ROZHOVOR: David Vinš pozval svůj tým do Salzburgu

Davide, avizoval jste, že část finanční výhry dá kabina ve prospěch tělesně postiženého kamaráda.

Je to tak, část výhry jsme věnovali Tomáškovi. Je to Vimperák, jehož maminka nám před časem pomáhala, když jsme dávali dohromady peníze na dresy. My jsme jim chtěli alespoň takto poděkovat. Tomášek je tělesně postižený a každá koruna na léčbu je dobrá. Jemu jsme věnovali část peněz.

Ale výhru si užili také vaši sedmáci.

Časově se to před námi valilo a bylo třeba s výhrou něco udělat. Jdu studovat trenérskou B licenci, což mi sebere veškerou dovolenou, a tak jsme vymýšleli, jak to udělat. Můj kamarád, trenér Martin Všetečka, nadhodil, co takhle vyrazit do tréninkového centra do Salzburgu. Z videí a vyprávění jsem věděl, že je to úplně jiný sportovní svět a Martin mě nakontaktoval na další dva Písečáky, kteří nám pomohli organizačně návštěvu centra Red Bull Academy připravit. Na místě byl Petr Hubal, který tam dělá maséra a staral se o nás celý den jak o vlastní.

Vyrazili jste do Rakouska všichni z týmu sedmáků?

Jeli jsme komplet všichni, dokonce i Markéta Žampachová, která měla zlomenou ruku. Vyrazil i třetí gólman Štěpán Potůček a jeli i rodiče. Věřím, že to byl pro všechny zážitek na celý život.

Jaký jste měli v Salzburgu program? Je to jedna z nejlepších sportovních akademií v Evropě.

Nejprve jsme měli hráči a trenéři hodinovou procházku celou akademií. Viděli jsme, kde hráči spí, kam se chodí stravovat, kde se učí, viděli jsme jejich laboratoř, sedm fotbalových hřišť, dvě ledové plochy a podobně. Po nás si to prohlédli rodiče. My od dvanácti hráli zápas se Salzburgem a pak od půl druhé ještě s jedním týmem. Pak jsme s klukama ještě rychle zašli na hokejovou střelnici, kde jsme vymysleli různé soutěže. Následně byla na pořadu večeře a návrat domů.

Pro děti to muselo být jako když přijedou do jiného světa.

Nám navíc vyšlo počasí, kolem alpské vrcholky. Akademie je jako zlatá klec, je to opravdu jiný svět. Kdybych to neviděl, neuvěřím. Abych pravdu řekl, ty dva zápasy, co jsme odehráli, bylo asi to poslední, co kluky zajímalo. Více je zajímalo vše okolo. Byla tam super opičí dráha velká jako náš zimák dokola. Zkrátka, chtěli využít všechno, co doma nemají. Zápasy sice odehráli dobře, vyhráli, ale nebylo to to, kvůli čemu jsme do Rakouska jeli.

Takže veškeré zázemí jste si užívali všichni.

Kdybychom to chtěli projít všechno, tak jen na té dráze strávíme půl dne. Hodně nás všechny zaujala střelnice, kde puky vyjíždí a kluci to tam pálí. Je to něco, co u nás asi nenajdeme.

Red Bull Academy je ale multifunkční centrum pro všechny sporty, které sem spadají.

Hlavně fotbal, hokej, házená, ale samozřejmě kraluje fotbal. Salzburg je nejlepší v Rakousku a hraje Ligu mistrů. Petr Hubal nás protáhl úplně všude a bylo to super. Máme všichni na co vzpomínat. Jsem rád, že to takto dopadlo. Byla možnost vyrazit za výhru sledovat práci s mládeží do Skandinávie, ale nechtělo se mi samotnému. Takhle to bylo super a výhru jsme využili všichni dohromady.

Neptali se hráči, zda by něco podobného nešlo udělat i u nás?

Hned při odjezdu jsem všechny vracel do naší reality (smích). Ale co mi tady ve Vimperku chybí, je ta střelnice. Že není prostor si jít před tréninkem zastřílet, vypálit si kýbl puků. Těch věcí je více, ale ta střelnice by byla třeba. I v tom Salzburgu to bylo sice primitivně, ale účelně vyřešené. Myslím, že by to šlo udělat i u nás.

Takže Salzburg byl zážitkem také pro trenéra.

Když jsme odjížděli, tak jsem říkal: „Hele, tady by mě i bavilo trénovat.“ (smích) Musí to být radost tam trénovat. Tam zkrátka vůbec nic nechybí. Super zázemí je tam jak pro hráče, tak i trenéry. Ale musíme být realisté, to u nás nejde zrealizovat.

Pro děti to byla taková sladká tečka na dortu vítězství v anketě.

Za anketou stáli rodiče, děti, zkrátka všichni. Jsem rád, že to dopadlo takhle a užili si to všichni.