Kdy vás poprvé napadlo, že napíšete Dobu temna a popíšete svůj příběh?
Vůbec jsem neměla něco takového v plánu. Nakladatelství Albatros mě asi přede dvěma lety oslovilo k napsání knihy, ale já se k tomu z časových důvodů neměla. Když ale na jaře přišla první karanténa, ozvala jsem se jim, že teď asi budu mít času dost. No a za tři bezesné měsíce jsem knihu napsala.

V Bibli čte Martina denně. „Bible je kniha knih, o životě, o smrti, o naději, o doteku člověka s Bohem.“
Farářka s rudou rtěnkou. Křesťanství není pojišťovna štěstí, říká Martina

Jak byste charakterizovala své dvě odlišné polohy – vystupování na jevišti při stand-up a usednutí „za psací stroj“?
U stroje mám čas lépe formulovat, hloubat a mazat, kdežto na pódiu ráda improvizuji a střílím věty, které se mi vynořují v hlavě. Ale i své jevištní výstupy si minimálně částečně předem píšu. Jedno ovlivňuje druhé, takže mé pódiové vystoupení je taková promyšlená improvizace. Díky pódiu umím zase odlehčit psanou formu.

Bavíte diváky jako stand-up komička, proč jste se rozhodla příběh „temna svého života“ svěřit knize?
Stand-up snese něco jiného než kniha. Nechtěla jsem být v příběhu a priori vtipná. Chtěla jsem povědět příběh svého sebevědomí, a k tomu se lépe hodila psaná forma. Některé myšlenky by na pódiu působily příliš pateticky.

Natálie se synem Elliotem
Natálie Kocábová: Život mi dal zkušenost, před kterou mohu varovat svoje děti

Co vás nejvíc baví na Comedy Clubu?
Zaprvé mě nutí psát nové výstupy, protože jsem deadlinový typ a natáčení má pevné termíny. No a zadruhé se na něm sejdu s kolegy z různých standupových skupin, s nimiž bych jinak neměla šanci se tak často vidět. A z toho mám vždy ohromnou radost. Někdy až do rána.

Brzy oslavíte stou odvysílanou epizodu, na co se diváci mohou těšit?
Jé, vážně? To je skvělý. Jsme staří, tak snad jsme i zmoudřeli a diváci se mohou těšit na náklad chytrého humoru.