domů podle údajů Ekologického institutu Veronica stojí zhruba stovka. Budoucnost jistě mají. Jejich rozšíření pomohou třeba i slaměné panely, které jsem už zmiňoval. Stát na každém kopci ale asi nebudou.

Co byste doporučil lidem, kteří se uvažují o stavbě přírodního domu?
Hledejte řešení, které je trvanlivé, byť bude pracné a ne vždy levné.