„Na šampionát se mnou pojede Lukáš. Osvědčilo se nám to,“ vysvětluje olympijská vítězka. „Pokud nejede, tak to není ono. Jsem ráda, že ho budu mít s sebou. Řekla bych, že by to mohl být určitý základ úspěchu,“ zmiňuje trojnásobná mistryně světa svého partnera.

Sen o pěkném výkonu

Špotáková sní o další medaili. „Bereme to vážně, měla jsem minulý týden v Jablonci bezvadné soustředění, a když si teď odpočinu, může se něco podařit. Babičky byly už teď víc zapojené. Všichni musíme kolem šampionátu víc zabrat. Mluvím záměrně v množném čísle,“ zdůrazňuje atletka Dukly.

Česká oštěpařka Nikola Ogrodníková ve finále Diamantové ligy v Curychu
Ogrodníková skončila ve finále Diamantové ligy třetí, Špotáková pátá

„Věříme, že to stojí za to, a že ještě pořád mohu předvést nějaký pěkný výkon,“ pokračuje 38letá rodačka z Jablonce. Zároveň přiznává, že na rozdíl od prvňáka Janka je to s hlídáním ročního Darka poněkud složitější.

„Když je s babičkou sám, je v pohodě, ale když jsme u toho my, je to horší. Zvlášť předávání je trošku srdceryvné, ale odloučení nebude na dlouho. Mimo domov budeme asi týden, a to není tak hrozné,“ pokyvuje hlavou.

Dřívější osvědčený talisman medvídek Píďa, jehož kdysi dostala od syna Janka, už nefunguje. „Talisman teď bude hlavně Lukáš. Když mi kluci půjčí tátu, bude to pro mě nejdůležitější,“ směje se. „Od té doby, co jsme spolu, se mi daří. Na to je spolehlivý.“

Bára Ultras do Kataru nedorazí

K podzimnímu šampionátu vzhlíží optimisticky. „Celou sezonu jsem laborovala s achilovkou, ale ke konci se zklidnila. Zdá se mi, že mám i trochu víc energie, než kdybych všechno vymlátila v létě,“ culí se.

Čeští handicapovaní reprezentanti v atletice František Serbus a Anna Muziková
Češi sbírali v Paříži jeden úspěch za druhým. Osmkrát byli na stupních vítězů

Ze žhavých podmínek v Dauhá si nedělá těžkou hlavu. „Snad se dokážu vyrovnat s extrémními přechody z vedra do relativního chladu a doufám, že nebudu nemocná… Bude to chtít mít v tašce bundu s kapucí. Není to pro nás úplná novinka, i když na klimatizovaném stadionu jsem ještě neházela. Vnímám to ale jako výhodu,“ vypráví svěřenkyně Rudolfa Černého.

Vidí však i nějaké komplikace. „Finále je hned druhý den po kvalifikaci. Zažila jsem to asi jednou či dvakrát. Na druhou stranu je to stejné pro všechny. Ono to bývá obvykle tak, že když se vydaří kvalda, je na 99 procent jisté, že se finále moc nepovede. A nejhorší na tom je, že vám nezbyde nic jiného, než se s tím nějak poprat,“ krčí rameny držitelka světového rekordu.

Mimochodem, maximum hodila před jedenácti lety ve Stuttgartu. „Teď 13. září bylo výročí, vyšlo to na pátek a ani nebyl čas ho oslavit. Byla jsem ze soustředění v Jablonci utahaná,“ přiznává.

Koulař Tomáš Staněk.
Koulař Staněk vybojoval finále Diamantové ligy. Díky letošnímu maximu

Do Kataru za ní tentokrát nevyrazí skupina jabloneckých fanoušků, kteří si říkají Bára Ultras. „Dauhá vzdali, ale už se chystají na olympiádu do Tokia. Většina má už zamluvené letenky a ubytování. To je zavazující i hodně motivující,“ pokyvuje hlavou oštěpařka, která je letos ve světových tabulkách výkonem 63,85 metrů třináctá.

Podzimní závody má v oblibě

Ráda by nejlepší letošní výkon zlepšila. „Jsem zdravá a mám natrénováno. Navíc mám ráda podzimní závody, vždycky mi seděly. Mohla bych předvést sezonní maximum. S tím bych byla i vzhledem k příští olympijské sezoně spokojená. To by mohlo soupeřky postrašit. Třeba by si uvědomily, že ještě nepatřím do starého železa,“ prohlašuje bojovně.

„Nebojím se ničeho, kdo se bojí, nesmí na stadion,“ dodává před svým sedmým světovým šampionátem. „To je šťastné číslo,“ zasní se.