Jak hodnotíte své dosavadní působení ve Strakonicích?
Pro mě je skutečně hlavní plus, že na palubovce během zápasů dostávám velký prostor. Člověk pak samozřejmě cítí, že mu trenér věří. Pro mě je tento fakt strašně důležitý. Při pocitu důvěry se mi hraje daleko lépe.

Takže jste spokojená?
Vždy je přirozeně co zlepšovat. V mém případě pak konkrétně zejména střelba během zápasů.

Týmová spolupráce vám šlape?
Myslím si, že jsme na dobré cestě. Ale k úplně spokojenosti nás čeká ještě hodně práce.

Berete za výhodu skutečnost, že spolu s Mračnovou a Šujanovou jste spolu už dříve hrály v Nitře?
Podle mého názoru je to jednoznačně znát. Tím, že jsme spolu hrály, tak podvědomě vím, jak se holky třeba na hřišti pohybují či reagují a podobně.

Z osmi zápasů máte pět výher a tři porážky. Pozitivní bilance vás musí těšit, ne?
Čistě podle výsledků asi ano. Ale řekla bych, že jsme bohužel odehrály spoustu zápasů, kdy jsme často stahovaly náskok soupeře, obracely výsledek a tak dále. Nezažily jsme žádný zápas s nějakou lehkostí, kdy bychom celou dobu vedly třeba o deset bodů, v klidu si dokráčely pro vítězství a zápas si užily.

Ve Strakonicích se vám líbí?
Před tím jsem hrála v Praze a musím říct, že rozdíl vnímám. Například ten každodenní život je zde určitě lacinější. Je tu také větší klid, a tak se člověk soustředí čistě na basketbal. Neřeší dopravní zácpy a podobně.

Jaký byl poslední domácí zápas s týmem IMOS Brno?
Věděli jsme, že v sezoně dvakrát prohrály a že je možné s ním hrát, když budeme dobře bránit. To se potvrdilo. Během utkání jsme dokázaly zlepšit obranu, stáhly náskok na tři body, ale více už bohužel nezmohly.

V čem byl rozdíl?
Soupeř v závěru utkání rozhodoval v trestných hodech. Nám střelba nešla, čímž se rozdíl zvětšoval.