Deset let hrála softbal v Chorvatsku, kde se pořádá pouze jedna liga. Pak se do Česka dostala díky evropskému dobrovolnickému projektu, konkrétně přes dům mládeže v Českých Budějovicích. „Jakmile skončil jeden rok, tak jsem se rozhodla, že tady zůstanu. Líbí se mi tu,“ pochvalovala si Duvnjak, rodačka ze Záhřebu.

Rychle překonala také jazykovou bariéru, český jazyk už ovládá. A nebyl to pro ni takový problém. „Ze začátku to celkem šlo, v rámci těch základů. Ale nejvíce jsem se naučila v práci, kde se mnou nikdo nemluvil anglicky. Naštěstí čeština není tak těžká, některá písmena jsou jiná, ale jinak je jazyk podobný,“ dodala Duvnjak, která v Ledenicích vstoupí do své třetí sezony. I když v Chorvatsku hrála na pozici nadhazovačky, ve Žralocích funguje jako catcherka. A to rozhodně není jednoduchá pozice, když na vás hází Veronika Pecková.

Ledeničtí softbalisté chtějí do semifinále extraligy.
Softbaloví vicemistři z Ledenic chtějí opět minimálně do finále extraligy

Jedna z nejlepších českých softbalistek má v Česku nejrychlejší nadhoz. „Určitě to ze začátku bylo složité, ale už jsem si zvykla. Zlepšila jsem se dost také na pálce. V Ledenicích se využívají různé technologie, které člověka rychle posunou,“ tvrdila Duvnjak, která v loňské sezoně předvedla 18 úspěšných odpalů. Žraloci v ženské softbalové extralize skončily v posledních dvou letech vždycky páté. Letos pomýšlí na medaili. „Oproti Chorvatsku je to tady prestižnější a bere se všechno více vážně. Mě to vyhovuje, mám ráda zdravý tlak.“

Co jí nejvíce v jižních Čechách oslovilo? Příroda. „Hlavně lesy a hory. To je fakt krásné. Jinak co se týče jídla, tak mi to chorvatské schází. I když to české je také dobré,“ dodala Duvnjak, které překvapuje zájem o její zemi mezi Čechy. „Víme o tom, že máme u nás hodně Čechů, ale nevěděla jsem, že tak moc. Když tu o Chorvatsku mluvím, tak mi všichni říkají, že tam byli minimálně jednou.“

Autor: Michal Káva