Poté odešla na zahraniční angažmá do francouzského klubu Mios Biganos, se kterým obsadila v nejvyšší soutěži čtvrté místo. A po jedné sezoně strávené ve Francii odchází tentokrát do Německa, do mistrovského klubu THC Thuringer.

Jak byste zhodnotila své roční účinkování ve francouzském klubu Mios Biganos?

Když se zpětně ohlédnu,  zhodnotila bych svoje působení v klubu Mios Biganos velmi pozitivně. Získala jsem hodně zkušeností, které jsou k nezaplacení. Vyzkoušela jsem si jednu z nejkvalitnějších ženských soutěží v Evropě, což by mi mělo pomoci do mojí další kariéry. Věřím, že v dalších letech se budu jenom zlepšovat.

Bylo pro vás zvykání si na nové prostředí a podmínky hodně těžké?

Oproti Písku to byl velký skok. Ze tří tréninků jsem najednou měla osm tréninků týdně. A to byl velký rozdíl. Ale zvykla jsem si rychle. Téměř každý den máme dvoufázovou přípravu, ale mně to nijak nevadilo. Byla jsem sice unavenější, protože tréninky byly náročnější, ale bylo to v pohodě. Už si nedokáži představit, že bych se vrátila ke třem tréninkům týdně.

Na jakém místě skončil Mios Biganos ve francouzské lize?

Skončily jsme čtvrté, jediný gól nás dělil od třetí příčky. Poslední zápas sezony byl pro nás velkým zklamáním, ale všechno jsme si prohrály už v prvním utkání, které jsme hrály doma. V něm jsme neproměnily snad sedm sedmimetrových hodů a podlehly jsme o dvě branky. Kdybychom zahrály o něco lépe, tak jsme dosáhly na třetí místo, což by byl úspěch.

V týmu prý končíte, kam nyní zamíří vaše kroky?

Z Francie odcházím do Německa.

Co rozhodlo o změně vaší klubové příslušnosti?

Největší roli v mém rozhodnutí sehrála velká vzdálenost od domova. Do Čech  jsem se dostávala velice zřídka, prakticky jenom tehdy, když byly reprezentační srazy. A to už nešlo, já bych to dál nevydržela být takhle daleko od svého přítele.

A byl ze strany francouzského klubu zájem o to, abyste tam nadále zůstala?

Zájem byl velký, nabízeli mi, ať si řeknu cokoliv, jenom abych zůstala. Zlepšili mi podmínky, ale to pro mě nebylo důležité. Vnitřní klid a pohoda jsou pro mě důležitější.

Takže do jakého německého klubu odcházíte?

Odcházím do Thuringeru, klubu, který hraje nejvyšší německou soutěž, kterou poslední tři roky vyhrál. Je to účastník Ligy mistrů, který letos vyhrál Německý pohár. Takže ambice tam budou mít v příští sezoně hodně vysoké.

Je v týmu ještě další česká házenkářka?

Není, jsou tam ale dvě Slovenky, z nichž jedna bude v týmu nadále pokračovat a druhá tam končí.

Jak daleko bude nynější vaše působiště?

Od přítele z Prahy to bude kolem tří set padesáti kilometrů, to už je přijatelná vzdálenost.

Před nedávnem sehrála česká ženská reprezentace dva vítězné zápasy kvalifikace o postup na prosincové mistrovství světa s Islandem. Jak byste tato utkání zhodnotila?

Hodně jsme se obávaly prvního utkání na Islandu. Věděly jsme, do čeho jdeme, že zápas nebude lehký, ale říkaly jsme si, že tam můžeme vyhrát. Ale to, že zvítězíme o dvanáct branek, zřejmě nikdo nečekal. Po tomto vítězství jsme se hodně radovaly a řekly jsme si, že kvalifikaci nemůžeme pustit, což jsme potvrdily i výhrou v domácím zápase.

A poté vypukla radost ještě větší, protože budeme na mistrovství světa znovu po deseti letech. Je dobře, že se náš tým stabilizoval, má svoji kvalitu a dosahuje velmi dobrých výsledků.

Dosáhne česká reprezentace na mistrovství světa lepších výsledků než tomu bylo na evropském šampionátu, který se hrál, shodou okolností, rovněž v Srbsku?

Těžko říct, ale říká se, že mistrovství Evropy je těžší než mistrovství světa, tak uvidíme. Budou postupovat čtyři týmy ze skupiny a já věřím, že budeme mezi nimi.

Ve skupině D máte za soupeře celky Maďarska, Německa, Rumunska, Tuniska a Austrálie. Co byste k nim řekla?

Austrálie a Tunisko jsou hratelní soupeři. Austrálie bude zřejmě nejslabším týmem ve skupině, s Tuniskem jsme se potkaly na turnaji v Chebu a hrály jsme s ním nerozhodně. Ale myslím si, že máme na víc, takže bychom měly tento celek porazit. Rumunsko šlo v posledních letech výkonnostně dolů, ale dříve patřilo k evropské špičce.

