Kliknutím zvětšíteNa to, kolik máme v Česku lesů, můžeme být pyšní. V životě by mě nenapadlo, že to je víc než třetina našeho území, namouduši, aktuálně je to přes třicet čtyři procent. Ale vlastně to je pravda, jestli se jako já rádi na výletech probíráte knihami s historickými fotografiemi, jistě jste si toho taky všimli. Tam, kde před sto a více lety bývaly na horách, ať už třeba v Jizerkách, v Krkonoších, nebo ve Slavkovském lese, louky kolem chalup, jsou dneska vzrostlé stromy.
Jestli jste to ještě zvlášť nezkoumali, schválně si to zkuste: srovnejte stejný pohled do krajiny, jaký je na staré fotce, s tím dnešním – a uvidíte. Naposledy se mi to takhle ukázalo na dovolené v Jeseníkách: před sto lety tam kopce kolem města byly lukami a pastvinami, dneska jsou porostlé smrky, buky, jedlemi a modříny, jak můj dojem potvrdil tamní lesník.
Jenže ouha… Ti Japonci mají nakonec asi pravdu, když začali pozitivní vliv lesa na člověka zkoumat, aby ho zdůraznili. Prý by mě překvapilo, kolik lidí si na možnost téhle dokonalé léčebné terapie ani nevzpomene, i když ji mají doslova za barákem nebo, když přijedou do Jeseníku do lázní, za svým lázeňským pavilonem.
Nedoceněné bohatství
„Dneska většina lidí les nepotřebuje, je tam pro ně na první pohled málo vjemů a stimulů,“ řekl mi Lukáš Abt, geolog, jesenický rodák, ochránce pramenů a autor publikací o regionu.
Benefit pro nové předplatitele:
e-kniha Zázračné Česko v PDF podobě
(v případě koupi předplatného na 3 a 12 měsíců)
„Tihle lidé si ale neuvědomují, že les dává příležitost odevzdat se klidu, téměř tichu, tuhle možnost nedokážou ocenit. Má to víc důvodů, třeba ten, že lesní hospodářství produkovalo plantáže monokultur pro byznys, stejně jako je tomu třeba s řepkou. Jak často si vyjdete do řepkového pole?
Ale roli hraje i to, že považujeme les za samozřejmost, protože ho máme za tím barákem odjakživa. Je to podobné jako s vodou, to, že je zadarmo, neznamená, že nemá žádnou cenu. Zapomínáme, že les je tvořivý prostor, že tam můžeme nalézt nedocenitelná místa, pokud máme vnímavost a potřebu objevovat. Ale nejen hledáním v lese, ale i v nás samých.“
Spousta lidí prý do lesa opravdu nechodí, i když ho má za domem. „Mnozí návštěvníci lázní dají taky přednost městskému životu před lesní vycházkou. Zakladatel lázní Vincenz Priessnitz by radost neměl, za jeho doby byl neustálý pohyb esenciální.“
Zlaté mosty
Minulé generace přírodou doslova žily, říká Lukáš, a není to obvyklý povzdech pamětníka. Lukášovi je totiž čtyřiatřicet. Cituje mi Erharda Grögera, předválečného obyvatele lázní Lipová (ty jsou hned vedle za kopcem):
„Chceme prožívat růst květin a obilí, na podzim padání listí, chvíli tiše pozorovat rybáře nebo hru veverky, zvěř, vysoko letícího dravého ptáka. Mnozí totiž nepochopili hluboký význam slova radost. Radost je nám jiskrou boží, je nám vtištěná do hlavy a propadla nám do očí. Prameny radosti jsou rozmanité a nespočetné. Nám lidem patří nehynoucí a nezničitelná příroda jakožto pramen radosti.
