Vždy první srpnovou sobotu se do Lčovic sjížděla družstva z Říčan, Strakonicka i Čkyně, aby se s místními utkala o metu nejvyšší, putovní míč a v posledních letech i putovní džbán. Obě nejvyšší ceny ale definitivně doputovaly minulou sobotu a navždy už zůstanou vystaveny ve Lčovicích. Vítězná družstva ale o své trofeje ani letos nepřišla. „Protože se jednalo o poslední ročník turnaje, vítězové si domů odvezli skutečný míč a džbán," říká Ludmila Vilánková, která stála před dvaceti roky u zrodu myšlenky na pořádání volejbalového turnaje ve Lčovicích.

Z turnajové statistikyZa dvacet let se turnaje Ve Lčovicích zúčastnilo celkem 40 družstev. Nejčastěji zde hráli Tučňáci Říčany (18), Barvínkov ze Strakonic (17), Lčovice (15), Ulice Říčany (13), Březnice (10). K dalším účastníkům turnaje patřily týmy ze Lčovic, Malenic, Zálezel, Čkyně, Volyně, Prachatic, Strakonic, Březnice, Říčan, Blatné, Plzně, Konstantinových Lázní a z Prahy. 


Letos se sjelo do Lčovic šest smíšených družstev. Tři se utkala o Elčovický míč a tři o Elčovický džbán. „Dohodli jsme se, že zápasy sehrají družstva dohromady systémem každý s každým a výsledky se vyhodnocovaly samostatně pro mladší a starší kategorii," uvedla k letošnímu systému Ludmila Vilánková. Ta si pochvalovala nejen vynikající atmosféru posledního turnaje, ale také vynikající výměny. V bojích o Elčovický míč nejlépe uspělo družstvo Horejšice před Ulicí Říčany a White teamem Čkyně. Poslední Elčovický džbán patří už navždy Tučňákům z Říčan, kteří za sebou nechali Barvínkov a Blatnou. „Protože putovní ceny zůstávají ve Lčovicích, odvezli si vítězové skutečný volejbalový míč a místo putovního džbánu si družstvo odvezlo jiný džbán opět od keramičky Jitky Martanové. Autorem putovního míče, což je nádherná ruční práce, je umělecký kovář Petr Hroňák," doplnila Ludmila Vilánková.


Nebyly to ale jediné ceny, které si družstva po turnaji odvezla. „Připravili jsme jako tradičně sladké odměny. Každý tým dostal perníkový diplom, na závěr každý dostal i perníkovou medaili, a každý tým si ještě vylosoval sladkou odměnu. Nepřerušili jsme ani tradici odměňování jednotlivců. Několik let už losujeme nejlepší hráčku a hráče turnaje. Letos byl los příznivý pro Martinu z White teamu Čkyně a Karla z Horejšic," dodala Ludmila Vilánková.


Nabízí se jednoduchá otázka. Není škoda, že po dvaceti letech turnaj s takovou tradicí končí? „To nám říká každý," přiznává Ludmila Vilánková. Jenomže táhnout takový podnik dvacet let, není jednoduché. „Turnaj pořádá sportovní oddíl, ale vlastně celých těch dvacet let je to hodně na naší rodině. Prvotní nápad vzešel z mého setkání s bývalým spolužákem Miroslavem Švehlou z Volyně, který se přestěhoval do Říčan. Povídali jsme si o tom, jak se hraje volejbal u nás a u nich. Slovo dalo slovo a v roce 1994 se hrál první Elčovický turnaj, ke kterému patří i večerní zábava se skvělými muzikanty, ať už místními, nebo těmi, kteří si přijeli zahrát volejbal," říká Ludmila Vilánková. „V nejlepším se má přestat a dvacet let je opravdu dlouhá doba. S přípravou jsme začínali vždy už koncem června. Je fakt, že za tu dobu se hodně změnilo, a to včetně ekonomické i společenské situace. A dělat dnes turnaj na takové úrovni je hodně složité," vysvětluje Ludmila Vilánková.


Pomoci radou někomu, kdo by chtěl v budoucnu navázat na tradici turnajů, se ale rozhodně nebrání. „Na začátku nikdo z nás netušil, že bychom vydrželi dělat turnaj celých těch dvacet let. Kdyby se někdo našel, určitě bychom nějak pomohli. Už tu i takové hlasy byly, že by se tady zase ta stará parta sešla příští rok tak uvidíme," dodává Ludmila Vilánková.


Poděkováním pro hlavní opory pořadatelského týmu Vilánkových Ludmilu, Vlastimila a Aleše bylo tajné překvapení od týmů. „Dostali jsme na závěr od Elišky Tesařové a Lenky Kockové trička s logem turnaje a fotku složenou z několika fotografií z minulých ročníků včetně podpisů všech hráčů a letopočty turnajů. To nám udělalo velikou radost. Tenhle turnaj sice končí, ale v žádném případě nekončí ve Lčovicích volejbal," dodala optimisticky Ludmila Vilánková.