Utkání s Německem bude hodně zajímavé, hrály jsme s ním doma, nám vyšlo všechno, soupeři nic, takže jsme vysoko vyhrály. V odvetě na jejich půdě jsme ale prohrály o deset branek. Maďarky jsou hodně silné, což dokázaly na minulém evropském šampionátu, kde, myslím, skončily třetí. Skupina je hratelná a máme v ní šanci poprat se o dobrý výsledek v podobě postupu do dalších bojů.

Lze říci, že současný český tým je partou, která táhne za jeden provaz?

Určitě. Za trenéra Tkadlece jsme byly téměř stejná parta, ale chyběly dobré výsledky. Po příchodu trenérů Jana Bašného a Dušana Poloze šla výkonnost družstva nahoru. Oba trenéři navodili v týmu dobrou atmosféru, my se tím hodně stmelily a to nám hodně pomohlo.

Určitě jste ve Francii sledovala výsledky družstva Písku v interligové soutěži. Co říkáte konečnému šestému místu?

Začátek interligy se družstvu nevydařil, ale poté se postupně rozehrálo a v nadstavbové části obsadilo konečné šesté místo. Je dobře, že se Písek vyhnul baráži, kterou překvapivě hrál Zlín. Bylo jasné, že úvod bude pro písecká děvčata těžký, protože po minulé sezoně nás z týmu odešlo hodně a přišly nové hráčky.

A než si družstvo sedlo, tak to nějaký čas trvalo. Navíc střelkyně týmu Michaela Borovská byla zraněná. Celá situace byla pro trenéra Jana Slavíka hodně složitá, přesto se právě v nadstavbové části ukázalo, že písecký celek umí hrát házenou.

Máte zprávy o tom, jak se daří vaší bývalé spoluhráčce v Písku Martě Krouské v turecké Ankaře?

S Martou jsem mluvila minulý týden a říkala, že se jí v Turecku moc líbí. Po měsíci stráveném doma se opět vrátila a chtěla by tam nadále pokračovat. Ankara skončila v turecké lize třetí, takže to byl pro klub dobrý výsledek.

Velkou smůlu měla po odchodu  z Písku do pražské Slavie Alena Stellnerová, která se zranila a dlouho nehrála…

Alena byla ze svého zranění hodně špatná. Měla tříštivou zlomeninu kotníku, stalo se jí to při zápase a bylo to hodně nešťastné. Nyní už je   v pořádku, začala trénovat a do nové sezony by už měla být v pořádku.

Máte po dovolené, kdy začnete s přípravou na novou sezonu?

Dovolená byla bohužel krátká, ještě bych nějakou potřebovala. Do Německa odjedu 7. července a hned druhý den začnu s přípravou na sezonu.

Jaká pro vás bude nová sezona v německé první bundeslize?

Na sezonu v novém prostředí se moc těším. Bude to pro mě nová výzva. Družstvo Thuringeru je složeno ze samých reprezentantek, takže  v něm bude velká konkurence. Jsem ale za to ráda a myslím si, že i tréninky v takovém celku mi dají strašně moc a získám další zkušenosti. Budu muset bojovat o místo v sestavě, což mě i posílí a věřím, že se mi tam bude dařit.

V Thuringeru je pěkná hala, která bývá při každém zápase vyprodaná. A jsou tam i skvělí diváci. Jednou se prý stalo, že k přípravnému utkání přijel soupeř z nějakých důvodů o tři hodiny později a diváci zůstali sedět na svých místech a trpělivě čekali, až dorazí. Prý si tam každý zápas náležitě užívají. Já věřím, že tam bude atmosféra velice dobrá.

Říká se, že německá házená hodně bolí, jste připravena i na tuto skutečnost?

Vždycky se říkalo, že německá házená je hodně tvrdá, ale podle mého názoru se může srovnávat i s francouzskou. Myslím si, že to nebude až tak velký rozdíl.

Jaké je vaše přání do nadcházející sezony i z pohledu konání mistrovství světa poslední měsíc letošního roku?

Věřím, že to bude dobrá sezona. Hlavně, aby se žádná z hráček reprezentačního týmu nezranila. Holkám, které odcházejí hrát do Francie – Báře Raníkové, Heleně Štěrbové a Kláře Černé – přeji, aby se jim tam líbilo a samozřejmě i herně dařilo.

Doufám, že se na světový šampionát v Srbsku dobře připravíme a uhrajeme tam dobrý výsledek. A co se týká německého Thuringeru, tam určitě nemají malé cíle, budou chtít obhájit mistrovský titul a postoupit ze skupiny Ligy mistrů.

A co byste vzkázala hráčkám Písku do nové interligové sezony?

Určitě to pro ně nebude jednoduchá sezona, i vzhledem k tomu, jak se tým mění a přeskupuje. Začátek budou mít holky těžký, takže jim přeji, aby si herně sedly, všechno jim vycházelo, aby tvrdě trénovaly a výsledky se určitě dostaví.