Jakou náplň štěstí nám může dát modrá obloha, vrcholky hor při pohledu na mraky, kde se cítíme volní a bez přání, na kvetoucích loukách, v šumících lesích, na bílých pohádkových hradech zasněžených hor, za dne a v noci. Příroda je naším domovem a stává se duševním zážitkem, což nás k ní nevědomě váže. Může být člověk, který zdravýma očima vidí nádheru přírody, chudý? Ne, radost z přírody totiž staví zlaté mosty.“
Lukáš to tak určitě vidí, stejně jako další lidé z města, kteří si dali za cíl mimo jiné zvelebovat zdejší lesní prameny, i ty méně známé, aby se jimi potěšil každý, kdo jde kolem. „Les oprošťuje od napětí z práce, města, vztahů. Všimli jste si někdy svojí proměny po návratu z procházky po lese? Onoho uvolnění, upozadění povinností, naladění?“
Přírodní medicína
Jistě, Japoncům pokrývá les skoro sedmdesát procent území (podobně je na tom z vyspělých zemí jen Švédsko a Finsko), ale těch třicet procent, co máme my, je prostě skvělých. Nikdo z nás to určitě nemá do lesa daleko, ať už bydlí kdekoli.
Na léčivou procházku si vyhraďte aspoň dvě hodiny. Vypněte mobil, choďte co nejvíc potichu a vezměte si s sebou svačinu. Čas od času se protáhněte.
Máme dokonce už i certifikované průvodce lesní terapie, ale jistě spoustu z jejích principů zvládneme sami, vždyť cílem léčebných procházek je „zklidnění nadměrné stimulace způsobené umělým městským prostředím a podpoření relaxace“. Kromě klasického procházení se na nich proto praktikuje jóga, strečink, meditace a houpání v závěsné síti. K tomu se přidává osvěžení ve vodopádu, pohled na noční oblohu nebo zasněžené hory, někdy se spojují s koncerty i s koupelí v teplých pramenech.
Cokoli z toho zní jako rajská hudba! (A na něco z toho naštěstí slyší už i zdravotní pojišťovny, v Jeseníku vám procedury související s klimatem, jako je „řízená terénní chůze“ a léčebný tělocvik, proplatí.)
Starý pan Erhard Gröger z Lipové nemohl o shinrin-yoku nikdy slyšet a přece cítil, jak mu les a příroda pomáhá. Tak si ji užívejte taky, my z redakce tuhle medicínu bereme moc rádi.
Užijte si lesní koupel
Japonské znaky pro shinrin-yoku jsou spojením slov les, dřevo a koupel. Doslova znamená „lesní koupel“ ve smyslu „užívání si lesního prostředí“.
Tenhle výraz vytvořil zřejmě Tomohide Akiyama, ředitel Japonské lesnické společnosti, roku 1982. Nemyslel to tehdy jako vědecký termín, vycházel ale z intuitivní místní tradice, ve které hraje pro zdraví zásadní roli prevence. Tehdy bylo cílem nalákat lidi z měst zpátky do lesů, kterých je v Japonsku plno.
„Pojďte si užít,“ zvali tehdy organizátoři národního projektu na první stezku zaměřenou cíleně na shinrin-yoku. Byla v lese Akasawa na staré cestě do Nakasenda, ten je známý smaragdovými řekami mezi horami a nádhernými cypřiši s tmavě zeleným jehličím, které voní citrusy a kouřem.
Jakmile se člověk nastaví na rytmus lesa, začnou fungovat medicínská kouzla, o nichž zatím tušíme málo. Nějakým způsobem se aktivují i mechanismy odpovědné za obranu proti nemocem.
Pak se do hry ale přidali vědci, které napadla logická otázka: čím to, že je pro lidi les tak příjemný? Zrodil se nový vědecký cíl, při němž se zkoumá fyzický i psychický stav lidí, kteří byli vystaveni účinkům lesa. Jistě vás nepřekvapí, že se lidová moudrost potvrdila. Les vylepšuje na našem zdraví všechno, na co si vzpomenete, od krevního tlaku přes kapacitu plic po depresi.
Od té doby v Japonsku rostou stezky v lesích jako houby po dešti a lesní terapie se šíří všude, kde už se lidé od přírody vzdálili, což je všude v západní civilizaci. Navrací lidi tam, kam patří. Během milionů let vývoje jsme totiž strávili skoro sto procent času venku v přírodě, jen posledních sto let zavření v domech. Nejlíp žít proto umíme právě venku.
Nakrmte doma všechny smysly
Příroda funguje i na zavolání, obklopte se proto dřevem, rostlinami i vůněmi. Japonské výzkumy potvrzují, že podobně jako opravdový pobyt v lese lidem pomáhá dívat se na obrazy stromů i šlapat bosýma nohama po podlaze.
