Na posledním závodě domácího šampionátu v Jiníně skončil celkově osmý. Sedmé místo z první jízdy bylo jeho nejlepším letošním výsledkem. „Sedmé místo není špatné,“ uznal. „Jinín pro mě byl nejlepší závod roku,“ dodá. „Pořád se potýkám s výdrží i rychlostí. Ale jede se mi lépe než na začátku sezony.“

Vinou zranění musel vynechat celý minulý rok. „Ten mi pořád chybí,“ uvědomuje si. „Ani letos se mi zranění úplně nevyhnula. Na závodě mistrovství Slovenska jsem měl pád, při kterém jsem utrpěl otřes mozku a poranil si záda. Měsíc jsem potom byl dost bolavý a nemohl jsem moc závodit. Teď už je to lepší a zase se do toho pomalu dostávám. Pro mě je důležité vyvarovat se pádů, abych byl zdráv. Každý závod mi dá více než trénink,“ tvrdí.

Z talentovaného mladíka se Finěk postupem času vykřesal v ostříleného pilota, který dlouhodobě patří do širší české motokrosové špičky. A pokud by ho nebrzdila častá zranění, byl by asi ještě výš. „Je stále těžší se prosadit. Dorůstají mladí kluci, kteří jsou pořád rychlejší,“ usměje se. „Snažím se držet s nimi krok. Uvidíme, co bude příští rok. Věřím, že nějaká nabídka přijde. Ještě bych se motokrosu chtěl věnovat,“ ujistí.

Konečné desáté místo bere závodník z Blatné jako realitu. „Na deváté místo mi chyběly čtyři body, ale výš už by to asi nešlo. V Pacově jsem jednu jízdu nedojel a musel jsem vynechat závod v Opatově, který se jel po mém zranění na Slovensku. To jsou bodové ztráty, které se jen těžko dohánějí,“ vysvětluje. „Nějaké sedmé osmé místo by asi reálné bylo. Výš ale letos určitě ne.“

Přestože mistrovství republiky dospělo do svého cíle, Finěk ještě sezonu v žádném případě nekončí. „V barvách svého týmu KRTZ pojedu v Dalečíně mezinárodní mistrovství republiky družstev. Možná se vypravím na závod mistrovství Slovenska. Objedu také poslední závody krajského přeboru. Konec sezony si chci užít,“ přeje si. „Závody tady v kraji mě baví. V říjnu pak pořádáme sami tradiční závod u nás na poli,“ připomíná tradiční loučení se sezonou nedaleko Sedlice.

Na příští rok by se rád dobře připravil a zaútočil na vyšší příčky. „Důležité bude, aby se mi povedlo udělat dobrou zimní přípravu. Hlavně bez zranění. Na ta mám v zimním období poslední dobou dost smůlu. Jednou jsem si v prosinci zlomil stehenní kost. Loni jsem si zase v Americe v přípravě zlomil pažní kost, což mě vyřadilo na celý rok. Uvidíme. Teď jsem se do toho docela dostal, takže snad to půjde i příští rok lépe a lépe,“ neztrácí víru.