Obsahem je intervence v souvislosti s návrhem Nařízení vlády na zvýšení minimální mzdy. Podle návrhu nařízení vlády, který je nyní v připomínkovém řízení, navrhuje MPSV ČR zvýšit minimální mzdu od 1. 1. 2024, a to variantně o 1600 nebo o 2100.

V dopise upozorňují předsedu vlády a ministra, že zvýšení minimální mzdy se výrazně projeví ve mzdách u tzv. chráněných dílen, to je u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením. Základním příspěvkem státu na udržitelnost tohoto typu zaměstnávání je § 78 a), zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy pro osoby, které jsou osobami se zdravotním postižením. V současné době výše příspěvku činí 14 200 Kč + 1000 Kč příspěvku na režijní náklady.

Naposledy byla částka na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 a) zákona o zaměstnanosti navýšena od třetího čtvrtletí roku 2022. Tehdy, při poslední valorizaci příspěvku podle § 78 a), byla výše minimální mzdy 16 200 Kč. Od 1. 1. 2023 byla minimální mzda zvýšena na 17 300 Kč a je vysoce pravděpodobné, že od 1. 1. 2024 se minimální mzda přiblíží částce 19 000 Kč měsíčně. Z toho je zřejmé, že částka 14 200 Kč, což je maximální výše příspěvku na mzdové výdaje pro chráněné dílny, nebude ani zdaleka dostačovat na pokrytí 75 % výdajů na mzdy, tak jak stanoví Evropská směrnice, kterou jsme převzali do našeho právního řádu.

V současné době jsou zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením pod velkým tlakem, protože valorizace příspěvku na provoz „chráněných dílen“ je již delší dobu nedostatečná. Současně tito zaměstnavatelé pociťují pokles poptávky po jejich výrobcích a službách v důsledku celkové stagnace ekonomiky. Velmi se obávají toho, že může dojít k výraznému propouštění lidí se zdravotním postižením. Nejprve budou samozřejmě propuštěni ti lidé, kteří mají větší zdravotní postižení, což pro ně bude samozřejmě obrovské trauma. V dnešní době se i lidé se zdravotním postižením snaží udržet ve svém zaměstnání, aby dokázali uhradit všechny potřeby, které mají.

Z výše uvedených důvodů představitelé svazů a sdružení navrhují, aby do doby schválení valorizačního mechanismu byla stanovena výše příspěvku na 0,95násobku minimální mzdy. Tato výše příspěvku vzhledem k minimální mzdě by alespoň částečně zachovala podporu nižšího pracovního potenciálu OZP. Násobek 0,95 navrhují z důvodu nejasné výše v budoucnu schválené minimální mzdy. Touto úpravou výše příspěvku by došlo k zastavení nebezpečného rozevírání rozdílu mezi minimální mzdou a podporou zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a tím i nebezpečí propouštění těchto pracovníků.

Představitelé svazů a sdružení si uvědomují, že vláda připravila úsporný program, který má ozdravit veřejné finance. Připomínají však, že každá koruna vložená do podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením se vícenásobně vrací do veřejných financí formou odvodů sociálního a zdravotního pojištění, DPH a spotřební daně z realizace příjmů lidí se zdravotním postižením. Zaměstnaní lidé méně žádají o dávky státní sociální podpory, případně o dávky hmotné nouze.

Samostatným, neméně problematickým opatřením je navrhované nepochopitelné znovu zrušení podpory kategorie osob se zdravotním znevýhodněním.

Irena Bartoňová Pálková, předsedkyně představenstva CAC
Václav Krása, předseda NRZP ČR
Leo Doseděl, předseda SČMVD
Ladislav Valenta, prezident KZZP
Josef Šulc, předseda AZZP ČR