Velký brankářský talent má ve svých řadách hokejbalový klub z Blatné. Matěj Šuhaj v šestnácti letech chytá za starší dorost i za áčko mužů. V první polovině července se také zúčastnil juniorského mistrovství světa v Anglii, kde reprezentoval Česko v kategorii do 16 let. Se spoluhráči skončil těsně pod medailovým umístěním čtvrtý.

Jak jste byl spokojený s vystoupením týmu na šampionátu a se čtvrtým místem?
Myslím, že české výběry si celkově vedly skvěle, i když konkrétně u našeho výběru do 16 let to mohlo být v určitých situacích lepší. Na mistrovství jsme odjížděli s cílem přivézt medaili, což se nám nakonec nepovedlo a skončili jsme čtvrtí. Z Anglie jsme odjížděli ale s kladným hodnocením, všechny jen mrzelo, že jsme na medaili nedosáhli. Určitě jsme mohli udělat víc, z naší strany byly chyby. Ovšem nejednou jsme ukázali, že jsme nepřijeli jen na výlet a že umíme být také tým.

Byla účast na mistrovství světa váš největší úspěch?
Byla to pro mě velká zkušenost a zařazuji ji mezi své největší úspěchy, kterých jsem doposud dosáhl. Zároveň to bylo moje první seznámení se světovým hokejbalem a celkově světovou scénou, i když už jsem byl ve výběru do 14 let. Tento výběr se ale neúčastní mistrovství světa.


V kolika zápasech jste nastoupil, jak byste je zhodnotil? Pociťoval jste nervozitu?
Nastoupil jsem do tří zápasů, ale ve dvou jsem se objevil jen na jednu třetinu. Za zmínku tak stojí asi jen duel proti Kanadě, který jsem odchytal celý. V tomto utkání jsem se cítil výborně a šel jsem do něj bez velkých nervů, i když zdravý respekt před zámořským týmem byl na místě. Přece jen, byl to jeden z největších zápasů, do kterých jsem měl kdy nastoupit.

Proč jste zrovna tento duel odchytal celý?
Ten den jsem měl být gólmanskou trojkou, ale díky situacím, které nastaly, jsem šel do zápasu jako jednička. A dozvěděl jsem se to těsně před rozcvičkou. Přesto, že jsme prohráli 0:2, byl to jeden z nejlepších výsledků, které s Kanadou dokázal někdo uhrát. Pro mě to byl úžasný zápas, už od začátku jsem se dostal do tempa a Kanaďané mě nenechali vydechnout. Přestože tam bylo pár krušných chvil, vždy jsem je nějak zvládl. Osobně mám tato utkání nejraději i přesto, že se ani na chvíli nemůžu zastavit. Co mě nejvíc potěšilo, byla skutečnost, že jsem byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu za český tým a celkové ohlasy na tento zápas.

Jak silný tým má ČR ve vaší kategorii v porovnání s evropskou a světovou konkurencí? Co mu ještě chybí?
Tým jsme měli skvělý. Všichni hráči, kteří na šampionátu byli, si účast zasloužili. Myslím, že jsme ve světovém hokejbalu konkurenceschopní, všechny zápasy jsou vyrovnané a o výsledku rozhodují menší, či větší chyby. Naší největší slabinou byla oslabení, ve kterých jsme inkasovali nejvíce gólů.


Co vás osobně čeká v reprezentaci dále? Kolik zkušeností z národního výběru už vlastně máte?
Od září začíná nový dvouletý cyklus, který zahrnuje několik výběrových kempů. Když budu pozván, udělám maximum, abych se na mistrovství mohl s dalším výběrem do 18 let podívat. A jak už jsem zmínil, mám dvě zkušenosti s juniorskou reprezentací s výběry do 14 a do 16 let.

Jak to je s vaším působením v Blatné? Nemáte nabídky z klubů z vyšší soutěže?
V Blatné chci určitě zůstat co nejdéle, je to můj mateřský klub a zatím zde nastupuji ve dvou kategoriích – za extraligový starší dorost a za áčko mužů ve II. NHbL. A jestli dostávám nabídky z jiných klubů? Mohu odpovědět, že ano, už jsem pár nabídek dostal.

Jaké máte tedy nejbližší cíle a jaké sny do budoucna?
Určitě jeden z mých velkých snů je možnost podívat se alespoň ještě jednou na mistrovství světa a dosáhnout tam na medaili. A nejbližší sen je dostat se co nejdál, nejlépe získat medaili v play off, ať už s muži, nebo s týmem staršího dorostu.

Fakta

Juniorské mistrovství světa – zúčastnilo se šest týmů, hrál každý s každým v následujících kategoriích – U16, U18 a U20. Česká republika měla zástupce v každé kategorii.

Celkové umístění – U16: 1. Kanada, 2. Slovensko, 3. USA, 4. ČR, 5. Švýcarsko, 6. Velká Británie.
U18 a U20: 1. Kanada, 2. Slovensko, 3. ČR, 4. USA, 5. Švýcarsko, 6. Velká Británie.