Pokud hledáte šikovného a poctivého výrobce košíků, nůší či ošatek, měly by vaše kroky vést do obce Litochovice u Volyně kJosefu Masopustovi. Budete mít záruku, že výrobky od něj vám budou sloužit dlouhé roky. Pro svoji práci má základní kapitál, a to poctivost a pokoru kumění předků. Jeho ruce už za desítky let vyrobily tisíce předmětů zvrbového proutí, které dělá lidem radost a slouží jim. Důvodem, proč jsem za panem Masopustem šel a požádal ho o malý rozhovor je nejen obdiv kšikovnosti a pracovitosti, ale také proto, že chceme společně sVelkopopovickým kozlem a čtenáři Deníku najít nejšikovnějšího fachmana strakonického regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt.

Tip na košíkáře Josefa Masopusta zaslala Marcela Jurášková ze Strakonic a svoji nominaci doprovodila větou: „Dělá košíky, levně a poctivě. Sama jich mám doma několik a nemůžu si je vynachválit.“

Úspěch svých výrobků, které se naučil od svého otce, připisuje Josef Masopust nejen tomu, že se snaží pracovat co nejpoctivěji, ale také jiné osobě. „Pruty pro mne stříhá pan Matoušek zKočína u Temelína. Je mu osmdesát šest let a já hluboce smekám před člověkem, který vtakovém věku dokáže věci jako on,“ říká Josef Masopust.

Nejlepší odměnou je pro něj okamžik, kdy se mu podaří hezký košík nebo nůše a lidé to pochválí. „Třeba košík na houby, na dřevo ke krbu anebo třeba obyčejný košík na trávu pro králíky. Na tom nezáleží. Důležité je, aby to fungovalo. Pak se ke mně lidé vracejí,“ říká.

Josefa Masopusta jsme se zeptali na tajemství jeho úspěchu. Prozraďte nám, co podle sebe děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se vaši zákazníci stále vracejí?
„Já nevím, pracuji tak, jak mne to táta naučil. Poctivě a spokorou. Vždycky přijdou lidé sami a říkají, že jsme odvedl dobrou práci a košíky nebo nůše ode mne drží a nerozplétají se. Že je mají hodně let.“

Na co se těšíte po dni plném práce?
„Na večer, že se všichni sejdeme. Že si dám něco kjídlu, kouknu na televizi na fotbal nebo zprávy a dám si dobré a vychlazené pivo.“