Šárka a Aneta Grabmüllerovy závodily na ME v triatlonu v Izraeli. Matka s dcerou patří ve svých kategoriích ke světové špičce, tyto pozice potvrdily i ve městě Eilat. Jihočešky přivezly ze šampionátu domů do Prachatic vynikající výsledky. Aneta se probojovala na triatlonové MS, které se uskuteční na Novém Zélandu. „Skončila dvanáctá, tím si splnila stanovený cíl, chtěla být do šestnáctého místa, hlavně si zajistila nominaci na mistrovství světa," hodnotila zkušenější Šárka. Ta v Age group vybojovala stříbro, a tak ji Deník po návratu z Izraele požádal o rozhovor:

Překvapil vás něčím Izrael, který je pro Středoevropany určitě exotickou zemí?
Anetka si vyzkoušela závody v Izraeli před dvěma roky, kdy vyšlo najevo, že se zde bude konat mistrovství Evroppy. Tenkrát byla hodně překvapená hlavně z bezpečnostních kontrol.

Takže byla na všechno pečlivě připravená?
Nyní ji už nic nezaskočilo.

A vás?
Já tam byla poprvé. Od Anetky, která odletěla do Eilatu týden předem, jsme měli hodně informací, takže jsme byli připraveni na všechno.

Všechno před závodem ME probíhalo, jak mělo?
Úplně ideální to nebylo. Zaskočila mě písečná bouře, kvůli které nelétala letadla. Nabrali jsme zpoždění a málem jsem nestihla předzávodní briefing. Po bouři se také značně ochladila voda a následně byly povolené neopreny. My ho ale s sebou neměli.

Jak se vám nepříjemnou situaci podařilo vyřešit?
Zachránil mě Přemek Švarc, který mi zapůjčil svůj. Díky němu jsem zaplavala celkem slušně.

A Aneta?
Na Anetky závod už se voda naštěstí ohřála a neopreny byly zakázané.

O bezpečnost triatlonistů, kteří startovali na mistrovství Evropy v Izareli 2012 bylo ze strany pořadatele dokonale postaráno?
O bezpečnost se starali především všudypřítomné ozbrojené vojandy. Cítili jsme se celkem bezpečně.

Jak vnímali letošní evropský šampionát domorodoci?
Eilat žil triatlonem, takže ulice i hotely byly plné trénujících sportovců. Ať se člověk hnul kamkoli, všude byli triatlonisti. Na rozdíl od jiných destinací jsme se nebáli jít běhat třeba i po tmě.

Měli jste trochu času na prohlídku exotických míst?
Ne, i když je to trochu zvláštní, být v zemi, která je kolébkou civilizace, a nenavštívit historická místa, ale soustředili jsme se jen na mistrovství Evropy.

To se docela dobře dá pochopit, cestovaly jste s Anetou s cílem reprezentovat, na návštěvy památek třeba vyjde čas jindy…
…před závodem by v takovém horku nebylo dobré cestovat, stát fronty. Nehledě na to, že já přijela jen na otočku. A kromě závodu a fandění jsem nic nestihla.

Jak obyvatelé Izraele vnímají Českou republiku?
Na domorodce se v Eilatu až tak nenarazí, je to typické přímořské letovisko plné Rusů. Většina Izraelců nám fandila: Čechoslovákija go, go. A při hovoru byli příjemní, usměvaví a především znají naše fotbalisty a Prahu.

Vraťme se zpátky k závodu, byla na ME silná konkurence? Dorazily nejlepší závodnice?
Na startu byly nejlepší triatlonistky, které Evropa má. Ze špičky nechyběl nikdo.

To platí i o kategorii juniorek?
Ta byla jednou z nejobsazenějších kategorií.

Jaké jsou rozdíly mezi nejlepšími triatlonistkami Evropy?
První dvacítka je hodně vyrovnaná a záleží na každém detailu, který může rozhodnout o výsledku.

Byl to tedy boj o pozice od úvodních metrů?
Anetky závod se jel na městských okruzích, některé závodnice se nevyhnuly pádům. Pro vítězství je právě hodně důležitá i pozice na startu, ale třeba také občerstvování. Vítězí ti, kteří jsou nejen kvalitně připraveni, ale mají i závodnické štěstí. Po závodě bylo vidět hodně radosti, a také hodně slziček.

Aneta nakonec patřila do kategorie spokojených triatlonistek, co vy?
Můj závod se jel na jiných tratích a na rozdíl od elitních kategorií byl bezhákový.

Možná by stálo za to laiky v tomto směru poučit…
…to znamená, že se nesmí jet ve skupině závodníků na kole. Každý jede za své. Vzhledem k počtu přihlášených závodníků se startovalo po vlnách.

To bylo na ME v Izraeli tolik startujících?
Nikdy bych nevěřila, kolik lidí se věnuje triatlonu a je ochotných cestovat takovou dálku, aby si zazávodili. Byl to obrovský zážitek. V depu bylo přes tři sta závodníků, byla to úžasná podívaná.

Ve vaší kategorii jste vybojovala stříbro, za čtenáře Deníku gratulujeme. Vracela jste se na český jih s pocitem spokojenosti z dobře vykonané práce?
Pro mě je to parádní výsledek. Potěšilo mě, že jsem měla mezi ženami absolutně nejrychlejší čas v běhu.

Vaše dcera Aneta tedy poletí na MS, i jí patří gratulace, s jakými šancemi vyrazí?
Děkujeme za gratulace. Anetka byla se svým výkonem velmi spokojená. Do závodu šla s cílem nominovat se na světový šampionát, a to se jí povedlo.

A její konkrétní šance na úspěch na MS 2012?
Teď vlastně začíná od začátku tréninkový kolotoč. Do října, kdy se na Novém Zélandu mistrovství světa uskuteční, je daleko. Čeká ji mnoho závodů v České republice i v zahraničí. Vrcholem bude právě světový šampionát, který je pro ni posledním v kategorii juniorek. Chtěla by zajet co nejlépe, úspěchem by bylo zopakovat dvanácté místo z mistrovství E­vropy.