Hodinový manžel i kráska za kasou. Koronavirus donutil umělce změnit povolání

Votvírák, Let It Roll, Soundtrack? Pořadatelé festivaly zatím neruší a vyčkávají

„Nezůstal jsem úplně na nule, musím upřímně říct, že jiní kolegové jsou na tom hůř. Ti, co žijí jen z platů v divadle, nemají možnost točit a pracují jako OSVČ, možná několik týdnů přežijí, ale v delším horizontu je to pro ně velký problém,“ říká herec pražského Dejvického divadla Václav Neužil, který hojně účinkuje i v seriálech a filmech. „Momentálně mě živí rozhlas, audioknihy. Čeká mě audiokniha o Černobylu a moc rád jsem přijal horkou novinku České televize Nemocnice v první linii, kde namlouvám komentář. Seriál se natáčí přímo za provozu v nemocnicích, kde léčí pacienty s koronavirem, a musím říct, že mě to dostalo. Nejlepší slovo je obdiv - k našim doktorům a sestrám, kteří vědí, co dělají, a to všechno bez paniky a s velkou erudicí. A čím se otužuju? Zase znovu běhám, jako při natáčení filmu Zátopek, jehož jsem hrál. Teď se mi to fakt hodí,“ doplňuje Neužil.

Žádné skuhrání

Seriálová a divadelní herečka Bára Mottlová, kterou jsme ještě donedávna vídali v seriálu Po hlavě, se k situaci postavila poměrně rázně. Po vyhlášení karantény šla s přítelem nakupovat do potravin a všimla si inzerátu hledajícíhob brigádu Na nic nečekala a zareagovala na něj, takže teď na herečku můžeme narazit za pokladnou v obchodě. „Nevzala jsem to místo jen proto, že bych vyloženě třela bídu. Nějaké úspory mám, investice taky, ale nechce se mi je jen tak rušit,“ vypráví Mottlová.

„Spíš jsem si jako akční člověk neuměla po přerušení natáčení představit, že bych seděla doma u televize a cpala se sušenkami. A navíc jsem nechtěla skuhrat. Dnes už je ze mě řádná pracovnice, žádná brigádnice, hodně makám, jsem dříč. Někteří lidé mě za pokladnou poznávají a říkají, že je úctyhodné, co dělám. Já to beru jako super zkušenost. Díky ní jsem přehodnotila život, uvědomila jsem si hodnotu peněz, zejména to, že člověk za normálních okolností rozhazuje za naprosté zbytečnosti. Už se ale samozřejmě těším, až se rozjedou divadla a budu se moct vrátit k herectví,“ sděluje.

Ticho a čerstvý vzduch

Hudebník, saxofonista Matouš Kobylka obrážel do úderu pandemie koncertní pódia a v menší míře se věnoval (a stále věnuje) výuce dětí v základní umělecké škole. „V den, kdy vláda vyhlásila karanténu, jsme měli s Ondřejem Brzobohatým vystupovat v Ostravě. Těsně před koncertem jsme se ale dozvěděli, že se ruší,“ vypráví Matouš Kobylka, absolvent pražské Konzervatoře Jaroslava Ježka.

Hrajeme do oken. Hudebníci pořádají koncerty pro Pražany v karanténě

Jako OSVČ rázem přišel o hlavní zdroj příjmů. „Brácha kuchař v tu chvíli taky ztratil práci. Do toho se stalo to, že mi sousedka z Kolovrat vyprávěla, jak by potřebovala vymalovat dům. Tak jsme se toho chopili, nabídli jsme také naše služby na Facebooku a zájem mezi kamarády byl velký. Se Štěpánem Tůmou, který vytvořil naše webové stránky, jsme založili ‚firmu‘ Bustle Brothers,“ líčí svůj příběh Kobylka.

Kromě malování umějí pánové zajistit drobné opravy všeho druhu, vyklízení zahrad nebo instalace, k nimž hudebník se stavařskou průpravou zpracovává i projekty. „Říkal jsem si, že když jsem dokázal s kamarádem Štěpánem svépomocí opravit vlastní dům, proč bychom nemohli pomoct jiným? Tohle své nové ‚povolání‘ beru jako zajímavou změnu, která mi přináší i několik pozitivních věcí, jako je práce v tichu a na čerstvém vzduchu,“ doplňuje.

Už se ale samozřejmě taky těší, až se vrátí ke své původní profesi. „Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Je jasné, že nejdřív budou povoleny menší koncerty a vystoupení pro uzavřenou společnost (s kapelou Joybox). Největší radost mám ale z koncertů, na nichž hrajeme autorskou hudbu. Ať už jsou to ty s Ondrou Brzobohatým nebo klubové s kapelou Atomic Gigolo, protože jsou výjimečné samy o sobě. A taky se těším, až se uvidím se svými žáky ‚face to face‘, protože to nelze ničím nahradit. Online výuka má bezesporu taky svoje výhody, například v tom, že se děti naučí práci s novými médii při natáčení vlastního hraní. A to jim pak slouží jako nastavené zrcadlo. Na překlenovací období je online výuka fajn,“ dodává Matouš Kobylka.

Trubky a trysky

Po koncertování je smutno i bubeníkovi Romanu Víchovi, který vystupuje s mnoha předními českými i zahraničními umělci a je vyhledávaným studiovým hráčem. „Hlavní je, že jsme s rodinou v pohodě. Máme velkou zahradu, kde trávíme hodně času, což je k nezaplacení. Člověk si víc uvědomí, že se nemusí za něčím pořád honit a užívá život jinak,“ sděluje.

I z důvodu udržení financí teď pracuje ve firmě Zavlažovací systémy Karel Beneš. „Dostal jsem se k tomu náhodou přes strejdu mojí ženy. Ta práce je hodně různorodá. Jednou kopu zákop na trubky, jednou seřizuju trysky nebo se usazuje čerpadlo do studny. Tahle práce je řemeslo, takže se můžu naučit jiné věci než hrát jen na bubny,“ usmívá se Roman Vícha.

Klasická hudba online. Janáčková filharmonie připravila pro publikum live stream

„Něco našetřeno mám, ale nikdo neví, kdy tohle skončí a zase budeme moct hrát koncerty. Myslím si, že je dobré zkusit jinou práci, zvlášť na čerstvém vzduchu, člověku to může přinést jiný pohled na život,“ shoduje se s předřečníky bubeník, jehož ideální představa o konci pandemie zní takto: „Osobně si myslím, že se začne koncertovat až v září, ideální to samozřejmě není. Až vše pomine, tak budu hrát hlavně s Ewou Farnou, svými kapelami (Muff, Martin Brunner Band), točit ve studiích a zase učit na Konzervatoři Jaroslava Ježka,“ podotýká sám absolvent té zmiňované i Vyšší odborné školy se zaměřením na jazz.

Kytarista kapely Support Lesbiens Hynek Toman zatím tak trochu doufá, že se podaří dospět k nějakému rozumnému kompromisu. „Neumím si představit, že půl roku nebo i delší dobu nebudu hrát, ale stejně mi nezbude nic jiného, než se s tím srovnat a fungovat v nějakém ‚nouzovém režimu‘. Po práci se začínám ohlížet, zatím funguji z úspor, které ale samozřejmě nejsou bezedné. Už seh hodnětěším, až tahle celá nešťastná situace skončí, všichni začneme zase normálně žít, vydělávat a my muzikanti bavit lidi naší hudbou,“ uzavírá hudebník.