František Filipovský se narodil 23. září 1907 v Přelouči. Umělecké nadání zdědil po otci, který byl flétnistou, skladatelem a kapelníkem. Odešel sice do Prahy, aby tu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval dějiny umění a estetiku, ale více než škola ho zajímalo divadlo.

Vystřídal několik pražských scén, z nichž stojí za zmínku angažmá v Osvobozeném divadle a Švandově divadle na Smíchově, od roku 1945 až do konce herecké kariéry pak zůstal věrný činohře Národního divadla.

Film Pelíšky
KVÍZ: Znáte kultovní české filmy a seriály 90. let? Zkuste to na plný počet bodů

V pořadu Příběhy slavných o Filipovském kolega Lubomír Lipský prohlásil, že byl nesmírně čilým a houževnatým člověkem. Jan Pivec, se kterým Filipovský hrál ve Zlaté kapličce, mu kvůli jeho neposednosti vymyslel přezdívku Český Mickey Mouse.

Ostatně to nebyla první hercova přezdívka. Už ve svých začátcích u Osvobozeného divadla si od pánů Voskovce a Wericha vysloužil pseudonymy Kapesník či Vlčák. Vlčák údajně proto, že podobně jako vodicí pes doprovázel z baru domů Jaroslava Ježka, který měl problémy se zrakem.

Šprt i detektiv

Filipovského doménou byly malé role. V nich byl skutečný mistr a dokázal vyniknout i na malé ploše. Ať už to byli jeho šprti v komediích Škola základ života (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1939), astrolog z Císařova pekaře – Pekařova císaře (1950) nebo čert Karborund z Hrátek s čertem (1956). Ve stejném roce Filipovský ztvárnil tajného komisaře Bretschneidera ve filmu Dobrý voják Švejk a následně se v Poslušně hlásím (1957) objevil jako důstojník a profesor češtiny Dub.

Hrátky s čertem (1956)Hrátky s čertem (1956)Zdroj: se souhlasem České televize

Byl také věšícím se otcem ve Svatbě jako řemen (1967), králem Oscarem XV. ve Vorlíčkově komedii Pane, vy jste vdova! (1970) či vodníkem Bertíkem v Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974).

Jeho chemikář v Marečku, podejte mi pero! (1976) pronesl okřídlenou větu: „A nyní se přesvědčíme, zda je přítomen hliník.“ Už zmíněného dědu Valeriána si v 80. letech zahrál v Kleinových snímcích Jak básnící přicházejí o iluze (1984) a Jak básníkům chutná život (1987). Detektivem Mrázkem byl herec v Sequensově seriálu Hříšní lidé města pražského (1968) i filmových kriminálkách o radovi Vacátkovi a jeho partě. Filipovského si můžete pamatovat i z pohádkových seriálů Pan Tau, Létající Čestmír nebo Arabela, kde ztvárnil Rumburakova přisluhovače čerta Blekotu.

S Funèsem se neznal

Hercovou předností byla také práce s hlasem. Nezapomenutelná je jeho rozhlasová interpretace Poláčkovy knihy Bylo nás pět i dabing, ve kterém propůjčil hlas Louisi de Funèsovi. Se svým francouzským kolegou se neznal, ani si s ním nedopisoval, jak tvrdily některé fámy, přesto s ním byl na stejné vlně, což je na výsledku znát. Ne nadarmo cena za dabing nese Filipovského jméno.

Všechno pro rodinu

V soukromí byl velkým elegánem. Měl stovky obleků, každý den nosil čistou košili a byl hladce oholen. K jeho gentlemanskému zjevu patřila neodmyslitelná dýmka. Nejlépe si odpočinul při kouření dobrého tabáku se skleničkou červeného vína.

Hlavní roli ve filmu Spalovač mrtvol bravurně ztvárnil Rudolf Hrušínský. Vzpomenete si, jak se jeho postava jmenovala či kdo si zahrál jeho manželku?
KVÍZ: Ladislav Fuks by oslavil 100 let. Jak dobře znáte film Spalovač mrtvol?

Oženil se už v roce 1937 a s manželkou Hildou zůstal až do své smrti v roce 1993. Ačkoliv byl velmi vytíženým hercem ve filmu, televizi i divadle, nejdůležitější pro Filipovského byla rodina. O děti a vnučky se staral radši, než aby s kolegy vysedával po vinárnách.

Tradovalo se o něm, že je lakomý, možná i proto, jak geniálně v divadle a později i před televizní kamerou ztvárnil roli Harpagona, ale pravdou je, že pro sebe nic nechtěl. Žil skromně a všechny své peníze a lásku investoval do svých nejbližších.