Zuzko, jak se vám zamlouvá vizitka paní Neporazitelné?
V průběhu sezony nebylo úplně snadné to slyšet, protože jsem měla před sebou ještě další závody. Když je po sezoně, a žádný závod jsem neprohrála, už je to jen příjemné a hezky se to poslouchá.

Atletický expert Deníku Pavel Kortus se na vás v letošní sezoně byl podívat na MČR v Táboře, kde jste sice neběžela svoji trať, ale prohrála jste…
To je pravda. Byla jsem třetí? Vzhledem k tomu, že to byla doplňková disciplína, na kterou nejsem úplně specialistka, tak třetí místo na mistrovství republiky je úspěchem a beru to pozitivně.

Tábor se stal už tradičním dějištěm významných atletických závodů, jak se vám na tamním stadionu běhá?
       
V­ětšina českých atletů má stadion v Táboře hodně ráda. Já tam závodila dvakrát, vždy tam byly skvělé výkony, jsou tam výborní diváci.

Jak se vám líbí atmosféra táborských závodů?
      Tím, že je to spíš malý stadion, je většinou zaplněný diváky, na to se atleti těší. Fanoušci jsou blízko, je jich hodně, fandí, to máme rádi.

Když jsme u tratí, které vám nejsou úplně vlastní, vyzkoušíte si třeba na odreagování i jiné sporty? Barbora Špotáková se nechala slyšet, že si ráda zahraje fotbal…
…běhat čtvrtku překážek je trochu něco jiného než házet oštěpem. Oštěpaři mají na podzim trochu volnější režim, mohou si zahrát občas nějaký jiný sport.

U vás to nepřichází v úvahu?
Já budu hlavně běhat, musím nabírat fyzičku, abych byla příští rok zase dobře připravená na hlavní sezonu.

Je to období, které ve sportu právě moc nemilujete?
Beru to jako nutnost. Snažím se, abych si vždy na tréninku našla něco, co mě baví, něco, na co se těším, i když vím, že to bude bolet. Je to nejtěžší část sezony, nejsložitější období v přípravě, které nemá nikdo rád, ale já se snažím najít v něm něco dobrého.