Ta podlaha by pochopitelně měla být dřevěná a ideálně nelakovaná, ale zas zadřít třísku si kvůli tomu nemusíte. Smysl má nenabarvené dřevěné obložení i dřevěné misky nebo jiné předměty v domácnosti.
Kdyby vám docházely nápady, kam se vypravit projít nebo posedět, na lesy.cz najdete tipy na tematické naučné stezky i lesnické parky po celém Česku.
Pomáhají i obrazy přírody, třeba na stěnách kanceláří nebo výtahů. Pokud máte možnost, dejte si pracovní stůl tak, abyste od něj viděli z okna, možnost pozorovat ptáky a měnící se roční období pomáhají udržet celý den pozornost. Kdyby měli nadřízení na „čučení z okna“ jiný názor, řekněte jim, že výzkum univerzity v Melbourne prokázal, že k obnově duševních sil pomáhá už čtyřicet sekund zelené pauzy.
Pokud okno v práci nemůžete mít, nalepte si kolem sebe obrázky přírody, klidně použijte i obrazovku mobilu. Samozřejmě fungují živé rostliny i přírodniny: třeba mech v mecháriu nebo miska se šiškami. Do misky si můžete dát i čerstvé hobliny, které si vyprosíte u truhláře nebo na pile, a do aromalamp si nakapte esenciální oleje. Speciálně pro lesní terapii je sestavuje Jana Štumpová Konicarová, cestovatelka a milovnice jógy.
„Už jako malá jsem trávila spoustu času v lese. Když jsem stavěla domečky z mechu, trávy a dřívek pro berušky, mravence a další klienty, zapomněla jsem na čas i na to, že se mám vrátit na oběd. Vůně lesa, měkoučký vlhký mech a slunce prosvěcující koruny stromů mě fascinují dodnes,“ říká.
Dodnes si pamatuje i vůně ze skautského tábora, kde se naučila les respektovat. „V Kanadě jsem měla šanci poznat přírodu neposkvrněnou civilizací, pamatuju si i vůně lesů Japonska a divokost pralesa Amazonie.“ Jako poctu Amazonii Jana namíchala z olejů tamních stromů a květin směs Selva, ale stejně ji inspiruje i les český.
„Olejovou směsí Les jsem chtěla vykouzlit atmosféru procházky lesem po dešti, i když se zrovna do něj nedostanete. Použila jsem zelené tóny jedle, borovice a jedlovce s cedrem, cypřišem a dubovým mechem, měly by vám dodat energii, ale i hluboký klid. Esence stromů pomáhají lidem ke spojení se zemí, navíc jsou antiseptické a podporují imunitní systém. Vysloveně pomáhají při léčbě dýchacích onemocnění.“
Janu najdete na kantu.cz, připravila i lesní koupelovou sůl ze soli himalájské.
Procházka, sezení, dýchání
To jsou základní složky lesní terapie, samozřejmě kromě toho lesa. To zvládnete!
Japonští vědci došli k úžasnému závěru: shinrin-yoku je fyziologicky adaptabilní, což znamená, že má na různé lidi různý vliv. Pokaždé ale zlepšující. Například tomu, kdo potřebuje tlak snížit, ho sníží, zatímco tomu, kdo potřebuje zvýšení, se zvýší. Neví se zatím přesně, jak se to všechno zařídí, to je věc dalších výzkumů.
Ty dosavadní potvrzují, že už pouhé sezení v lese navozuje fyzické uvolnění, a když se k němu přidá zvuk tekoucí vody, je uvolnění přímo neuvěřitelné. Zase jiným způsobem uvolňuje mozek i tělo přímý kontakt se stromy, když se dotýkáme jejich kůry a vnímáme jejich teplo.
Velmi mocným účinkem působí vůně. Kromě toho, že lesní vzduch obsahuje vyšší koncentraci kyslíku, je také plný fytoncidů. Jsou to přírodní oleje, které tvoří součást obranného mechanismu stromů. Uvolňují je na ochranu proti bakteriím, hmyzu a houbám, a navíc spolu jejich pomocí komunikují. Nejvíc jich v lese bývá při teplotě kolem třiceti stupňů, to určitě víte, pokud jste se v něm v létě procházeli.
Výzkum prokázal, že když to děláte, snižuje se vám hladina stresových hormonů, prodlouží se doba spánku, stabilizujete si náladu lépe než antidepresivy a výrazně upravíte k normálu krevní tlak i tep.
18
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
