Předsezonní tisková konference. Úterý, 12. října, Hluboká. Prezident BK Strakonice Miloš Balák poodhaluje plány pro sezonu 2010/2011. „Cílem je pro Strakonice minimálně semifinále, ale chceme medaili.“ O půl roku později. Středa, 6. dubna, Mladá Boleslav. Strakonické ženy porážejí v rozhodujícím pátém čtvrtfinále play off Slovanku na jejím hřišti 70:64…

První cíl, který jste si dali před sezonou, je splněn. Jste v nejlepší čtyřce.
Moc jsme se těšili na čtvrtfinálovou sérii a jsme rádi, že jsme to dotáhli do vítězného konce. I když naše představa byla původně trochu jiná, předpokládali jsme, že dokážeme zvítězit poměrem 3:1, že se nám podaří první, nebo druhý zápas v Mladé Boleslavi vyhrát. Hlavně v tom druhém k tomu bylo velmi blízko. Odehráli jsme tedy pět utkání – ta na Slovance byla vyrovnaná, naše domácí úplně jednoznačná v náš prospěch.

Jak jste prožíval rozhodující zápas? Jaké to bylo vítězství?
Jsem nadšený. Přijel celý autobus fanoušků, který jsme vypravovali, řada lidí dorazila vlastními auty. Vytvořili úžasnou domácí atmosféru, která hnala holky dopředu a jsem přesvědčen, že byli jejich šestým hráčem. Náš tým byl jednoznačně technicky lepší, vyzrálejší, co se týká kombinace. Myslím si, že jsme měli i více fyzických sil. V takto vypjatých zápasech je samozřejmě důležitá vůle, rozhodují leckdy maličkosti. A právě ta vůle dokázala překlenout i – podle mého názoru – ne právě rovné pískání rozhodčích.

Strakonická lavička i strakoničtí příznivci se na rozhodčí skutečně velmi zlobili. Zejména na výroky Jana Balouna. Pískal z vašeho pohledu na strakonickou stranu jednotlivé zákroky úzkostlivěji?
Nejsem samozřejmě odborník na rozhodčí, dívám se na to svým laickým pohledem člověka, který laicky sleduje basketbal možná patnáct let. Ale jsem přesvědčen, že rovina ze strany některých sudích pískána nebyla.

Kromě suverénů USK Praha, na který narazíte v semifinále, a Frisca Brno postoupil do nejlepší čtyřky Valosun Brno, a to na úkor Trutnova. V letošní sezoně je to tedy jakási vzpoura „malých“…
Všichni víme, že když se po základní části dělila nadstavba na skupiny A1 a A2, bylo to velmi vyrovnané. O tom, kdo postoupí do A1, rozhodovalo jedno dvě vítězství. Týmy od třetího do šestého místa vidím jako poměrně vyrovnané. A kterýkoliv z nich mohl vyhrát i prohrát.

Pro boj o bronzovou medaili je Valosun jistě přijatelnějším soupeřem, ne? Vždyť jste ho v sezoně čtyřikrát porazili a jen jednou s ním prohráli.
Pro nás se samozřejmě postup Valosunu, vzhledem k předchozím výsledkům, může zdát jako optimistická varianta. Ale toto je play off, úplně něco jiného. Musíme do toho jít od nuly. Já bych se ani nebránil té snaze pokusit se uspět v semifinále.

Za poslední léta máte letos velkou šanci získat medaili, po které tolik toužíte. Vidíte to tak?
Myslím, že hlavně strakonický basketbal si medaili zaslouží. Je to jeden z nejstarších klubů v republice, který dlouhodobě vychovává hráčky, dlouhodobě pracuje s mládeží a staví svůj úspěch na pyramidě od základů dětí. Jsem přesvědčen, že tento tým si úspěch zaslouží. Zejména proto, když se podíváme, kolik odchovankyň v něm hraje.